Během první vlny koronaviru byl Izrael dáván za příklad země, která nákazu efektivně potlačila. Nyní se však blízkovýchodní země potýká s až 2000 nakaženými denně. Proti chaotickému jednání vlády a premiérovi Benjaminu Netanjahuovi už několik týdnů protestují tisíce lidí. Nedávno dojednaná vládní koalice je se svými 36 ministry neefektivní a nesoudržná natolik, že se začíná mluvit o dalších předčasných volbách. Již čtvrtých za poslední rok a půl.

Tel Aviv 7:30 4. srpna 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Izrael v březnu jako jeden z prvních států uzavřel hranice, zastavil ekonomiku, omezil pohyb lidí a trasoval je pomocí dat z mobilních telefonů.

V první vlně si pravomoci ohledně protikoronavirových opatření do svých rukou centralizoval premiér Netanjahu a o většině z nich rozhodoval sám, byť se radil s experty z ministerstva zdravotnictví. Za včasný a tvrdý přístup byl chválen, křivka se snížila.

Demonstrace proti postupu izraelské vlády v době epidemie pokračují. Policie při protestu zatkla 12 lidí

Číst článek

Spolu s Rakouskem, Dánskem, Řeckem, Austrálií či Českou republikou patřil Izrael do skupiny států, které se s první vlnou nákazy vypořádaly nejlépe. V současnosti je ale situace úplně jiná. Počty nakažených od června přesahují v Izraeli březnová čísla téměř trojnásobně.

Podle novinářky a režisérky Nataši Dudinské, která v Izraeli žije, je po soudním zákazu trasování na základě dat z mobilních telefonů takzvaná chytrá karanténa v tristním stavu. „Chytrá karanténa je velmi nedostatečná. Systém trasování je velmi nedostatečný,“ uvedla v Interview Plus.

Izraelské zdravotnictví situaci zatím relativně zvládá, byť se nemocnice začínají povážlivě plnit. Z celkového počtu více než 70 tisíc lidí, kteří se v zemi covidem-19 nakazili, zemřelo přes 500 lidí. Vážně nemocných je nyní 328 pacientů.

„V první vlně bylo nakaženo daleko více starších lidí. Ve druhé vlně jsou to převážně mladší lidé, často bez symptomů či s lehčím průběhem onemocnění. Je to výsledek uvolnění restrikcí, kdy se obzvláště mladí lidé začali opět ve velkém shromažďovat a vídat. Celkové počty vážně nemocných jsou vzhledem k celkově vysokému počtu nakažených relativně malé,“ řekla Dudinská.

26:23

Netanjahu nezvládá druhou vlnu. ‚Vláda ruší vlastní opatření, když se lidé ozvou,‘ popisuje novinářka

Číst článek

Netanjahu v problémech

Na Netanjahuovu hlavu se snáší velká kritika. Zatímco během března chválilo premiéra 58 procent Izraelců, podle průzkumu televize Reshet 13 se aktuální způsob řešení krize nelíbí 75 procentům respondentů. Lidé mají nyní kvůli ekonomické situaci méně trpělivosti a ochoty se znovu podřídit přísným opatřením.

„Izraelští politici druhou vlnu trochu podcenili, respektive se jí nevěnovali tolik jako té první,“ uvedl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu bývalý velvyslanec v Izraeli, diplomat a bezpečnostní expert Tomáš Pojar.

Po zažehnání první vlny nákazy, kdy byl Netanjahu každou chvíli Izraelcům na očích, se z tohoto pole následně stáhl.

Na jedné straně se soustředil na vlastní potíže, kdy musí čelit jako první izraelský premiér v historii obžalobě, která jej viní z korupčního jednání, na druhé straně se snažil protlačit anexi Západního břehu Jordánu. Ta měla začít 1. července, ale nakonec k ní kvůli epidemiologické situaci nedošlo. Plánovanou anexi navrhl pozdržet i největší izraelský spojenec USA.

‚Koronavirový car‘

Restriktivní opatření v březnu sice Izrael zachránily od vysokých počtů nakažených, za půl roku se však ze čtyřprocentní nezaměstnanosti stala 25procentní. „Netanjahu ví, že nemůže udělat to co v březnu – zavřít celou ekonomiku. Lidé už by to neunesli a ekonomika by zkolabovala, což by znamenalo ještě tíživější dopady,“ vysvětlil Pojar.

