Stoupenci krajní pravice se v Berlíně snaží suplovat policii. Podle kritiků šíří strach, úřady jsou bezradné
Nosí červené reflexní vesty s nápisem „Schafft Schutzzone“ (Vytváříme ochranné zóny) a tvrdí, že se v přistěhovaleckých čtvrtích snaží zajistit pořádek. „Přirovnávat nás k teroristům je naivní. Provádíme hlídky a rozhlížíme se kolem, abychom zajistili bezpečnost,“ říká jeden z nich v reportáži televize Deutsche Welle. Statistiky ale ukazují, že se kriminalita v Německu snižuje a počet policistů v ulicích je naopak na vysoké úrovni.
„Hej, ty!“ křikne člen hlídkující skupiny Oliver Niedrich na dvě ženy tmavé pleti, které poblíž barokní katedrály v centru Berlína žebrají o peníze. Věří, že jde o kapsářky, přestože pro to nemá jediný důkaz.
Česká zkušenost
S občanskými hlídkami stoupenců krajní pravice má vlastní zkušenost i Česko a Slovensko, kde krajně pravicová strana Kotleba – Lidová strana Naše Slovensko spustila hlídky ve vlacích už v roce 2017.
Kotlebovci se následně stali inspirací také pro české uskupení Nezávislí nacionalisté. Dva její členové letos v létě oznámili spuštění příhraničních vlakových hlídek, které měly mít za úkol vytipovat podezřelé osoby mířící ze Saska do České republiky.
Kromě těchto hlídek se v souvislosti s migrační krizí a posílením krajně-pravicových uskupení v minulých letech začala objevovat také nejrůznější paramilitární a domobranecká uskupení, před nimiž varovala i Bezpečnostní informační služba.
„Patrně nejproblematičtější bezpečnostní aspekt vyplývající z působení paramilitárních a domobraneckých uskupení spočíval v jejich proruské orientaci, kvůli které přetrvávalo riziko, že by mohly být zneužity k šíření proruské propagandy,“ konstatovala ve výroční zprávě za rok 2017 BIS. Ministerstvo vnitra nyní chystá novelu zákona, která má postavit podobné domobranecké organizace mimo zákon.
Niedrich se za dvojicí žen rozeběhne, než se k nim ale stihne dostat, odcházejí pryč. Svým výkřikem a následným pronásledováním nicméně upoutá pozornost nervózních kolemjdoucích i strážníků, kteří hlídkují poblíž.
„Policie si občas přijde pro vysvětlení, ale nám to nevadí,“ říká Niedrich pro německou televizi Deutsche Welle poté, co policisté zkontrolují jeho doklady totožnosti a nechávají ho odejít. Je si totiž dobře vědom toho, že pokud nepoužije násilí nebo se nebude snažit někoho zatknout, nejedná nijak protiprávně.
Niedrich je jedním z dvacítky mužů „občanské hlídky“, která v současnosti operuje v centru německé metropole. Oblečení v červených vestách s nápisem „Schafft Schutzzone“ (Vytváříme ochranné zóny) obvykle hlídkují ve skupině po dvou až třech lidech, nejčastěji v těch částech Berlína, v nichž podle jejích členů bují zejména drobná kriminalita.
Přestože zkratka jejich názvu připomíná notoricky známé, nacistické jednotky SS, Niedrich jakékoliv spojování se symbolem Hitlerova Německa odmítá.
„Osobně mi vůbec nezáleží na tom, jak nám říkají… Děláme to z přesvědčení a považujeme to za rozumnou věc. Jestli je to ‚krajně pravicový extremismus‘, je mi to jedno,“ tvrdí člen berlínské hlídky.
Rozdmýchávat strach
Schafft Schutzzone je přímo napojená na německou ultrapravicovou Národnědemokratickou stranu (NDP), která je označována za neoficiální nástupkyni Německé říšské strany a která před německými soudy už dvakrát odolala pokusům o její zrušení.
„S přílivem cizinců se hodně změnilo,“ tvrdí místopředseda NDB v Berlíně a hlavní organizátor občanských hlídek Sebastian Schmidtke, který v minulosti čelil několika obviněním – především kvůli popírání holokaustu a nenávistným projevům.
„To je bohužel realita a my před tím nemůžeme zavírat oči,“ dodává krajně pravicový politik. Právě proto se aktivity berlínské občanské hlídky soustředí kromě centra města především na přistěhovalecké čtvrti.
Jeho tvrzení nicméně naráží na fakta – podle oficiálních dat se kriminalita v Berlíně a dalších částech Německa snižuje, a počet německých policistů-pochůzkářů je naopak na historicky velmi vysoké úrovni. Řada tamních politiků a odborníků proto tvrdí, že hlavním cílem rostoucího počtu příslušníků milic v německých ulicích je především snaha zastrašit přistěhovalce a rozdmýchávání strachu ve společnosti, které má NDP přihrát politické body.
Kriminalita klesá
Lidové milice nejsou v Německu ničím novým. Objevovaly se už po znovusjednocení země začátkem devadesátých let, kdy regionální vlády východoněmeckých států využívaly podobné občanské iniciativy k udržení pořádku ve městech.
Expertka: Břemeno migrace nemůže ležet jen na Itálii a Řecku, výhrůžky ale řešení napříč EU nepřinesou
Číst článek
Příliv žadatelů o azyl v roce 2015 ale do problematiky vnesl novou dynamiku, upozorňuje pro Deutsche Welle Berndt Wagner – ředitel neziskové organizace EXIT Deutschland, která pomáhá lidem vystoupit z neonacistických skupin. „Lidi děsí vyhlídka na zvýšenou kriminalitu páchanou cizinci, přestože se zdá, že se kriminalita naopak snížila,“ popisuje Wagner.
Podle vládních statistik se celoněmecká úroveň kriminality v roce 2018 snížila o 3,5 procenta – zejména pokud jde o sexuální útoky, krádeže a podvody. Jen v Berlíně klesl počet krádeží o 26 procent. Krajní pravice se nicméně snaží využít strachu z přistěhovalců, který v německé společnosti sílí zejména v posledních čtyřech letech.
Rozdělená společnost
Občanské hlídky, které se v Berlíně začaly formovat už v loňském roce, se nyní dostávají do hledáčku místních úřadů – jak v listopadovém prohlášení uvedla berlínská vláda, milice NDP mohou být základem pro pravicový extremismus.
„Přirovnávat nás k teroristům je naivní. Provádíme hlídky a rozhlížíme se kolem, abychom zajistili bezpečnost,“ říká Schmidtke, podle kterého lidé reagují na muže v červených vestách pozitivně.
Expert na populismus: Krajní pravice je silnější, než kdy byla, ale my se tváříme, že je téměř poražena
Číst článek
V některých případech je tomu skutečně tak – někteří rodiče žijící v Berlíně prý dokonce požádali členy hlídky, aby doprovázeli jejich děti do škol. Například 65letá důchodkyně, která se stala svědkem incidentu s dvěma žebrajícími ženami před berlínskou katedrálou, ale jejich aktivity nepodporuje.
„Všude se najdou lidé, kteří vás chtějí okrást… Ale mít kvůli tomu speciální ochranu? Ne, děkuji,“ říká pro Deutsche Welle. Strach ve společnosti nicméně nahrává krajní pravici. Jak ukázala studie Berlínského centra sociálních věd z počátku letošního roku, obavy ze „zahraniční infiltrace“ trápí jednoho ze tří Němců, pro víc než polovinu respondentů to pak byla právě otázka kriminality.
Niedrich připouští, že jejich občanské hlídky jistě jsou „polarizujícím“ tématem. „My ale přesně víme, kdo jsme,“ dodává.
