„Zemanův projev v Radě Evropy byl v příkrém rozporu s naší zahraniční politikou a prezident k němu neměl žádný mandát české vlády,“ napsal večer na twitteru premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

I podle ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka (rovněž ČSSD) nejsou výroky v souladu s postojem ČR. „Protiruské sankce musí platit do splnění minských dohod,“ uvedl podle ČTK.

Český prezident ve Štrasburku označil anexi Krymu za hotovou věc a zpochybnil tak případný návrat poloostrova Ukrajině.

Miloš Zeman také navrhl, aby Moskva za zabrané území zaplatila penězi, ropou nebo zemním plynem. Zpochybnil účelnost protiruských sankcí, jako jejich náhradu navrhuje dialog mezi občany.

Pozice vlády se nemění

Mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová Radiožurnálu sdělila, že se pozice české vlády, která ruské sankce a územní celistvost Ukrajiny podporuje, nemění.

„Pozice České republiky, respektive ministerstva zahraničích věcí je stále stejná. Evropská unie zavedla sankce v reakci na ilegální anexi Krymu a zapojení Ruska do konfliktu na Ukrajině, což považujeme za bezprecedentní porušení mezinárodních norem a závazků Ruské federace.“

Lagronová dodala, že anexe Krymu stále trvá. „Jakékoli přehodnocení sankcí před tím, než pominou důvody proti jejich uvalení, by znamenalo zpochybnění důvěryhodnosti politiky Evropské unie,“ uvedla mluvčí.

Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek prohlásil, že Miloš Zeman svým projevem opět poškodil Českou republiku v zahraničí. Na twitteru se diví i místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka, který se ptá, jak může prezident Zeman s ohledem na historii České republiky něco takového říci.

Krym není na prodej

První zahraniční reakce přišly ještě při projevu českého prezidenta, kdy část ukrajinských poslanců odešla ze sálu.

Na svém facebookovém profilu komentoval situaci i stálý velvyslanec Ukrajiny při Radě Evropy Dmytro Kuleba.

„Režiséři ruského comebacku, kteří se dřív skrývali, už vylézají na světlo boží. Zeman není jeden z nich, ten za Rusko kopal vždycky. Dnes se předvedl jako herec, jehož na jevišti pustili do popředí, aby vytvořil tu správnou atmosféru pro současné Rusko na mezinárodní scéně. Odpověď pro něj máme jedinou: Krym není na prodej,“ napsal Kuleba.

V podobném duchu se vyjádřil i ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin. Podle něj není třeba prezidenta Zemana opravovat. Místo toho navrhl zaměřit se na „režiséry, kteří Zemana vyslali na scénu“.

Šéfka ukrajinské delegace ve Štrasburku Iryna Heraščenková zase navrhla, aby Zeman Putinovi prodal Prahu a Karlovy Vary.

Další ukrajinský poslanec Alexej Gončarenko upozornil na to, že obětí podobných politických kroků bylo ve třicátých letech minulého století i Československo. Poslanec tím narážel na předání Sudet tehdejší třetí říši.

Prezidentův návrh nevyvolal nadšení ani v Rusku. Šéf zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij prohlásil, že Krym nemůže být předmětem obchodu.

Jakub Lucký, Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít