Macron vybral nového francouzského premiéra. Stát se jím má centrista François Bayrou
Novým francouzským premiérem bude centrista François Bayrou. O rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona informovaly agentury s odvoláním na sdělení Elysejského paláce. „Je mi jasné, že můj úkol bude těžký. Potřebujeme sjednotit lid. Každý ví, že ta cesta bude dlouhá“ řekl po svém jmenování podle agentury Reuters Bayrou.
Třiasedmdesátiletý Bayrou ve funkci nahradí konzervativce Michela Barniera, který podal demisi minulý týden poté, co parlament vládě hlasy krajní pravice a levice vyslovil nedůvěru.
Politolog: Pozice Paříže je po pádu vlády v EU ohrožená. Macronovi ale nahrává krize v Německu
Číst článek
Macron chtěl původně jmenovat nového ministerského předsedu už ve čtvrtek večer, nakonec ale rozhodnutí odložil na páteční ráno, kdy téměř dvě hodiny jednal právě s Bayrouem. Ten se stal již čtvrtým premiérem Macronova druhého mandátu v čele Francie.
Očekává se, že Bayrou v nadcházejících dnech bude jednat s lídry různých politických stran s cílem vybrat nové ministry své vlády, píše agentura AP. Jeho první test nastane podle Reuters počátkem nového roku, kdy zákonodárci mají odhlasovat rozpočet na rok 2025.
Mezi kandidáty na předsedu vlády média dříve často zmiňovala vedle Bayroua i Bernarda Cazeneuva, který už vedl vládu půl roku v letech 2016 a 2017. Funkci nabídl Elysejský palác i bývalému ministrovi zahraničí Jean-Yvesovi Le Drianovi. Ten ale pro týdeník Le Penthièvre ve čtvrtek uvedl, že post premiéra odmítl. „Bylo mi to nabídnuto, ale odmítl jsem. Za dva a půl roku mi bude 80 let,“ poznamenal Le Drian.
Barnier byl ve funkci čtvrt roku. Hlasování o vyslovení nedůvěry menšinové vládě v parlamentu minulé pondělí neustál poté, co se pokusil rozpočet na příští rok prosadit bez podpory parlamentu s odůvodněním, že země potřebuje stabilizovat veřejné finance a snižovat jejich deficit. Francouzská vláda tímto způsobem padla poprvé od roku 1962.
François Bayrou
Zkušený a vlivný pravicový politik Bayrou stojí v čele centristické strany Demokratické hnutí (MoDem) od jejího založení v roce 2007. Třikrát, v letech 2002, 2007 a 2012, kandidoval ve francouzských prezidentských volbách, v roce 2007 skončil třetí za Nicolasem Sarkozym a Ségolène Roalovou. Dlouholetý starosta pyrenejského města Pau (od 2014) stojí také 20 let v čele Evropské demokratické strany (EDP). V letech 1993 až 1997 byl ministrem školství v celkem třech vládách, v roce 2017 byl krátce ministrem spravedlnosti.
Bayrou patří k nejvýraznějším francouzským politikům, u mnoha Francouzů se těší velkému respektu. Je blízkým spolupracovníkem a tradičním spojencem prezidenta Macrona. Ten s ním již letos v září konzultoval možnosti sestavení vlády před tím, než do jejího čela vybral Michela Barniera. Bayrou bývá také zmiňován jako možný nástupce prezidenta Macrona po jeho odchodu z úřadu v roce 2027.
Ve francouzském parlamentu zasedal Bayrou v letech 1986 až 2012 s krátkými přestávkami a od roku 1999 byl tři roky poslancem Evropského parlamentu. V prezidentských volbách v roce 2017 namísto další své kandidatury podpořil Emmanuela Macrona, který ho po svém zvolení do čela státu jmenoval ministrem spravedlnosti ve vládě Édouarda Philippa, od poloviny května 2017.
Ale pouhý měsíc nato, 21. června 2017, Bayrou odstoupil z vlády v souvislosti s vyšetřováním v případu fiktivních europoslaneckých asistentů. Předtím v úřadu ministra představil návrh zákona o morálce a etice v politice, který Macron sliboval před volbami s cílem vyčistit politickou scénu, vláda v něm chtěla zakázat ministrům a poslancům zaměstnávat členy rodiny.
V kauze fiktivních asistentů EP pařížská prokuratura loni v lednu navrhla obvinit francouzské strany MoDem a Svaz pro francouzskou demokracii (UDF) a 13 jejich čelních představitelů. Prokuratura případ vyšetřovala přes pět let, nejprve se zabývala rolí jednotlivců, poté začala zkoumat i podíl stran a zabývat se jejich možným obviněním jako právnických osob. Strana UDF již politicky zanikla, ale uchovala si právní subjektivitu. Bayrou se podle vyjádření prokuratury jevil jako „předseda dvou stran odpovědných za zavedení podvodného systému“.
Letos v únoru pařížský soud zprostil Bayroua obvinění a umožnil mu tak ucházet se o další vysoké funkce ve francouzské politice. „Pro mě je to konec sedmileté noční můry,“ řekl Bayrou novinářům před pařížským soudem poté, co byl vynesen rozsudek. Tentýž soud nicméně odsoudil dalších osm obviněných včetně pěti bývalých europoslanců, a udělil jim tresty v rozmezí od deseti do osmnácti měsíců.
Bayrou se narodil 25. května 1951 v Bordères na úpatí Pyrenejí na jihozápadě Francie do rodiny farmáře a starosty města. Nechodil na elitní školy, namísto toho studoval literaturu a pracoval jako učitel, po tragické smrti otce pomáhal své matce na farmě.
V mládí byl aktivní v pacifistickém hnutí nenásilí, podle učení indického politika a myslitele Mahátmy Gándhího. Do politiky vstoupil Bayrou na začátku osmdesátých let. V úřadu ministra školství v letech 1993 až 1997 ve vládách pravého středu proslul bojem proti analfabetismu.
Středopravou stranu MoDem (Demokratické hnutí) založil Bayrou před volbami v roce 2007 na základě své bývalé strany Svaz pro francouzskou demokracii (UDF). Nabízela prostor voličům, kteří odmítali dosavadní střet pravice a levice. Stojí na principech liberalismu a křesťanské demokracie, je silně proevropská. Bayrou prostřednictvím této strany usiloval prolomit tradiční formu francouzské politiky.
Bayrou dodnes vlastní farmu, chová koně, a chlubí se tím, že umí podojit krávu či řídit traktor. Coby silně věřící katolík se oženil ve dvaceti s Élisabeth Perlantovou a je otcem velké rodiny: Má šest dětí a 21 vnoučat. Mezi jeho velké koníčky patří literatura, a to nejen její četba. Napsal několik knih o politice a historii. Bestsellerem se ve Francii stal jeho životopis krále Jindřicha IV. Právě tento panovník, který dokázal zemi smířit po vleklých náboženských válkách, je pro Bayroua politickým vzorem. Kromě něj se hlásí i k odkazu generála Charlese de Gaulla.
