Povinná vojenská služba je něco, co už drtivá většina mladých Čechů vůbec nezná. Naproti tomu v Izraeli jde o naprostou samozřejmost. I když až do dnešního dne ne pro všechny. Od roku 1948 totiž vojenskou nebo civilní službu nemuseli nastoupit ortodoxní židé. Nejvyšší izraelský soud ale tuto výjimku k dnešnímu datu zrušil.

15:23 1. srpna 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Nejvyšší izraelský soud se už v únoru rozhodl, že výjimka pro ortodoxní židy je v rozporu se zákonem a služba v armádě by měla být rozdělena rovnoměrně mezi všechny skupiny společnosti.

Jestli teď ale opravdu začnou do armády rukovat všichni osmnáctiletí Izraelci a Izraelky, je podle odbornice na Blízký východ z Pražského institutu bezpečnostních studií Ireny Kalhousové velká otázka:

„Na jedné straně soud rozhodl o tom, že ta výjimka není podle ústavy, že to břímě prostě musí být rozděleno na všechny, bez ohledu na to, kdo je jakého vyznání či etnika. Na druhé straně není připraven nový zákon, který by právě přesně specifikoval, jak se to tedy provede.“

Soud se u ortodoxních židů s podporou revize branného zákona nesetkal. „Ta výjimka funguje už dlouho, ultraortodoxní židé si ji zvykli využívat a povinná vojenská služba je pro ně zatím prostě něco nepředstavitelného,“ vysvětluje Kalhousová.

1. srpna v Izraeli přestává platit starý armádní zákon a musí být vytvořen nový. Politici se však marně hádají, jak celou věc vyřešit. Zatímco sekulární strany by ortodoxním židům vojenskou službu klidně nařídily, náboženské strany jsou ostře proti.

Masada nesmí znovu padnout! Věrnost Izraelu budou nově přísahat i ortodoxní židé

Číst článek

„Propast mezi ultraortodoxními židy a ostatními je veliká. Armáda by jim mohla pomoct to překonat. Jde ale spíše o to, aby se z izraelské armády nestala armáda náboženská,“ zdůrazňuje Kalhousová.

Politické problémy

Kvůli revizi branného zákona z vlády Benjamina Netanjahua už odešla strana Kadima. I po jejím odchodu ale bude mít vláda k dispozici parlamentní většinu, protože bude mít stále 66 ze 120 mandátů. Koalice se ale nerozpadla náhodou, podle Kalhousové v Izraeli teď vyvstal velký politický problém.

„Je to velmi citlivá otázka, protože izraelská společnost je velmi ostře rozdělena mezi ultraortodoxní skupinu a zbytek, a ta ultraortodoxní skupina má velmi silný politický vliv. Tito lidé jsou schopni ovlivňovat i politiky ostatních stran, a ti se bojí přijít s něčím radikálním.“

Ortodoxních židů, kteří se vojenské službě vyhýbají s odůvodněním, že studují náboženství, je dnes odhadem více než 50 tisíc ročně.

Rádio Česko, Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít