Hospodářská politika je nejzranitelnější bod kampaně Harrisové. O jejích nápadech víme málo, tvrdí bankéř

Viceprezidentka Kamala Harrisová vystoupila s Joem Bidenem poprvé od chvíle, kdy ukončil svou kandidaturu do voleb. Harrisová před voliči mluvila především o ekonomických tématech, o rostoucích cenách a životních nákladech. „Říká: ‚Ano, léky budou lacinější, bydlení bude dostupnější.‘ Ale v zásadě prozrazuje velice málo detailů o tom, co by chtěla změnit,“ popisuje pro Český rozhlas Plus česko-americký investiční bankéř Ondřej Jonáš.

Rozhovor Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Joe Biden a pravděpodobná demokratická kandidátka pro nadcházející volby Kamala Harrisová ve státě Maryland

Viceprezidentka Kamala Harrisová vystoupila ve státě Maryland spolu s prezidentem Joem Bidenem | Foto: Ken Cedeno | Zdroj: Reuters

Lišila by se ekonomická politika Harrisové, pokud by byla zvolena prezidentkou, od politiky Joea Bidena?
Chce o tom přesvědčit voliče, protože hospodářská politika je nejzranitelnější bod její kampaně. Prozatím víme velice málo o jejích nápadech a o tom, jak by se lišila od Joea Bidena.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovory se zahraničním zpravodajem Pavlem Novákem a česko-americkým investičním bankéřem Ondřejem Jonášem

Jedno politické pravidlo říká, že když dotahujete nebo vedete, tak je nejlepší mlčet. Toho se zatím Kamala Harrisová drží: „When winning, shut up“. Doposud poskytla velice málo rozhovorů tam, kde by se jí žurnalisté mohli ptát třeba na daňovou politiku.

Vyjádření doposud byla na takové „hladící úrovni“, aby pohladila svoje voliče. Řekla jim: „Ano, léky budou lacinější, bydlení bude dostupnější.“ Ale v zásadě prozrazuje velice málo detailů o tom, co by chtěla změnit.

Jedním z těch detailů je, že Harrisová svůj ekonomický program chce hodně zaměřit na snižování jednotlivých životních nákladů ve Spojených státech. Jak toho může docílit?
Ano, snižování nákladů, ale kumulativní inflace ve Spojených státech za období Bidenovy administrativy, kdy ona byla viceprezidentka, je zhruba 25 procent. Volič vidí, kolik dnes platí za vajíčka, za jídlo, za pojištění, za auta, za benzín. Proto říkám, že toto je nejzranitelnější bod její politiky.

Zatím mlčí, takže je jen velice málo toho, co můžeme rozebírat. Já si nemyslím, že by to její páteční projev v Severní Karolíně nebo dokonce stranický sjezd, který nás čeká příští týden, výrazně změnil. Tím, že mlčí, dává lidem možnost včíst si do jejích pozic, co chtějí.

„Neférové zdražování“

Očekává se, že Harrisová bude chtít v určitých odvětvích prosadit zákaz toho, co vnímá jako neférové zdražování. V řadě států v USA už podobný zákaz je. Jak by mohl fungovat, kdyby byl zavedený na federální úrovni?
Je to jeden aspekt, o kterém mluví. Harrisová obviňuje společnosti, které nadměrně vydělaly během covidu, zvláště co se týká zdraví a jídla, že nadsadily ceny více, než by bylo oprávněné.

Na to v Americe existuje už i na federální úrovni velice propracovaná infrastruktura –instituce, které toto sledují. Nemyslím si, že by samo o sobě bylo možné něco udělat, ale zní to dobře a někteří voliči na to určitě budou slyšet. Ale chybí nám detaily, co by v této oblasti chtěla udělat.

Je její kritika na místě? Skutečně některé americké firmy využily covidu a potažmo inflace, aby se neférově obohatily?
Určitě byly případy, protože dodavatelské řetězce byly narušeny. Třeba velikost jídla – balíček, který měl vážit kilogram, najednou vážil 900 gramů. Je to takzvaná shrinkflation (z anglického shrink a inflation – zmenšovat se a inflace, pozn. red.) Zmenšuje to, co jste měli ve zvyku kupovat.

Harrisová vede nad Trumpem o pět procentních bodů, vyplývá z průzkumu. Předvolební debata bude 10. září

Číst článek

Ale to je součástí volné konkurence. Tam je naopak úloha státu, aby zaručila konkurenci a transparentnost na trhu, nikoliv jen donutila firmy, aby se chovaly podle toho, jak jim někdo nařídí. Jinými slovy dbát o funkci volného trhu, aby nabízel stejné šance jak pro stranu nabídky, tak pro stranu poptávky.

Je velice zajímavé, že dokonce některé současné nápady v této oblasti podpořil republikánský kandidát na viceprezidenta J. D. Vance na straně exprezidenta Donalda Trumpa. Takže možná si budou v této oblasti rozumět.

Jak demokrati, tak republikáni dnes více mluví o potřebě chránit americký trh. Byla by větší protekcionistkou případná prezidentka Harrisová, nebo případný prezident Trump?
Myslím, že prezident Trump už velice explicitně mluví o deseti až dvacetiprocentní dani na veškerý dovoz, plus dalších šedesáti procentech na Čínu, čemuž se během politické kampaně dá rozumět jako signalizace, kterým směrem by chtěl jít.

Biden označil Trumpa jako ‚nebezpečí pro americkou společnost‘. Připravuje turné na podporu Harrisové

Číst článek

V této oblasti by v každém případě, ať jeden, nebo druhý, musel mít souhlas Kongresu, souhlas Senátu.

Soustředíme se na výsledek boje o Bílý dům, ale to, co bude možná důležitější, je, jak dopadnou volby do Kongresu, v Poslanecké sněmovně i v Senátu, protože to bude určovat, co by prezident nebo prezidentka byli schopní prosadit.

Více informací o kampani Kamaly Harrisové si můžete poslechnout v nahrávce v úvodu článku.

Lukáš Matoška, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme