Ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml a která vývoz plynu potrubím z Ruska zajišťuje, v červnu snížila tok plynu v Nord Streamu 1 zhruba na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to technickými problémy s kompresorovou turbínou.

Minulý týden také začala pravidelná údržba plynovodu. Trvat má do 21. července. Část evropských politiků se obává, že Gazprom po údržbě dodávky plynu buď neobnoví, anebo jen v omezeném režimu.

Německo je silně závislé na dodávkách energie z Ruska. Zastavení toku plynovodem Nord Stream 1 by zhatilo plán země naplnit zásobníky na zimu a prohloubilo plynovou krizi, která si vyžádala vládní mimořádná opatření a vysoké účty pro spotřebitele.

Turbína se stala také předmětem sporu mezi Německem a Ukrajinou. Kyjev vyzval Kanadu, aby si turbínu nechala, a tvrdí, že její vrácení porušuje sankce uvalené na Moskvu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli řekl kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi, že Ukrajinci nikdy nepřijmou rozhodnutí Kanady vrátit turbínu pro ruský plynovod, její předání Německu podle něj znamená porušení sankcí.

Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok.

Loni byl dokončen plynovod Nord Stream 2, který vede paralelně a který má stejnou kapacitu jako Nord Stream 1. Německé úřady ale ještě před invazí ruských vojsk na Ukrajinu odmítly vydat povolení k zahájení jeho provozu.

Surovinu z tohoto potrubí měla využívat i Česká republika, která by se na Nord Stream 2 napojila prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít