Zeman ve svém vystoupení označil ruskou anexi ukrajinského Krymu za „fait accompli", tedy za hotovou záležitost. Přímý dialog mezi Ruskem a Ukrajinou by podle Zemana mohl vést ke kompenzaci ve prospěch Ukrajiny, například ve finanční podobě či prostřednictvím ropy a zemního plynu.

Podle ukrajinské diplomacie je Zemanův návrh „pokusem prosadit nejen ústupek agresorovi, ale i legitimizaci anexe Krymu cestou ‚prodeje' části ukrajinského území". V nynější Evropě je podle Kyjeva takový návrh absolutně nepřijatelný.

„Ukrajina nikdy nebude se svým územím, se svými hodnotami a se svou svobodou obchodovat," uvádí se v prohlášení ministerstva zahraničí.

Vyplývá to ze stanoviska ministerstva zahraničí, o kterém ve středu informoval ukrajinský tisk. Kyjev zároveň ocenil podporu a solidaritu ze strany české vlády a českého národa.

Ukrajinský prezident Porošenko odsoudil návrh na výměnu Krymu za ropu a plyn, aniž jmenoval Zemana. Ohradil se proti tvrzení o anexi jako hotové věci.

Naopak podle předsedy zahraničního výboru Státní dumy Leonida Sluckého Zeman „fakticky uznal připojení Krymu k Rusku za hotovou věc, což lze jen přivítat". Jeho návrh vyplatit Ukrajině kompenzaci ale odmítl. Rusko nikomu nic platit nebude, prohlásil Sluckij podle agentury Interfax.

„Krym není předmětem obchodu nebo smlouvy. Znovusjednocení poloostrova s Ruskem proběhlo na základě projevené vůle lidu, nikoli cestou koupě a prodeje," prohlásil ruský politik.

Zeman je znám svými nezávislými stanovisky, řekl v programu 60 minut televize Rossija Konstantin Kosačov, šéf zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu.

„Poměrně často nahlas říká to, co si ostatní evropští politikové jen myslí. Zemanovo prohlášení je proto zásadní povahy. Znamená, že situace kolem Krymu, ať se to někomu líbí nebo ne, je nezvratná. To uznává nejen Zeman, ale i ti, kdo Rusko odsuzují," uvedl Kosačov.

Výzva Kyjevu?

Podle ruského senátora byla Zemanova slova určena spíš Ukrajině než Rusku. „Je to výzva Kyjevu, který je vzhledem ke svým akcím překážkou vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem. Právě proto v PSRE Zemanovi nikdo neodporoval," prohlásil Kosačov.

Ukrajina podle Kosačova musí uznat status quo a zahájit s Ruskem dialog. „Pokud to Ukrajina udělá, bude dialog obsažný a možná i produktivní. Nikoli ovšem ve smyslu statusu Krymu, ale ve smyslu normalizace našich vztahů," zdůraznil.

K Zemanově výrokům se vyslovil i Andrej Klimov, předseda komise horní komory pro ochranu státní svrchovanosti. I podle něj by Ukrajina měla uznat „objektivní realitu" a vrátit se ke spolupráci s Moskvou. Krym se podle Klimova připojil k Rusku v souladu se zásadami mezinárodního práva a z vůle obyvatel poloostrova vyjádřené v referendu.

Pro Zaura Smirnova, šéfa jednoho z vládních výborů na anektovaném Krymu, je status poloostrova záležitost uzavřená jednou provždy. „Pro obyvatele Krymu a pro Rusy je takové stanovisko jedině přijatelné. Všechno ostatní jsou subjektivní názory," řekl Smirnov agentuře RIA Novosti.

Z informací ruských médií vyplývá, že na rozdíl od poslanců se ruská diplomacie ani Kreml zatím k prohlášení českého prezidenta nevyslovily.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít