Kauza se týká obvinění, že Sarkozyho prezidentská kampaň získala miliony dolarů od režimu tehdejšího libyjského vůdce Kaddáfího. Korupční dohodu s Kaddáfím podle obvinění uzavřel Sarkozy v roce 2005.
Třiasedmdesátiletý Bayrou ve funkci nahradí Michela Barniera, který podal demisi minulý týden poté, co parlament vládě hlasy krajní pravice a levice vyslovil nedůvěru.
„Obávám se, že Macron bude donucen vyhlásit nové parlamentní volby a pravděpodobně tak nyní budeme mít kabinet, který vydrží jen do června příštího roku,“ říká francouzský politolog Jean-Yves Camus.
Novináři deníku Le Monde vyhledali některé členy Macronovy ochranky na sportovní aplikaci Strava. Nebylo to podle nich nic složitého, členové ochranky v aplikaci totiž měli svá pravá jména a fotky.
Středopravicový Michel Barnier tvrdí, že bude respektovat všechny strany. „První zásadní zkouškou pro něj bude hlasování o rozpočtu,“ popisuje francouzský novinář Emmanuel Galiero pro iROZHLAS.cz.
Součástí nově otevřené expozice jsou i dary francouzských prezidentů. „Čínský prezident Si-ťin pching prezidentovi Macronovi věnoval dvě olympijské pochodně,“ říká pracovník paláce.
V Elysejském paláci se v pondělí odehrál podle všeho dialog hluchých, při kterém si obě strany říkaly, co chtěly, ale neodpovídaly si. Teprve budoucnost ukáže, jestli se slyšely, nebo ne.
Francie má nového ministra školství, kterým je Gabriel Attal, a nového ministra zdravotnictví, kterým se stal bývalý šéf kanceláře premiérky Élisabeth Borneové Aurélien Rousseau.
Francouzi budou odcházet do důchodu v 64 letech. Prezident Emmanuel Macron v noci přijal kontroverzní důchodovou reformu, která o dva roky prodlužuje věkovou hranici pro odchod do penze.
Reuters připomněl, že žádný z tří vůdců dosud Kyjev od ruské invaze nenavštívil. Elysejský palác tento týden uvedl, že Macron pojede do Kyjeva, až to bude užitečné.
Fiala se chce ve spolupráci s Francií zaměřit na tři oblasti: na zajištění energetické bezpečnosti bez závislosti na Rusku, na obranu a na budování vysokorychlostní železnice.
Pozdvižení vyvolala úprava titulku týdeníku Marianne, který otevírá vydání, jež má vyjít ve čtvrtek. Podle redakce se jedná o zásah do nezávislosti médií.
Na východě Ukrajiny přibývá ozbrojených incidentů, při nichž v sobotu ukrajinská armáda přišla o dva vojáky, pozorovatelé OBSE napočítali stovky případů porušení příměří.
„Prohlašujeme, že v jaderné válce nemůže být vítěze a nesmí být nikdy rozpoutána,“ uvádí se v textu. Zavázaly se také, že budou bránit šíření jaderných zbraní.
Éric Zemmour, kontroverzní novinář s krajně pravicovými názory, oznámil kandidaturu v dubnových volbách na post prezidenta Francie. Jako hlavní téma zvolil obranu hodnot a vymezení se vůči migraci.
Může za to vysoká spotřeba za elektřinu a topení. Faktura za topení byla jen za rok 2020 téměř devět milionů korun. Příčinou je nejen nehospodárnost, ale i historická budova paláce z 18. stolet.
„Cílem telefonátu bylo ukončit tuto (migrační) krizi,“ řekl novinářům poradce francouzského prezidenta. Podle něj hovor inicioval Macron a telefonát trval hodinu a 45 minut.
Macron mu nyní vzkázal, že australská vláda by měla navrhnout „konkrétní kroky“ směřující k rekonstrukci vzájemných vztahů, uvedla kancelář francouzského prezidenta.
Johnson „vyjádřil svůj záměr obnovit spolupráci mezi Francií a Spojeným královstvím v souladu s našimi hodnotami a našimi společnými zájmy (klima, Indopacifik, boj proti terorismu).“
Macron přicházel k davu za zábranami, podával si ruce s lidmi, jeden muž mu nejprve přátelsky rukou potřásl, poté ho stiskl a druhou rukou jej uhodil do tváře.