Přibylo Ukrajinců, kteří by byli ochotni k územním ústupkům za mír, tvrdí průzkum z Kyjeva
Od loňského května přibylo Ukrajinců, kteří jsou ochotni učinit územní ústupky pro co nejrychlejší dosažení míru a zachování nezávislosti. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS). Zatímco v květnu 2023 bylo územní ústupky ochotno učinit 10 procent dotázaných, letos v květnu se pro ně vyslovilo 32 procent. Naopak za žádných okolností by se loni v květnu území nevzdalo 83 procent tázaných, letos v květnu 55.
„Pro správnou interpretaci je nutné vzít v úvahu kontext. V květnu, kdy jsme se opět ptali na připravenost k územním ústupkům, trvala plnohodnotná invaze více než dva roky. Rusové zahájili rozsáhlou ofenzívu v Charkovské oblasti, pokračovaly průtahy v dodávkách potřebných zbraní, (Rusové) se snažili destabilizovat Ukrajinu zpochybňováním legitimity prezidenta, vstoupil v platnost zákon o mobilizaci a podobně,“ uvedl v komentáři k průzkumu šéf Kyjevského mezinárodního sociologického institutu Anton Hrušeckyj.
Rusko hlásí více než 15 zničených dronů, které Ukrajina vyslala v noci na Sevastopol
Číst článek
Z grafu KIIS vyplývá, že v období od května 2022 do května 2023 byla situace poměrně stálá: osm až deset procent tázaných Ukrajinců bylo ochotno učinit územní ústupky, 82 až 87 procent nikoliv, zbylá procenta, v řádech jednotek, nevěděla.
Od loňského května postupně narůstal podíl těch, kteří by k teritoriálním ústupkům byli svolní: v říjnu 2023 se tak vyjádřilo 14 procent dotázaných, v prosinci 2023 tak učinilo 19 procent účastníků sondáže, v únoru letošního roku 26 procent respondentů a v květnu 32 procent.
Naopak zcela proti územním ústupkům bylo loni v říjnu 80 procent tázaných, v prosinci 74 procent respondentů, letos v únoru 65 procent a v květnu 55 dotázaných. Narůstal také počet těch, kteří si během průzkumu nebyli s odpovědí jisti.
Respondenti přitom odpovídali na dotaz, se kterým ze dvou výroků ohledně možných kompromisů k dosažení míru s Ruskem ve větší míře souhlasí. Jeden připouštěl vzdání se některých ukrajinských území v zájmu co nejrychlejšího dosažení míru a zachování nezávislosti Ukrajiny. Druhý územní ústupky zcela odmítal, i kdyby válka trvala déle a bylo v ohrožení zachování nezávislosti země.
0:56
Ukrajina podnikla jeden z největších útoků bezpilotních letounů. Rusko hlásí sestřelení 75 z nich
Číst článek
KIIS upozornil, že nezmínil v průzkumu konkrétní území a nejedná se ani o oficiální uznání určitých ukrajinských teritorií za ruská. „Někteří lidé jsou například ochotni odložit osvobození určitých území do budoucna na vhodnější dobu,“ píše institut.
První prohlášení podle něj také neznamená „mír za jakýchkoliv podmínek“. Zabývá se tím, do jaké míry jsou Ukrajinci obecně připraveni diskutovat o možných parametrech míru v kontextu problematiky územní kontroly, dodal KIIS.
Rusko v únoru 2022 zahájilo na Ukrajinu rozsáhlou invazi, kterou napadená země z části odrazila a zastavila, část ukrajinského území ovšem Rusové – zejména na východě a jihu Ukrajiny – obsadili a okupují ho.
Moskva okupovaná ukrajinská území v roce 2022 prohlásila za svá, což odmítl uznat Kyjev i většina světa. Už v roce 2014 anektovalo Rusko v rozporu s mezinárodním právem ukrajinský poloostrov Krym.