Chaotickému zavádění opatření, kdy například vláda v jednu chvíli vyhlásila razantní omezení otevírací doby restaurací, načež je jen o pár hodin po velké nevoli restauratérů odvolala, by měl zamezit nový Netanjahuův trumf – „koronavirový car“.

24:15

Izrael zasáhla druhá vlna koronaviru. Vynucovat dodržování pravidel je tam těžké, tvrdí Tomáš Pojar

Číst článek

Zatímco v Česku byl po prvním zavádění opatření populární bývalý náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula nebo ve Švédsku stál za tamním postupem Anders Tegnell, Izrael nikoho takového až do minulého týdne neměl.

Šéfem mimořádného výboru pro boj s koronavirem byl jmenován profesor Ronni Gamzu, který by měl pomoci efektivněji koordinovat opatření.

„Je ve funkci zatím jen pár dní, snad se podaří lépe koordinovat jednotlivé kroky. Je snaha lépe vysvětlovat, co vláda dělá a proč navrhuje zrovna taková opatření. Zatím je těžké posoudit, zda dochází k nějaké změně, já si spíše myslím, že k radikální změně nedojde,“ komentoval jeho nástup Pojar.

Gamzu je odpůrcem plošných opatření, jeho cílem je vyvarovat se „nelogických“ zákazů a vybudovat si tak důvěru veřejnosti, kterou vláda v poslední době poztrácela. Dále uvedl, že možný kolaps zdravotnického systému kvůli nárůstu pacientů jej děsí méně než socioekonomická katastrofa, která by nastala v případě dalšího zastavení ekonomiky.

Demonstrace

Kromě toho ale izraelská společnost žije protesty proti vládě a premiérovi. Spouštěcím momentem, který odstartoval zatím největší vlnu demonstrací, byla zpráva o tom, že si Netanjahu zažádal o vrácení části daní, které za posledních deset let zaplatil – jde zhruba o šest milionů korun. To na část populace zmítané ekonomickými potížemi zapůsobilo jako červený hadr.

Demonstrace v Izraeli proti Natanjahuovi neustávají. Lidé blokovali vstup do parlamentu, žádají rezignaci

Číst článek

„To byl zlomový moment. Lidé se začali bouřit, protože sami dodržovali opatření, poslušně seděli doma, zavřeli podniky, ale vláda svou část ‚společenské smlouvy‘ nesplnila a nedostatečně se o občany postarala. Toto narušení důvěry mezi občany a vládou je důvodem masových protestů. Podnikatelé tvrdí, že nejsou schopní opět uzavřít své obchody, protože by to ekonomicky nepřežili. Dále začali demonstrovat sociální pracovníci či sestřičky, protože byli v první linii po celou první vlnu, ale mají naprosto směšné platy,“ popisuje Dudinská.

Největší protesty od roku 2011 jsou spíše živelné, nejsou centrálně organizované a je do nich zapojena spousta různých skupin, což je podle deníku Haaretz hlavním důvodem, proč už se několik týdnů drží a nabývají na síle. Větší či menší demonstrace probíhají v Izraeli už půl roku.

Jejich intenzita se však zvýšila v posledních týdnech, kdy každých pár dní protestuje 5–10 tisíc lidí u sídla premiéra. Žádají Netanjahuův konec, viní jej z nezvládnutí druhé vlny epidemie a stěžují si na policejní brutalitu. Problémem však je, že kromě nespokojenosti už se většina protestujících na mnohém neshodne.

„Zatím nevíme, jestli někdo tuto úžasnou sílu dokáže nějak nasměrovat. Kromě toho, že chtějí, aby odstoupil premiér, tak se na příliš mnoho věcech všichni neshodnou a žádají různé věci,“ říká Dudinská.

„Nejde o masové demonstrace, jsou spíše menší, ale viditelné, často jsou také dosti násilné. Nedemonstrují jen odpůrci premiéra Netanjahua, ale zapojují se i různé skupiny jeho příznivců. Společnost je hluboce rozdělena, nevidím světlo na konci tunelu, že by se politická, ekonomická a epidemiologická situace dramaticky zlepšila a demonstrující uspokojila. Troufám si tvrdit, že podobné napětí bude ještě nějakou dobu pokračovat, a neočekávám, že premiér rezignuje a že budou jinak rozdané karty,“ řekl Pojar, který ale dodává, že je hluboce přesvědčen, že bez strachu z nákazy by do ulic vyšlo násobně více Izraelců.

