Původní obchodní návrh dostal Hizballáh před dvěma roky. Nový model pagerů Apollo se zdál být přesně tím, co ozbrojená skupina se širokou sítí bojovníků a snahou vyhnout se odposlechům potřebuje, píše v rozsáhlém textu The Washington Post.

Pager AR924 byl poněkud rozměrnější, ale odolný a postavený tak, aby vydržel v bojových podmínkách. Chlubil se tchajwanským voděodolným designem a velikou baterií, která mohla fungovat celé měsíce bez nabíjení. A ze všeho nejlepší: nebylo u něj žádné riziko, že by jej vystopovaly izraelské tajné služby.

Na vůdce Hizballáhu zapůsobil tolik, že jich nakoupili 5000 a začali je v únoru rozdávat středně postaveným bojovníkům a podpůrnému personálu.

Nikdo z uživatelů netušil, že nosí důmyslně sestrojenou izraelskou bombu. Poté, co jich tisíce v Libanonu a Sýrii explodovaly, vyšla rovněž najevo nejhrozivější vlastnost, kterou některé z nich měly – dvoustupňový zabezpečovací systém, který zajistil, že většina uživatelů bude pager držet dvěma rukama ve chvíli, kdy exploduje.

Až 3000 důstojníků i nižších členů Hizballáhu bylo při výbuších pagerů a vysílaček zraněno či zmrzačeno, přes čtyřicet osob zemřelo včetně několika civilistů, když izraelská tajná služba Mosad zařízení na dálku aktivovala. Zásadní podrobnosti o operaci, včetně jejího plánovaní, vycházejí najevo.

Trojský kůň

„Nemůžeme udělat strategické rozhodnutí o eskalaci v Libanonu a spoléhat přitom na hračku,“ poznamenal pro The Washington Post jeden nejmenovaný izraelský představitel, který se zúčastnil plánování akce a popsal tak nejistotu, která kolem ní panovala.

Nápad s pagery má kořeny v roce 2022, více než rok předtím, než Hamás 7. října zaútočil na Izrael. Na válkou zjizvené severní izraelské hranici s Libanonem byl v té době relativní klid. Izraelští představitelé však s narůstajícím neklidem pozorovali, jak libanonská šíitská skupina přidávala do svého arzenálu nové a účinnější zbraně, které mohly eventuálně cílit na izraelská města.

Mosad už roky předtím usiloval o průnik do Hizballáhu nejen pomocí elektronického sledovaní, ale i špionů. Vůdci hnutí začali být opatrnější, byli si vědomi zranitelnosti vůči izraelskému sledování i hackování a báli se, že i obyčejný telefon by se mohl stát odposlouchávacím nástrojem. Tak podle Izraelců vznikl nápad na výrobu komunikačního trojského koně.

První částí plánu byly sabotované vysílačky. Ty Mosad v Libanonu šířil už v roce 2015 – dvousměrná rádia v sobě měla příliš velké baterie, které byly ve skutečnosti ukrytou náloží a vysílacím systémem, který dal Izraeli přístup ke komunikacím Hizballáhu. Odposlouchávání trvalo devět let, během kterých si Izrael ponechával možnost vysílačky v době krize odpálit.

Časem se objevila příležitost k vytvoření nového přístroje – malého pageru vybaveného silnou výbušninou. Jelikož lídři Hizballáhu si byli možné hrozby vědomí, pagery nesměly pocházet z Izraele, Spojených států, ani jiného izraelského partnera.

Větší výdrž baterie

Hnutí začalo v roce 2023 dostávat nabídky na hromadný nákup pagerů od tchajwanské značky Apollo, dobře známé firmy s celosvětovou distribucí a žádnou viditelnou nitkou, která by ji spojovala s izraelskými zájmy. Tchajwanská společnost o plánu nic nevěděla, uvedli zástupci bezpečnostních složek.

Obchodní návrh přišel od marketingové pracovnice a obchodní zástupkyně pro Blízký východ, která má vlastní firmu s licencí prodávat pagery značky Apollo. Její jméno ani národnost dotazované zdroje sdělit nechtěly. Žena někdy během roku 2023 Hizballáhu nabídla spolehlivé pagery AR924.

