Mapa: Kde se dařilo kritikům unie, odpůrcům migrace, nacionalistům nebo populistům?
„Gratuluji Marine Le Penové a Matteu Salvinimu ke skvělým výsledkům,“ prohlásil v neděli večer předseda českého hnutí SPD Tomio Okamura. Na evropské úrovni chce spolupracovat právě se Salviniho Ligou a Národním hnutím Le Penové. Server iROZHLAS.cz přináší přehled vybraných stran označovaných za nacionalistické, krajně pravicové či protiimigrantské a protiislámské, a jejich výsledků v letošních evropských volbách.
Koho posílá střední Evropa?
Za Česko to budou dva zástupci již zmíněného hnutí SPD.
Z Polska se podle zatím zveřejněných výsledků do europarlamentu nakonec nedostane ultranacionalistická a ultrakonzervativní Konfederace, přestože jí to odhady předpovídaly. Zařídila to nejspíš vyšší volební účast.
Článek pokračuje pod mapou.
Volby v zemi s náskokě víc než 7 procentních bodů nad širokou opoziční koalicí vyhrála vládnoucí strana Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského, jíž za reformy soudnictví a zhoršující se stav právního státu v zemi ostře kritizuje Evropská komise. Kaczyński bere výsledek za dobrou startovní pozici před podzimními parlamentními volbami.
Orbánův Triumf
Za zasahování do soudnictví a omezování plurality médií je na pranýři i maďarská vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána. I té se při rekordní volební účasti v zemi dařilo: s 52 procenty hlasů nechala daleko za sebou opoziční strany. Nacionalistický Jobbik volilo šest procent lidí.
Dva kotlebovci
Slováci do europarlamentu posílají dva poslance z krajně pravicového uskupení Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko, které vystupuje například proti členství země v NATO, vymezuje se vůči Romům a netají své sympatie k válečnému slovenskému štátu.
Svobodní po aféře oslabili
V Rakousku je ostře sledovaný výsledek populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ), kterou před volbami zasáhla aféra jejího (dnes už bývalého) předsedy Hanse-Christiana Stracheho s nahrávkou z ostrova Ibiza, na které slibuje výměnou za vliv v médiích přístup ke státním zakázkám. Svobodní skončili se 17 procenty třetí za vládními lidovci a opozičními sociálními demokraty.
Le Penová před Macronem
Už druhé evropské volby se podařilo vyhrát ve Francii Marine Le Penové. Její krajně pravicové Národní sdružení podle konečných výsledků o 0,9 procentního bodu porazilo proevropskou stranu prezidenta Emmanuela Macrona. Le Penová, která v kampani tradičně sázela na protiunijní rétoriku, označila úspěch za „vítězství lidu, který si s hrdostí a důstojností vzal zpět moc.“
Vlámským zájmům se dařilo
Vlámský zájem, belgický spojenec Národního sdružení Marine Le Penové, má s téměř 12 procenty šanci na tři mandáty. Před pěti lety tuto stranu podpořilo necelých šest procent voličů. Současně s evropskými volbami se v zemi konaly i parlamentní volby – v nich se Vlámský zájem stal třetí nejsilnější stranou.
Wildersovi přeběhli voliči
V Nizozemsku se s 11 procenty dařilo nové populistické formaci Fórum pro demokracii (FvD), která připravila o část hlasů podobně laděné Straně pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse.
Lídr FvD Thieri Baudet je méně konfrontační než Wilders a stylizuje se do ochránce evropské vysoké kultury, ve své pracovně má piano, v projevech cituje klasiky a filosofy, někdy dokonce latinsky a jeho předvolební vystoupení spíš připomínají výukové semináře. Na rozdíl od Wilderse cílí i na vzdělanější voliče. Baudet ale proslul i svými sexistickými komentáři.
Vox v europarlamentu
V Evropském parlamentu podle odhadů zasednou také tři poslanci ultrapravicové strany Vox, která už zaznamenala úspěch před měsícem ve volbách do národního Parlamentu – tam se dostala jako první krajně pravicová strana od pádu Frankovy diktatury v roce 1975. O víkendu pro ni hlasovalo 6 procent voličů.
