Francie čelí rekordnímu deficitu veřejných financí. Na finančních trzích si půjčovala více než Řecko
Nad Francií visí Damoklův meč v podobě kolosálního státního dluhu. V parlamentu před ním varoval premiér Michel Barnier, podle kterého výrazný deficit může přivést zemi na hranu propasti. Francie v posledních týdnech překonala několik významných milníků – koncem září si například na finančních trzích půjčovala za vyšší sazby než Řecko, které před 15 lety spadlo do dluhové krize.
Někteří ekonomové pochybují nad tím, jestli nová Barnierova vláda dokáže státní dluh snížit, když nemá v parlamentu většinu a v ulicích proti ní od prvních dnů demonstrují davy lidí.
Nemocný vůdce francouzské krajní pravice Le Pen místo soudu zpíval doma s neonacisty
Číst článek
Svržení prezidenta Macrona a odchod premiéra Barniera – taková hesla zaznívají v posledních týdnech na demonstracích napříč Francií. Protesty organizují odbory a studentské organizace ve spolupráci s částí levicové koalice.
Podle ní prezident popřel demokratické principy, když po předčasných volbách nejmenoval do premiérského úřadu kandidátku vítězné levice, ale pravicového politika Michela Barniera.
„Politické elity si ve Francii dělají, co chtějí. Jsme republika, která navenek prosazuje hesla jako rovnost a bratrství. To tady ale ve skutečnosti neplatí,“ říká zdravotnice Anne-Marie. V bílém plášti demonstruje za zvýšení platů a za zrušení důchodové reformy, která má výhledově přinést do vyprázdněné státní kasy miliardy eur.
„Musíme říct Francouzům pravdu. To, že utrácíme moc, že utrácíme peníze, které ve skutečnosti nemáme, a že si půjčujeme za úroky, které se vzdalují úrokům našich evropských sousedů. Výsledkem je, že jen výdaje na obsluhu státního dluhu činí 55 miliard eur ročně. To dělá 800 eur pro každého Francouze bez ohledu na to, jestli to je měsíční miminko nebo 80letý důchodce. Takhle to nemůže dál pokračovat, dámy a pánové,“ řekl premiér Michel Barnier.
Dále v parlamentu varoval, že deficit veřejných financí letos přesáhne šest procent HDP. Hůře jsou na tom v unii pouze Rumunsko, Maďarsko a Itálie.
„Francie si půjčuje za vyšší sazby než země, které dřív měly velké finanční problémy. A to samozřejmě vzbuzuje velké obavy. Investoři se dnes ve Francii ptají, jak vláda může udělat to, co je potřeba, když nemá většinu, disponuje velmi úzkým manévrovacím prostorem v parlamentu a navíc čelí velmi napjaté sociální situaci,“ popsala Českému rozhlasu nezávislá ekonomka Véronique Riches-Floresová.
Ruská ,noční můra’. Kyjev má od Paříže slíbené houfnice Caesar, stíhačky Mirage zatím vyhlíží
Číst článek
Barnierův kabinet chce dluh snížit vyšším zdaněním bohatších lidí, velkých podniků i seškrtáním veřejných výdajů. Proti tomu už se ale postavila například asociace francouzských starostů. Podle ekonomky Riches-Floresové ani nadcházející měsíce patrně nepřinesou výraznější zlepšení.
„Ekonomický růst je velmi slabý. Velmi těžko se příští rok dostaneme na hranici jednoho procentního bodu. Když byla vysoká inflace, tak se do státní kasy dostaly nějaké prostředky. V poslední době ale inflace výrazně klesla, takže o to to budou mít stát a vláda těžší,“ řekla Riches-Floresová.
Francie se v létě dostala do skupiny sedmi unijních zemí zahrnující například Itálii, Polsko nebo Slovensko, které Evropská komise upozornila na porušení unijních finančních pravidel. Bývalý francouzský eurokomisař Thierry Breton v rozhovoru pro deník Le Monde připustil, že vysoký deficit oslabuje Francii i její hlas na mezinárodní scéně.