„Vysvětlila jim, proč je tenhle s větší baterií lepší než původní modely,“ uvedl izraelský představitel obeznámený s plánováním. „Jedno z hlavních lákadel bylo, že AR924 je možné nabíjet kabelem a že baterie déle vydrží“.

Jak později vyšlo najevo, pagery byly ve skutečnosti vyrobené v Izraeli pod dohledem Mosadu, aniž by o tom obchodní zástupkyně věděla, uvádějí zdroje. Komponent s náloží a elektronickým spojením k Mosadu byl podle Izraelců ukrytý tak, že by jej členové hnutí neodhalili, ani pokud by přístroj rozebrali nebo jej rentgenovali.

Aby došlo k co největším újmám, výbuch mohlo aktivovat jen stisknutí dvou kláves k zobrazení utajovaných zpráv. Při následné explozi měli uživatelé téměř jistě „zraněné obě ruce a bylo jim znemožněno bojovat“, řekl izraelský představitel.

Utrhané prsty a ruce

Většina volených izraelských představitelů o „zbrani“ nevěděla až do 12. září, kdy premiér Benjamin Netanjahu svolal své bezpečnostní poradce k jednání o potenciálním zásahu proti Hizballáhu. Zástupci tajné služby už rovněž hovořili o možném riziku, že zařízení budou vzhledem k vzrůstajícímu napětí v jižním Libanonu přeci jen odhalena.

Všichni včetně Netanjahua si uvědomovali, že pagery a vysílačky mohly Hizballáhu zasadit bezprecedentní ránu, ale také vyvolat zuřivou reakci v podobě masivních raketových úderů. Mosad ale vnímal příležitost narušit status quo „něčím intenzivnějším“. Přípravy na odpálení trvaly necelý týden. Spojené státy, nejbližší zahraniční partner Izraele, o nastražených pagerech nevěděly, uvedli američtí zástupci.

V Jeruzalémě a Tel Avivu se mezitím hovory rozšířily i k úderům na další významný cíl – samotného Hasana Nasralláha. Mosad pohyb lídra Hizballáhu sledoval už roky, Izrael ale držel prst na spoušti trpělivě, protože si byl jistý, že jeho zabití by vedlo k otevřené válce s hnutím a možná i Íránem.

Američtí diplomaté na Nasralláha tlačili, aby souhlasil se zvláštním příměřím s Izraelem nepodmíněným příměřím v Pásmu Gazy. Nasralláh však trval na tom, aby Izrael nejprve uzavřel příměří v Gaze.

Zatímco debaty o úderu na Nasralláha v Izraeli pokračovaly, rozvibrovaly se 17. září napříč Sýrií a Libanonem tisíce pagerů Apollo s krátkou zprávou v arabštině: „Obdrželi jste zašifrovanou zprávu“.

Operativci Hizballáhu následovali instrukce pro otevírání takových zpráv a stiskli dvě tlačítka. V obchodech, domech, v autech a na chodnících zazněly exploze, které utrhaly prsty a ruce. Zhruba o minutu později explodovaly další pagery, a to bez ohledu na to, zda se jich uživatel dotkl.

Následující den, 18. září, explodovaly stejným způsobem stovky vysílaček a zmrzačily nebo zabily své uživatele a poblíž stojící civilisty.

Šlo o první ze série ran, které Izrael uštědřil nepříteli. Zatímco se Hizballáh vzpamatovával, izraelské síly útočily na jeho velicí střediska, sklady zbraní i logistická centra těžkými bombami. Největší série leteckých úderů se odehrála 27. září, deset dní poté, co vybouchly pagery.

Útok cílil na ukryté velicí středisko Hizballáhu v hlavním libanonském městě Bejrútu a nařídil jej Netanjahu cestou do New Yorku, kde přednesl projev na Valném shromáždění OSN a Hizballáhu vzkázal, že „všeho už bylo dost“. Další den, 28. září, Hizballáh potvrdil, že Nasralláh zemřel.

vdv Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít