‚Pro mě je to genocida.‘ Odchod Arménů z Náhorního Karabachu by mohl být podle expertů válečný zločin
Poté, co Ázerbájdžán minulý týden po bleskové vojenské ofenzivě ovládl Náhorní Karabach, prchají z oblasti desetitisíce etnických Arménů. Bez ohledu na nedostatek nezávislých zpráv o dění na izolovaném území odpovídá tento exodus podle několika mezinárodních odborníků právní definici válečného zločinu deportace nebo násilného přesunu, či dokonce splňuje podmínky zločinu proti lidskosti, napsala agentura Reuters.
V zakládacích dokumentech Mezinárodního trestního soudu (ICC) se uvádí, že pokud jde o násilný přesun nebo deportaci, pojem „násilný“ se neomezuje na fyzickou sílu, ale může zahrnovat i hrozbu násilí nebo nátlaku, například kvůli strachu z násilí, výhrůžek, zadržování, psychického útlaku nebo zneužití moci, popřípadě využívání takzvaně nátlakového prostředí, napsala agentura Reuters.
Ázerbájdžán tají humanitární krizi v Náhorním Karabachu. Azerové jsou apatičtí, tvrdí odborník
Číst článek
Takové „nátlakové prostředí“ bylo v případě Náhorního Karabachu vytvořeno před nedávnou ofenzivou tím, že Ázerbájdžán bránil v dodávkách základních surovin, míní Priya Pillaiová, zabývající se mezinárodním právem, a Melanie O'Brienová, prezidentka Mezinárodní asociace vědců zabývajících se genocidou.
Odkazují se na to, že Ázerbájdžán se díky územním ziskům po válce v roce 2020 dostal do pozice, kdy mohl blokovat přísun potravin, pohonných hmot a léků do horské enklávy přes Lačinský koridor, jedinou pozemní spojnici mezi Arménii a Karabachem.
‚Genocida nevyžaduje zabíjení‘
„Takže strach obyvatelstva v důsledku nátlakového prostředí vytvořeného několikaměsíční blokádou a nedávným ozbrojeným útokem by splňovaly práh tohoto trestného činu,“ uvedla Pillaiová. Dodala, že pokud by to bylo považováno za součást rozsáhlého útoku, jednalo by se o zločin proti lidskosti.
Podle O'Brienové blokáda, která byla podle Baku nutná, aby se zabránilo pašování zbraní, byla ve skutečnosti začátkem genocidy, protože byla prováděna s cílem „záměrně vyvolat životní podmínky, jejichž cílem je fyzická likvidace cílové skupiny“.
S O'Brienovou souhlasí bývalý hlavní prokurátor ICC Luis Moreno Ocampo, který řekl, že genocida nevyžaduje hromadné zabíjení. „Pro mě je to samozřejmě genocida,“ uvedl. Neexistuje však rychlá cesta k trestnímu stíhání, protože ani Arménie, ani Ázerbájdžán se k ICC nepřipojily.
Varování před cestami do Arménie. Napětí eskaluje, ministerstvo apeluje na registraci do systému Drozd
Číst článek
Lemkinův institut pro prevenci genocidy několik dní před ázerbájdžánskou ofenzivou varoval před možnými hrozivými důsledky ázerbájdžánského vojenského útoku.
„Téměř jistě by to vedlo k nucenému vysídlení Arménů z Náhorního Karabachu a rozsáhlému páchání genocidních zvěrstev odrážejících ty spáchané během druhé války o Náhorní Karabach v roce 2020,“ uvedl think-tank.
„Pokud by Arméni byli vysídleni, vedlo by to ke genocidnímu zničení lidu, protože by ztratili svou odlišnou identitu,“ dodal.
Vysídlování se táhne po generace
Baku provinění vůči arménským obyvatelům Karabachu popírá. „Někdy v mezinárodním tisku nacházíme určité metafory, že dochází k etnickým čistkám nebo že Ázerbájdžán páchá genocidu. Na místě nebyla ověřena žádná skutečnost o jakémkoliv druhu násilí na místních civilistech,“ řekl v úterý novinářům poradce ázerbájdžánského prezidenta Hikmet Hadžijev.
Cílem je zajistit úplnou svrchovanost Ázerbdžánu nad svým území, tvrdí poradce prezidenta Hadžijev
Číst článek
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale až dosud v něm žili převážně etničtí Arméni. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994.
Během šestitýdenních bojů s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s regionem i část Karabachu.
Exodus oživuje přízrak války mezi Armény a Ázerbájdžánci z let 1988-1994, která je součástí historie etnického krveprolití a vysídlování, jež se táhne po generace, napsal Reuters.
Podle knihy Černá zahrada od odborníka na region Thomase de Waala bylo v bojích zabito na 30 000 lidí a ve stejné době bylo v Náhorním Karabachu a okolí z domovů vyhnáno asi 500 000 Ázerbájdžánců, zatímco kolem 350 000 Arménů opustilo Ázerbájdžán a 186 000 Ázerbájdžánců odešlo z Arménie.
