Macron: Mandát, který jste mi svěřili, budu vykonávat až do konce. Premiéra jmenuji v příštích dnech
Francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu, zatímco se Francie dál potýká s politickou krizí kolem rozložení sil v parlamentu, prohlásil ve večerním projevu. Macron pár hodin před tím převzal demisi premiéra Michela Barniera, jehož vláda ve středu přišla o důvěru parlamentu, a zároveň ho požádal, aby kabinet řídil až do jmenování nového premiéra. V prohlášení to uvedl Elysejský palác.
Macron po vyslovení nedůvěry slíbil, že „v příštích dnech“ jmenuje nového premiéra. Francie takovýto vývoj zažívá poprvé od roku 1962 a politická nestabilita by ve druhé největší ekonomice eurozóny mohla pokračovat i v příštích měsících. Nové parlamentní volby, které by mohly změnit současnou patovou situaci v dolní komoře, se mohou konat nejdříve v létě příštího roku.
Francouzští poslanci vyslovili nedůvěru vládě. Poprvé od roku 1962
Číst článek
Hlavním úkolem pro nového francouzského premiéra bude v rozděleném parlamentu schválit půdorys vládních financí pro příští rok. Po ztroskotání plánů dosavadního premiéra Michela Barniera politici zmiňují možnost krizového opatření, které by do nového roku prodloužilo platnost letošních daňových a výdajových pravidel. O této cestě ve čtvrtek hovořil také prezident Macron.
Jakýkoli nový premiér nicméně bude čelit stejným výzvám jako Barnier. Dolní komora je od léta rozdělená mezi tři velké frakce, konkrétně levicový blok, krajní pravici a centristické strany vedené stoupenci Macrona, přičemž ani jedna nemá sama většinu.
Šéfka krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) Marine Le Penová ve středu za hlavního viníka současné krize označila právě prezidenta Macrona, který v létě vyvolal předčasné parlamentní volby. Radikální levice také Macrona přímo vyzvala, aby rezignoval.
„Mandát, který jste mi demokraticky svěřili, je pětiletý mandát, a já jej budu naplno vykonávat až do jeho konce,“ reagoval prezident.
Nedůvěra kvůli rozpočtu
Poslanci Barnierově vládě vyslovili nedůvěru kvůli boji o rozpočet. Pád necelé tři měsíce sloužící vlády, po němž druhé nejsilnější ekonomice Evropské unie bez jasné parlamentní většiny hrozí období politické nestability, znamená pro Macrona nutnost rychle najít nového premiéra.
Francouzská vláda s rozpočtem obešla poslance. Ti budou brzy hlasovat o vyslovení nedůvěry
Číst článek
Elysejský palác po čtvrtečním Macronově a Barnierově jednání oznámil, že Macron vzal rezignaci na vědomí a Barniera požádal, aby vládu v demisi dál řídil až do nástupu nového ministerského předsedy.
Pověření Barniera prozatímním řízením vlády v demisi se očekávalo. Analytici už dopředu odhadovali, že tak Macron učiní rychle, aby předešel dalšímu oslabení své pozice dva dny předtím, než v Paříži uvítá desítky světových lídrů na slavnostním znovuotevření chrámu Notre-Dame.
Francouzské televize informovaly o tom, že odpoledne má Macron naplánované jednání s předsedou centristické strany MoDem Françoisem Bayrouem, s nímž prezident již v září konzultoval možnosti sestavení vlády před tím, než do jejího čela vybral Barniera.
Politologové se shodují, že Bayrou by jako případný kandidát na premiéra mohl vyhovovat šéfce krajní pravice Marine Le Penové, čímž by si mohl zajistit dost hlasů pro svou vládu. Další jméno skloňované v souvislosti s možným vedením příští vlády, je dosavadní ministr obrany Sébastien Lecornu.
Na post premiérky se podle médií nabízí například i bývalá neúspěšná prezidentská kandidátka za socialisty Ségolène Royalová, která by zase mohla pro vládu získat část hlasů levice. Zatím není známo, že by prezident měl s někým z nich rovněž schůzku.
‚Rychle jmenovat premiéra‘
„Doporučuji, aby rychle přistoupil k jmenování nového premiéra, nemůžeme to nechat dlouho nevyřešené,“ řekla rozhlasové stanici France Inter předsedkyně dolní komory parlamentu Yaël Braunová-Pivetová, která je Macronovou spojenkyní a jednala s prezidentem vzápětí po Barnierovi.
Macron neměl moc na výběr. Levicový premiér by pro něj byl ekonomickým postrachem, míní novinář
Číst článek
Prezident od červencových voleb nemá v Národním shromáždění většinu hlasů. Dolní parlamentní komora je rozdělena na tři podobně velké bloky – vládní středopravý, levici a krajní pravici. Část opozice, zejména krajní levice, požaduje Macronovu rezignaci, Le Penová naproti tomu tvrdí, že chce dát šanci další Macronově vládě, pokud předloží upravený návrh rozpočtu.
Právě zvyšováním daní a seškrtáním některých výdajů zdůvodňuje opozice pondělní vyslovení nedůvěry vládě v parlamentu, na něž došlo poprvé od roku 1962. Barnier se pokusil rozpočet prosadit bez podpory parlamentu s odůvodněním, že země potřebuje stabilizovat veřejné finance a snižovat jejich deficit.
Macron se potýká s velkou nespokojeností veřejnosti, například ve čtvrtek kvůli plánovaným úsporným opatřením stávkuje část zaměstnanců veřejného sektoru, včetně některých učitelů a leteckých dispečerů.