Zklamání na severu
Ve Finsku skončila na čtvrtém místě protiimigrační Strana Finů, výsledek 13,8 procenta je pro ni ale zklamáním, průzkumy jí přisuzovaly víc. Šéf strany Jussi Halla-aho volá i po vystoupení Finska z EU.
Hůř než v průzkumech se umístili v sousedním Švédsku také Švédští demokraté, s téměř 17 procenty jim připadlo třetí místo. Za největší hrozbu pro Švédsko strana považuje nárůst muslimské populace v zemi, přistěhovalectví a globalizaci.
Jízdní řád: hledání šéfa Evropské komise i nejistota kolem Británie. Co se teď bude dít v Bruselu?
Číst článek
Na třetím místě skončila podobná strana i v Dánsku. Protiimigrační a populistická Dánská lidová strana, která je druhou nejsilnější parlamentní stranou, pošle do Bruselu dva europoslance. Hůř se dařilo estonské krajně pravicové a euroskeptické straně EKRE, která sice podle průběžných výsledků získala 12,7 procenta, na mandát ale nejspíš nedosáhne.
Sjednocení pod Salvinim?
Hlavně ve východním Německu bodovala protiimigrační a k unii velmi kritická Alternativa pro Německo (AfD). Ta získala ve volbách téměř 11 procent. „Jdeme do Bruselu, abychom EU opravili a zredukovali na její klíčové úlohy,“ nechal se slyšet předseda strany Jörg Meuthen.
Ještě v sobotu byl Meuthen v Miláně. Nacionalisty z celé Evropy tam sezval lídr italské Ligy Matteo Salvini. Nechyběla Le Penová ani předseda českého hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura. Do Milána nicméně nepřijeli Viktor Orbán ani Jarosław Kaczyński.
Sám Salvini se staví do první linie rostoucího hnutí nacionalistických vůdců, kteří usilují o to, co nazval „osvobozením 28 států EU od bruselské okupace“. Podle odhadů se jeho straně ve volbách dařilo: krajně pravicová Liga si od loňských parlamentních voleb výrazně polepší, volilo ji bezmála 30 procent lidí. Jejímu koaličnímu partnerovi, protestnímu Hnutí pěti hvězd, průzkumy přisuzují 18,5 až 23 procent hlasů.
Z Řecka se do parlamentu podle odhadů z dostalo znovu neonacistické hnutí Zlatý úsvit, které se spolu s komunisty s šesti procenty hlasů dělí o čtvrté místo.
Poslancem na chvilku?
Triumf zaznamenala ve Velké Británii Strana pro brexit současného europoslance Nigela Farage, bývalého předsedy protiunijní Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), který byl před referendem v roce 2016 jednou z hlavních tváří tábora zastánců odchodu své země z EU. Farage v EP vede frakci Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD).
Robinson neuspěl
Uspět se naopak nepodařilo krajně pravicovému kandidátovi Tommymu Robinsonovi, který se o místo ucházel jako nezávislý, ve svém obvodu ale získal pouhá dvě procenta hlasů.
Nejvyšší účast za 20 let? V celé Evropě odvolila polovina voličů, odhaduje parlament. Brity nepočítá
Číst článek
Robinson, který byl v minulosti opakovaně odsouzen za napadení a podvody a také za vyhrožování nebo držení padělaných dokladů, měl být letos v dubnu hostem na konferenci Rodina a její práva v 21. století v české Poslanecké sněmovně, kterou pořádal poslanec Milan Pour z hnutí ANO. Akci po veřejné kritice nakonec zrušil.
Británie má v 751členném Evropském parlamentu 73 zástupců. Dokud je členem Evropské unie, musí tam své poslance mít, jinak by porušovala unijní právo.
Po dvou odkladech způsobených oboustrannou snahou zabránit brexitu bez dohody se termín odchodu z unie posunul z konce března na konec října. Pro jeho realizaci potřebují Britové nejen schválit dohodu o rozluce s EU, ale také zvláštní zákon, který by obsah mezinárodní úmluvy přenesl do britského práva. Jen tato fáze by zřejmě zabrala minimálně několik týdnů.
