Převrat v Nigeru se nese na protifrancouzské vlně, čehož šikovně využívá Rusko, vysvětluje odborník
Vojenská junta, která provedla převrat v Nigeru, odmítá prozatím veškeré návrhy na diplomatické řešení situace. Podle odborníka na oblast Sahelu a novináře Tomáše Lindnera je puč vzpourou starší generace důstojníků proti jejich odstavení od moci. „Junta sice později vydala prohlášení, proč se postavila do čela země, kvůli zajištění bezpečnosti a boji proti terorismu, ale motiv je pravděpodobně osobní,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus.
Důležité je i to, že juntou odstavený prezident Bazoum pochází z menšinového arabského klanu, který mimo politiku nemá tak silnou mocenskou základnu. V očích svých odpůrců byl navíc až příliš prozápadní, souhlasil například s posílením francouzských vojenských základen poté, co Francie musela stáhnout své vojáky ze sousedního Mali.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Tomáš Lindner, redaktor časopisu Respekt a odborník na oblast afrického Sahelu
„Francie je jako bývalá koloniální mocnost velmi nepopulární. Prvotní motiv je osobní, že ti vojáci nechtěli do důchodu, ale puč se nese na protifrancouzské vlně. Nevíme ale, jak velká část nigerské společnosti ten převrat podporuje,“ podotýká redaktor týdeníku Respekt.
V Nigeru žije na 25 milionů lidí na třikrát větším území, než má Německo a Česko dohromady. Veřejné mínění v hlavním městě se pravděpodobně velmi liší od vzdálených provinčních měst.
Existuje prý jediný průzkum veřejného mínění, který si nechal zpracovat britský týdeník The Economist, podle něhož většina lidí převrat podporuje a sdílí protifrancouzské nálady, je však omezen na především vzdělanější muže žijící v hlavním městě.
Na demonstracích podporujících převrat se často objevují ruské vlajky, což lze podle Lindnera vysvětlit v duchu rčení „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“. Rusko prý šikovně využívá protifrancouzského sentimentu a prezentuje se jako alternativa.
Jen špatná řešení
Ze sociálních sítí prý mohou obyvatelé Nigeru nabýt dojmu, že v sousedním Mali se po příchodu ruských wagnerovců bezpečnostní situace zlepšila, přestože to vzhledem k počtu obětí džihádistů objektivně není pravda.
Nigerští pučisté odmítají jednat. Neovlivní tak summit, na kterém se bude zvažovat silové řešení
Číst článek
„Zatím se zdá, že Malijci jsou s ruskou přítomností v zemi spokojeni a nevnímají to tak, že jsou místo Francouzi ovládáni Rusy. Je to změna komunikace, v obou zemích to souvisí s propagandou,“ konstatuje.
Řešení aktuálního problému je podle Lindnera regionální, ovšem zájmy, které v Nigeru mají různé mocnosti, otevírají i globální geopolitickou dimenzi. Připomíná, že Niger je jedním z center amerického boje proti terorismu v Africe a leží na migrační trase do Evropy.
Převrat v Nigeru je součást strategické hry Číny, Ruska a Západu. K válce ale nedojde, věří analytik Tureček
Číst článek
V rámci dohody s Evropskou unií se Niger výměnou za finanční pomoc zavázal zasáhnout proti pašeráckému byznysu na severovýchodě země kolem města Agadez, což je mezi místními obyvateli nepopulární, protože jde o jeden z mála dobrých způsobů obživy.
Příliš mnoho možností, jak by Evropa mohla situaci v zemi ovlivnit, ovšem nevidí. Měla by se proto snažit o navázání dialogu s nigerskou juntou a zabránit nejhoršímu – například oficiálnímu pozvání wagnerovců, aby si v zemi udělali základnu podobně jako v Mali.
Špatným řešením by prý byla i vojenská intervence sousedních zemí. Tvrdý postup proti pučistům prosazuje nigerijský prezident, který ovšem nemá jednoznačnou podporu ani ve vlastní zemi. „Nigerijská armáda se v boji proti domácím islamistům příliš nevyznamenala. Je spousta důvodů být skeptický k vyhlídkám intervence,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus. Audiozáznam najdete nahoře v článku.
