Generální tajemník NATO Stoltenberg vyjádřil podporu Afghánistánu, slíbil finanční pomoc a výcvik
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg v úterý vyzval afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního k vyjednávání o urovnání konfliktu s Tálibánem. Slíbil zemi finanční podporu, civilní zastoupení a výcvik Afghánců v zahraničí. Stoltenberg to oznámil na twitteru po telefonátu s Ghaním.
Situace v Afghánistánu se vyostřuje od května, kdy se spojenecká vojska začala ze země stahovat před avizovaným definitivním odchodem ze země letos v září.
„Bezpečnostní situace v Afghánistánu zůstává velkou výzvou a vyžaduje vyjednávání o uspořádání. NATO bude nadále podporovat Afghánistán, včetně financování, civilní přítomnosti a výcviku v zahraničí,“ napsal Stoltenberg.
V Afghánistánu v rámci operace NATO Resolute Support působilo 2500 amerických vojáků a 7000 vojáků dalších aliančních zemí. Jednotky se ze země začaly stahovat v květnu, definitivní odchod je v plánu k 11. září, přesně 20 let od teroristických útoků ve Spojených státech, po němž následovala invaze do Afghánistánu.
Good to speak with President @Ashraf Ghani today. The security situation in #Afghanistan remains deeply challenging, and requires a negotiated settlement. #NATO will continue to support Afghanistan, including with funding; civilian presence; and out-of-country training.
10:42 – 27. 07. 2021
Obavy o civilisty
Mise Resolute Support je výcviková mise, která má afghánské jednotky připravit na převzetí zodpovědnosti za bezpečnost v zemi po odchodu zahraničních sil, píše AFP.
Jens Stoltenberg v minulosti opakovaně uvedl, že radikální hnutí Tálibán nemůže vyhrát silou, afghánské vládní jednotky ale utrpěly četné porážky a Tálibán zaznamenává od května územní zisky.
‚Jako první byly evakuovány dívky.‘ Afghánky prchají před hrozbou sexuálního otroctví Tálibánců
Číst článek
OSN ve své pondělní zprávě vyjádřilo obavy, že v roce 2021 bude v Afghánistánu zabito nebo zraněno „bezprecedentní“ množství civilistů, pokud budou boje pokračovat.
Za prvních šest měsíců letošního roku se proti stejnému období loni počet civilistů zabitých či zraněných při násilí zvýšil o 47 procent a je jich nejvíce od roku 2009, kdy OSN začala oblast podrobněji monitorovat.
Těžké podmínky
Tálibán a afghánská vláda si dnes také vyměňovaly názory na zatčení čtyř afghánských novinářů místní tajnou službou. Tři reportéři z místního rádia a jeden kameraman agentury Nová Čína jeli podle informací agentury AP natáčet rozhovor s veliteli Tálibánu u hranic s Pákistánem.
Podle ministerstva vnitra jsou čtyři novináři obvinění z šíření propagandy. Podle Tálibánu jen dělali svou práci a snažili se informovat o vývoji bojů.
Biden vyčlenil 100 milionů dolarů na evakuaci Afghánců. Bude se týkat těch, kteří zažádali o víza
Číst článek
Novináři v Afghánistánu pracují ve velmi těžkých podmínkách a stále častěji čelí fyzickým útokům, výhrůžkám a zastrašování. V zemi působí podle AP na 2000 registrovaných médií. V roce 2020 stoupl počet útoků na novináře o 27 procent ve srovnání s rokem 2019, bylo jich 132.
Sousedé pomoc nenabídly
Stahování zejména amerických vojsk z Afghánistánu provázejí útoky na místní obyvatele, nejčastěji tlumočníky, kteří s cizinci spolupracovali. Mnozí z nich i s rodinami požádali o azyl ve Spojených státech a čekají na odchod z vlasti.
Tádžikistán dnes rázně odmítl prosbu Washingtonu, aby na svém území dočasně ubytoval tisíce Afghánců, kteří čekají na vyřízení žádostí o vízum a přesun do USA. „Tato záležitost není součástí vzájemné agendy,“ uvedl tádžický ministr zahraničí Sirodžidin Aslov, citovaný agenturou Reuters.
Stejnou výzvu adresovaly Spojené státy také Uzbekistánu, který má stejně jako Tádžikistán společnou hranici s Afghánistánem. Podle Uzbekistánu je nepravděpodobné, že by americké žádosti vyhověl, neboť nemá právní základ. Kazachstán se k žádosti dosud nevyjádřil, uvedl Reuters.
