Zmíněná vědecká publikace se na seznam dostala poté, co v den ruského útoku na Ukrajinu zveřejnila otevřený dopis ruských vědců a odborných novinářů proti válce. O necelé dva týdny později úřady zablokovaly internetovou stránku časopisu.

Udělení nálepky „cizího agenta“, který své veškeré publikace a komunikaci musí označovat tímto zahanbujícím označením a podléhá mnohem přísnějšímu dozoru úřadů, se podle šéfredaktora Borise Šterna dalo čekat.

„Je to odplata za dopis vědců. Jsem na to hrdý,“ napsal na facebooku s tím, že bude přemýšlet, jak dál. „Je to jako živelná pohroma - neví se, jak se na to připravit,“ dodal šéfredaktorův zástupce Michail Gelfand. 

‚Zkoumali kvalitu vody‘

Nadace KAF působí v Rusku od roku 1993 a uskutečňuje programy zaměřené na rozvoj dobročinnosti, posílení komunit a zvýšení kvality a dostupnosti sociální, zdravotní a psychologické pomoci, připomněl Kommersant.

Dodal, že ekologičtí Přátelé Baltu zkoumali kvalitu vody a přítomnost odpadu v moři, propagovali trvale udržitelná řešení a zabývali se také osvětou při ochraně přírody.

V Rusku fungují už tři rejstříky „zahraničních agentů“: pro média, pro nevládní organizace a pro spolky, které nejsou právnickou osobou. Nejrychleji se zvětšuje seznam cizích agentů mezi médii, do kterého jsou zařazována nejen média, ale i jednotliví novináři, právníci a ochránci lidských práv.

Pro zařazení na „černou listinu“ musí dotyční „vyvíjet politickou činnost“ v nejširším slova smyslu a dostávat „zahraniční financování“, což zákon nijak neupřesňuje, takže může jít i o dárky od přátel či získání zahraniční ceny. Zařazení mezi „agenty“ má mnohdy likvidační dopady.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít