300 stránek ukradených dokumentů. Íránští hackeři se zřejmě snaží ovlivnit americké prezidentské volby
Íránští hackeři se snaží ovlivnit americké prezidentské volby. Ve své zprávě to píše společnost Microsoft a některé její informace potvrzuje i tým Donalda Trumpa. Hackeři ukradli dokumenty, které se týkaly kandidátů na jeho viceprezidenta, a z anonymních e-mailů je začali rozesílat novinářům.
Minulý týden ve čtvrtek vydala společnost Microsoft zprávu, že zaznamenala snahu íránských hackerů ovlivnit americké prezidentské volby. Píše o několika skupinách, které útočily různými způsoby napříč Spojenými státy.
„Pachatelé založili dvě podvodné zpravodajské stránky,“ popisují redaktoři pořadu Antivirus hackerský útok na prezidentskou kampaň Donalda Trumpa. Co hackeři udělali a jaké dokumenty ukradli?
Pachatelé založili dvě podvodné zpravodajské stránky. Jedna se tváří jako prorepublikánská a druhá jako prodemokratická a napadají Donalda Trumpa nebo rozdmýchávají kulturní války, které se týkají třeba LGBTQ+ lidí. K tvorbě těchto stránek jejich tvůrci používají umělou inteligenci, pomocí které vytváří články nebo kradou obsah z už existujících článků.
Microsoft také varuje, že jiná íránská skupina si ve Spojených státech chystá základy k ještě extrémnějšímu ovlivňování voleb. Má jít o zastrašování nebo vyzývání k násilí vůči politikům a skupinám obyvatel.
Další skupina napojená na Írán se dostala do e-mailové schránky jednoho amerického státního zaměstnance. Microsoft už ve zprávě ale dál nerozvádí, k jakým informacím se v tomto případě útočníci dostali.
SPEARPHISHING
Spearphishing je podvodná zpráva, kterou útočník vytvořil přímo na míru oběti. Působí velmi věrohodně. Je tak daleko větší šance, že se na ni oběť chytí a třeba útočníkovi předá přístupové údaje ke svému emailu.
Spearphishing
A jak to bylo s ukradenými dokumenty o kandidátech na republikánského viceprezidenta? Hackerská skupina napojená na íránské revoluční gardy poslala spearphishingovou kampaň na členy Trumpova týmu.
Tím se nejspíš dostali do jejich e-mailových schránek a získali dokumenty o J. D. Vancovi a Marcu Rubiovi. Většina, skoro 300 stránek dokumentů, se ale věnovala právě Vancovi.
Server Politico píše, že to byla interní složka, kterou si republikánská strana zpracovala při prověřování Vance. Tedy hledali veškeré informace o kandidátovi a cokoli, co by mohlo v budoucnu jeho kandidaturu zkomplikovat. Například se v dokumentu zmiňují dřívější Vancovy výroky, kdy kritizoval Donalda Trumpa.
Hackeři složku poslali celou do amerických médií, ale ta jsou s jejím zveřejněním opatrná. Dá se předpokládat, že v těchto ukradených dokumentech mohou být informace, které jsou pro republikány a Vance nepříjemné nebo třeba choulostivé. Nicméně americkým médiím je jasné, že tady jde o hackerský útok s cílem ovlivnit americké volby a nechtějí se na tom podílet. Navíc to není první takový případ.
Věrohodné informace?
Při minulých prezidentských volbách takto do médií unikl obsah počítače, který měl údajně patřit synovi současného prezidenta Hunteru Bidenovi, a ve volbách o čtyři roky dříve zase pachatelé ukradli a zveřejnili e-maily z kampaně tehdejší neúspěšné prezidentské kandidátky Hillary Clintonové. Za útokem měli být ruští hackeři.
Odhalená severokorejská kyberšpionáž. Kradli infromace o vývoji zbraní, tvrdí západní tajné služby
Číst článek
Proč hackeři složku na J. D. Vance prostě jen nezveřejnili online, proč to posílali do médií, která to zatím odmítají plně zveřejnit?
V minulosti to tak bylo. Například v případě demokratické kampaně Hillary Clintonové se zveřejnila velká část e-mailů na serveru Wikileaks. Ale od té doby si začali lidé uvědomovat, že k těmto únikům dochází ve snaze ovlivnit výsledky voleb, a navíc že uniklým informacím není možné plně věřit.
Jen zvědavost nestačí
Nikdo nemá jistotu, že pachatelé nějaké informace před zveřejněním neodebrali nebo naopak část dokumentů nezfalšovali. Pokud by informace vydala přímo média, dala by jim tím punc pravosti.
Ale právě proto, že není možné plně ověřit pravost všech dokumentů ze složky J. D. Vance, jsou média opatrná v jejich zveřejňování. Navíc je pro novináře zásadní otázka, jestli je v uniklé složce nějaká informace, kterou američtí voliči nezbytně potřebují znát.
Jinak není důvod ukradené a možná citlivé informace zveřejnit, protože zkrátka jen obyčejná zvědavost veřejnosti nestačí.
