The New York Times: Vztah s Českem ilustruje, jak Čína ekonomickou silou dosahuje diplomatických cílů
Vývoj kolem sesterské smlouvy mezi Prahou a Pekingem ilustruje způsob, jakým Čína využívá hospodářskou sílu, aby dosáhla svých diplomatických cílů. V rozsáhlém článku to popisuje The New York Times. V titulku se zmiňuje o „porušeném slibu“ dostat do pražské zoo vzácnou pandu. Česko je podle deníku jednou z těch menších zemí, kterým se Peking dvoří nejagresivněji.
The New York Times se v článku věnuje především událostem, které následovaly poté, co pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) začal usilovat o vyškrtnutí klauzule o uznání jedné Číny ze sesterské smlouvy mezi českou metropolí a čínským hlavním městem.
Peking vypověděl partnerství s Prahou. Čínský velvyslanec vyzval magistrát ke změně přístupu
Číst článek
Připomíná také incident z novoročního setkání primátora s diplomaty, ze kterého Hřib odmítl na výzvu čínského velvyslance vykázat tchajwanského diplomata. Tento incident podle deníku stál na počátku vývoje, „který může napáchat trvalé škody na česko-čínských vztazích“.
Neshody mezi pražskou radnicí a Pekingem podle The New York Times ilustrují, „jak Čína využívá hospodářské moci ve snaze dosáhnout svého v diplomatické oblasti“. Reakcí na Hřibovu politiku byly podle amerického listu „hrozby a akce namířené proti institucím spojeným s městem“.
Změna přišla s Hřibem
Podle amerického listu byla přitom před nástupem Hřiba na pražskou radnici situace v česko-čínských vztazích zcela odlišná. Deník připomíná, že Prahu v roce 2016 navštívil na pozvání „populistického“ prezidenta Miloše Zemana dokonce čínský prezident Si Ťin-pching.
Rektor Univerzity Karlovy Zima jednal s Čínou o finanční podpoře. Smlouvu ale škola nepodepsala
Číst článek
Užší vztahy s Čínou měly podle deníku přinést Česku investice. „Po třech letech se většina (slibovaných) investic neuskutečnila,“ napsal list a připomněl, že ani slibovaná panda se novou atrakcí pražské zoo nestala.
Nejvíce podle The New York Times z úzkých vztahů Česka s Čínou profitovala investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Připomíná v této souvislosti smlouvu, kterou uzavřela před časem Univerzita Karlova s firmou Home Credit ze skupiny PPF. Firma má silné zastoupení i v Číně.
Smlouva, od které univerzita po kritice odstoupila, obsahovala závazek, že se smluvní strany „zavazují zdržet... všeho, co by mohlo poškodit (jejich) dobré jméno a pověst“. Podle listu to prakticky znamenalo zajistit, „aby Čína byla šťastná“.