Izrael podle Netanjahua testuje 30 tisíc lidí denně. Na schůzce státníků byl i Babiš

Číst článek

Vypadá to tedy tak, že tuto výbušnou směs zřejmě nikdo politicky nevyužije. Jak uvádí Haaretz, protestující se často sami brání politickým nálepkám.

Benny Ganc

Izraelské opozici chybí silná figura, která by dokázala využít, že proti Netanjahuovi protestují téměř všechny společenské vrstvy a odklání se od něj i část pravice. Lídrem opozice byl v posledních dvou letech někdejší náčelník generálního štábu izraelské armády Benny Ganc, lídr koalice Modrá a bílá. Do všech voleb vstupoval z pozice velkého Netanjahuova kritika.

Po posledních volbách už ale byla patová situace neudržitelná, a tak přijal výzvu a vstoupil do široké vládní koalice. Kvůli vstupu do vlády s Netanjahuem ztratil podle Dudinské Ganc u značné části svých voličů integritu: „Před volbami vypadal jako silný vůdce opozice, ale vstupem do koalice s Netanjahuem zklamal téměř všechny, kteří ho volili, protože sliboval, že udělá vše pro to, aby už Netanjahu premiérem nebyl.“

Tím, co jej definitivně o vstupu do kabinetu přesvědčilo, byla sice vzdálená, ale přesto reálná vidina premiérského křesla. Součástí koaliční smlouvy je klauzule, že se lídři obou stran ve funkci premiéra příští říjen v polovině volebního období vymění.

Izrael bojuje s druhou vlnou koronaviru. Zavírá bary, bazény i tělocvičny

Číst článek

V Izraeli nejde o tak nezvyklý postup, jak se může ze střední Evropy zdát. Střídání premiérů v polovině volebního období má v Izraeli historii, tohoto nástroje se využívalo především v dobách velkých koalic Likudu a sociální demokracie v 80. letech.

„Izrael tento mechanismus zná, ale není jisté, že bude dodržen, že nebudou vyhlášeny nové volby a že se koalice nerozpadne. Většina Izraelců v to, že k prostřídání dojde, nevěří. Vláda má problémy. Pravděpodobnost dalších předčasných voleb je velká,“ říká Pojar.

Po třech hlasováních v dubnu 2019, září 2019 a březnu 2020 by šlo již o čtvrté předčasné volby.

Podle bývalého velvyslance v Izraeli by však další volby velmi pravděpodobně opět skončily patem. „Země je rozdělena na dva bloky, které se navzájem drží v šachu a žádná jasná většina se nerýsuje,“ popsal situaci Pojar.

Že je situace ve vládě opravdu napjatá, dosvědčují i slova vlivného poslance Netanjahuova Likudu Mikiho Zohara: „Mezi námi a Modrou a bílou je u mnoha témat ideologická propast, kvůli čemuž nemůžeme být dlouhodobě fungující koalicí. Jsme jako pár, který se chce rozvést a každou chvíli může podepsat rozvodové papíry.“

Zbytnělá vláda

Kabinet národní jednotky od května tvoří premiérův Likud, Modrá a bílá, liberální Gesher, dva poslanci sociální demokracie a ortodoxní formace Šas, Sjednocený judaismus Tóry a Židovský domov. Při hlasování o důvěře získal v Knesetu pohodlnou většinu 72 hlasů ze 120.

KOMENTÁŘ: Izraelská vláda nezvládá epidemii, ani sama sebe

Číst článek

„Je to vláda, která se chová jako pytel blech. Jsou tam zástupci nejrůznějších stran od leva přes střed až doprava, jsou tam sekulární i ortodoxní strany,“ říká Pojar.

Kromě toho jde co do počtu o největší izraelskou vládu všech dob. Je v ní 36 ministrů a dalších 16 náměstků či zástupců. „Některá naprosto nesmyslná ministerstva byla vytvořena jen proto, aby dostali křesla všichni různí Netanjahuovi podporovatelé,“ říká Dudinská a dodává, že za této ekonomické situace se lidem logicky nelíbí, že musí z daní platit tak zbytnělý kabinet.

Aby vláda neměla málo potíží, v neděli na twitteru oznámil ministr pro jeruzalémské záležitosti Rafi Peretz z Židovského domova, že se nakazil koronavirem. Do karantény kvůli tomu muselo minimálně sedm poslanců.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít