V létě přijde na Ukrajinu 100 000 kusů munice. Do iniciativy přispělo 15 zemí, řekl Lipavský
Díky české muniční iniciativě bude během července a srpna dodáno na Ukrajinu 100 000 kusů munice. V Bruselu to v pondělí oznámil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle něj se do iniciativy dosud zapojilo 18 zemí, 15 z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu dodáno 500 000 kusů munice.
„Během července a srpna pošleme celkem 100 000 dalších kusů munice. Nyní hledáme peníze pro nákup další munice, aby mohl iniciativa pokračovat i v roce 2025,“ řekl novinářům Lipavský.
„Mohli bychom dodat ještě letos až 800 000 kusů, kdybychom měli peníze,“ dodal. Češi jsou podle něj v každodenním kontaktu s ukrajinskými partnery, kteří si české iniciativy velmi cení. S Kyjevem řeší zejména, co přesně jejich vojáci potřebují.
Česká zbrojovka Sellier & Bellot začne vyrábět munici na Ukrajině, bude spolupracovat na novém závodu
Číst článek
Česká muniční iniciativa shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích mimo Evropskou unii. Před časem dorazila na Ukrajinu první zásilka 50 000 kusů munice. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Sama Česká republika na dodávky přispěla téměř 866 miliony korun, uvedl již na konci června premiér Petr Fiala.
Některé informace ohledně iniciativy jsou velmi citlivé, zejména to, ze kterých zemí se munice nakupuje. „Je známým faktem, že se Rusko snaží podkopat naši iniciativu, snaží se nás přeplatit, i proto nechceme říkat, odkud munici bereme,“ prohlásil šéf české diplomacie.
Připomněl v této souvislosti i další ruské aktivity a hybridní či jiné útoky z posledních týdnů, ale i let, například nedávné zadržení cizince podezřelého ze žhářského útoku v autobusových garážích pražského dopravního podniku, za kterým stálo podle Prahy Rusko, ale i výbuch ve Vrběticích.
Česko podezřívá z výbuchů muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 dva důstojníky ruské tajné služby GRU. Britští vyšetřovatelé přitom viní tytéž muže z otravy bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v britském Salisbury v roce 2018.
„Po schengenském prostoru se pohybují stovky ruských agentů, jde o jasnou bezpečnostní hrozbu,“ uvedl Lipavský. Právě i z tohoto důvodu Česko již několik měsíců prosazuje, aby EU omezila pohyb ruských diplomatů v Schengenu. Ruští diplomaté by podle návrhu dostávali víza a povolení k pobytu, která jim umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém schengenském prostoru. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, ale mají s tímto opatřením problém, obávají se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy.
