Když bude Rusko chtít, může se zúčastnit summitu o míru příště, říká náměstek po jednání ve Švýcarsku

Závěry dvoudenní mírové konference o Ukrajině ve Švýcarsku zřejmě nepodpoří všech 92 zastoupených zemí. Ukrajinská delegace text označila za vyvážený a postavený na pozicích, které počítají se zachováním ukrajinské suverenity a územní celistvosti. Náměstek ministerstva zahraničních věcí Jan Marian summit považuje za úspěšný. „Dohodli jsme se, že v tomto formátu budeme pracovat i dál,“ řekl Radiožurnálu.

Rozhovor Bürgenstock (Švýcarsko) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lídři na tiskové konferenci. (Zleva) Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, švýcarská spolková prezidentka Viola Amherdová, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, chilský prezident Gabriel Boric Font a kanadský premiér Justin Trudeau

Lídři na tiskové konferenci. (Zleva) Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, švýcarská spolková prezidentka Viola Amherdová, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, chilský prezident Gabriel Boric Font a kanadský premiér Justin Trudeau | Foto: Urs Flueeler | Zdroj: Reuters

Co je podle vás nejdůležitější závěr mírové konference?
Zaprvé účast. Měli jsme tady stovku zemí a mezinárodních organizací a dohodli jsme se, že v tomto formátu budeme pracovat i dál. Všichni jsme se shodli na tom, že základem práce má být respekt k chartě OSN, která mimo jiné mluví o územní celistvosti států.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Janem Marianem

Konference měla za cíl dosáhnout široké dohody na základních obrysech budoucích jednání o míru. Myslíte si, že se to podařilo naplnit?
Myslím, že se to podařilo. Důležité je, že to nebyly jenom země Evropské unie a Severoatlantické aliance, ale i země z jiných regionů, které můžou mít na některé věci trošku jiný názor. Stejně jsme ale byli schopní se shodnout, že v podpoře Ukrajiny, včetně mírového plánu, budeme pokračovat.

Jaký byl český přínos k jednání ve Švýcarsku?
My jsme dlouhodobě podporovatelé tohoto plánu a jsme jedna ze zemí, která aktivně přináší návrhy a práci v oblasti jaderné bezpečnosti. Čili jsme spolupředsedou skupiny pro jadernou a radiační bezpečnost. Prezident Pavel se v neděli účastnil skupiny a pak byl zpravodajem na celém plénu a informoval tam o tom, na čem se pracovní skupina dohodla.

Na summitu chybělo Rusko. Počítá se s tím, že by se v budoucnu podobných jednání zástupci Moskvy zúčastnili?
Jednou to je určitě možné. Otázka je, jestli bude Rusko chtít.

A kdyby chtělo?
Kdyby chtělo, tak určitě. Ale je otázka, jestli to je realistické tento nebo příští rok. Pro nás se nic nemění v tom, že musíme podporovat Ukrajinu v boji proti ruské agresi a tím vytvářet pro Ukrajinu co nejlepší podmínky pro to, pokud se třeba za rok budeme bavit o míru.

Vy jste říkal, že budete spolupracovat a pracovat dál. Bude na švýcarská jednání přímo navazovat nějaký další podobný summit? Jaké jsou plány?
Na tom jsme se tady nedohodli. Předpokládáme, že se podobný summit uskuteční. Jestli to bude ještě letos nebo příští rok, je otázka. Ale určitě budeme dál pracovat třeba na úrovni ministrů a expertů. Zatím jsme se nedohodli konkrétně kdy, ale bezpochyby v dalších měsících se bude dál v rámci ukrajinského mírového pánu něco dít.

Kde ideálně byste si takové setkání představoval? Kdy nebo kde? Obě otázky platí.
Myslím si, že v tuhle chvíli je skutečně brzo. Právě jsme skončili toto jednání a všichni to budou muset vyhodnotit a domluvit se. My jsme určitě dál připraveni být aktivní v oblasti jedené bezpečnosti, ale věnujeme se i dalším tématům typu mezinárodní právo, registr škod, unesené děti a podobně.

Patricie Strouhalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme