Pak ale Joe Biden konečně seznal, že nemá dost sil na to, aby Trumpa porazil – a všechno se změnilo. Výměna demokratické kandidátky za viceprezidentku Kamalu Harrisovou se stala spektáklem, kterému ani televizní hvězda jako Donald Trump nemohla konkurovat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Matěj Schneider: Zlomil Donald Trump okouzlení Ameriky Kamalou Harrisovou? Zatím jen na chvilku

Následovalo tak několik týdnů, během kterých byla čím dál více takřka hmatatelně cítit Trumpova frustrace – tedy, že není ve středu mediální pozornosti.

To není v rámci amerických prezidentských voleb záviděníhodná pozice – samotná pozornost médií je to nejhodnotnější, co kandidát má. A Trump ji neměl, a to málo mediálního pokrytí, které se jeho týmu dostávalo, byla kritika jeho viceprezidentského kandidáta J. D. Vance.

Trump zkoušel kde co, aby prokletí zlomil. Poprvé se mu to výrazněji podařilo právě dvouhodinovým rozhovorem s Muskem na jeho sociální síti X. Byl to riskantní tah.

Loni se stejným způsobem pokoušel svou kampaň nastartovat Trumpův „primárkový rival" Ron DeSantis, což skončilo katastrofou: kaskáda technických potíží s twitterovým rozhovorem zastínila cokoliv, co chtěl kandidát říct.

Trumpovi toto srovnání paradoxně pomohlo. Očekávání ohledně jeho twitterového rozhovoru bylo na nule. Stačilo, aby to byl menší průšvih než DeSantisův rozhovor a Trump hned vypadal dobře. A přesně to se stalo: Rozhovor s Muskem sice začal skoro o hodinu později, než bylo slibováno, ale začal, a to stačilo.

A o čem to vlastně bylo?

Obsahově to nebyla Trumpova nejzářnější chvilka, ale ani to mu v této fázi nemůže vadit. Nejprve s Muskem probrali právě neúspěšný atentát – a to i přesto, že se Trump na republikánském nominačním sjezdu zařekl, že o traumatickém zážitku už nikdy znovu mluvit nechce.

Pak se vrhli na některá ze stěžejních témat letošní voleb v čele s imigrací. Nepadlo bůhvíco překvapivého, ale to Trump ani nepotřeboval.

Pro začátek stačí, že přitáhl pozornost k sobě a své kampani jiným způsobem než proto, že by se někdo smál jeho viceprezidentskému kandidátovi, nebo jeho mnohdy bizarním výrokům.

Tomu se vesměs vyvaroval a Trump tak může slavit: alespoň na chvilku se mu podařilo přerušit nepatřičně obdivné pokrytí Kamaly Harrisové ze strany amerických médií vlastním příběhem. Možná to není moc, ale prezidentská kampaň je běh na dlouhou trať a drobné úspěchy se počítají.

Pokud se mu podaří podobně soustředěně pokračovat i v následujících několika měsících, má šanci. Na téma migrace nemá Harrisová v tuto chvíli dobrou odpověď: v televizních reklamách se de facto snaží kopírovat Trumpovu rétoriku.

Republikánský kandidát je ale náladový a nedisciplinovaný. Pokud ujede zpět ke své nevábné kritice Kamaly Harrisové – na základě její rasy a faktu, že je žena –, může jen Američanům připomenout, že jeho hrubého stylu mají vlastně už plné zuby.

Autor je komentátorem serveru Voxpot.

Matěj Schneider Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít