Nadbytek plastu sužuje kontinent už několik let, 35 milionová Ghana byla v minulosti hodnocena jako sedmá nejšpinavější země světa. Pozornosti se k ní upírá kvůli „očistě“, kterou v ní provádějí mezinárodní společnosti.

Členové GRIPE, výčtem například giganti Coca-Cola, Nestlé nebo Danone, zemi bezpochyby pomoci můžou, a to hlavně po finanční stránce - celkový globální obrat jejich mateřských společností přesahuje 340 miliard dolarů. Zároveň jsou původcem plastových lahví a obalů, které končí v řekách a zálivech západní Afriky, postupně zabíjí zvířata, nebo hoří na nelegálních skládkách a znečišťují vzduch.

V symbióze s plastem

Vyšetřování Bloomberg Green zjistilo, že GRIPE ve skutečnosti pro vyřešení problému nedělá příliš. Navíc se zdá, že členové organizace hází odpovědnost na své zákazníky. Manažerka Louisa Kabobahová například prohlásila, že „Plasty samotné problém nejsou, ale lidé, kteří je používají ano“.

Pro Ghaňany je plast otázkou života a smrti. Čtvrtina populace trpí chudobou, mnoho občanů nemůže vařit z kohoutkové vody, aniž by riskovali nemoc. Bez balené vody v plastových lahvích se neobejdou. Přibližně 80 procent Ghaňanů postrádá hygienická zařízení. Většina odpadních vod se vypouští neošetřená do životního prostředí a kapacity pro sběr a následné zpracování odpadu nejsou dostatečné. Na městských plážích doutnají hromady plastů, obyvatelé si nejpočetnějším materiálem pokrývají chatrče. Děti z plastu vyrábí hračky, například létající draky.

Velké sliby, činů málo

Odtoky v hlavním městě Akkře jsou tak ucpané odpadky, zejména plastovými lahvemi, že zaplavují kanalizace v každém období dešťů. V roce 2015 byly záplavy v nejšpinavějším městě Ghany silné natolik, že zemřelo více než 150 lidí. Za faktory přispívající k závažnosti katastrofy vláda označila špatné odvodňování a plovoucí odpad.

V reakci na zhoršení situace uspořádala největší spotřebitelská sdružení v regionu setkání, aby nalezly řešení. Tak na scénu přišlo v roce 2017 GRIPE, sdružení společností s posláním snížit dopady spotřebitelského plastového odpadu na životní prostředí.

Na založení se podílela i Cordie Azizová, bývalá členka amerického Kongresu, která se přestěhovala do Ghany. Využila přitom svých kontaktů ve firmách Danone, Voltic Unit Coca-Cola a Dow. „Začali jsme se scházet a dávat dohromady, jak by věci mohly potenciálně vypadat,“ řekla. GRIPE zahájilo obrovskou marketingovou kampaň, vytvořilo animované filmy a edukační videa s hrdinkou „tetou Littou“, která děti informuje o finanční odměně za sběr plastu. Plastový odpad ve videích nazývá pokladem a tvrdí, že jeho sběrem si děti mohou vydělat kupu peněz.

Navzdory slibům a velkým ambicím jsou čísla nízká. Zprávy Evropské komise z roku 2020 udávají, že se v Ghaně recykluje méně než 0,1 procent plastů. Komise také poznamenala, že GRIPE aktivně působí na sociálních sítích, ale doposud dosáhlo jen mála výsledků. Aktivity celého sdružení koordinuje jediný zaměstnanec na plný úvazek.

Téměř polovina sběračů jsou děti

Azizová je ze zkušenosti s GRIPE rozčarovaná. Její organizace Environment360 se soukromým sektorem už příliš nespolupracuje kvůli obavám z greenwashingu, neboli firemních aktivit, které se jako šetrné k životnímu prostředí pouze jeví, ale v praxi mají minimální či negativní dopad.

Jedním z hlavních cílů GRIPE je zlepšit finanční situaci obyvatel zajištěním příjmu pro pracovníky, kteří sbírají více než polovinu ghanského odpadu. Zaměstnanci jsou často postarší ženy pracující osm a více hodin. Na městských skládkách probírají hromady odpadků také děti, které tvoří 40 procent sběračů a třídičů na skládkách.

Seskupení čelí kritice kvůli nedostatečným výsledkům jak v boji proti chudobě, tak v recyklování. Cordie Azizová o práci pro GRIPE mluví jako o vykořisťování chudých obyvatel. Sběrači odpadků si tvrdou a špinavou prací podle Azizové vydělají 300 ghanských cedi, zhruba 40 dolarů za měsíc.

Budka zeje prázdnotou

V roce 2020 společnost GRIPE založila centrum trvalého odkupu odpadků v Jamestownu v Akkře. Obyvatelé do něj mohli přinést plasty, papír, plechovky a sklo k prodeji a následné recyklaci. Návštěva novinářů z Bloombergu odhalila, že o centru nikdo z místních neví. Reportéři nakonec našli muže, který lokalitu znal. Když je na místo doprovázel, míjeli chatrče, plážové slumy, všude kolem létaly kousky plastu a na pláži hořely hromady zapáchajícího odpadu. Nakonec došli k malé budce s vybledlým logem, která zela prázdnotou. Nefungovala už měsíce.

Ačkoliv jsou nám hrozivé dopady na životní prostředí dobře známé, svět ještě nikdy nevyprodukoval více plastů než teď – asi 500 milionů tun ročně. Odborníci předpovídají, že se číslo do roku 2040 zdvojnásobí. Jedním z důvodů je dostupnost a cena. Dalším je úspěch kampaní velkých společností, které nás přesvědčují o své udržitelnosti. A my jim věříme.

Žaneta Levíčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít