‚Žádný stát už nebude nucen přijímat uprchlíky.‘ Evropská komise představila migrační pakt
Evropská komise přišla s novým návrhem reformy unijní azylové a migrační politiky. Po letech neúspěšných jednání z něj vypadlo povinné přerozdělování uprchlíků. Komise doufá, že k souhlasu tak přesvědčí i státy jako Česko.
„Starý systém nefunguje, nabízíme nový začátek.“ Těmito slovy uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenové pokus prolomit zablokovanou reformu unijní azylové a migrační politiky.
Věří, že tentokrát bude úspěšná, směr reformy se oproti roku 2016 totiž otáčí o 180 stupňů.
Nový návrh na reformu migrace v Evropské unie: Státy jako Česko by mohly pomáhat s deportacemi
Číst článek
„Potřebujeme vybudovat systém, který bude předvídatelný a spolehlivý. Jsem přesvědčená, že náš návrh představuje dobrý základ,“ dodala von der Leyenová.
Migrace je podle ní fenomén, který nezmizí a Evropa nemá na výběr, než se s ním vypořádat. Dosavadní systém ale neférově zatěžuje státy jako Itálie nebo Řecko, které mají tu smůlu, že leží na vnějších hranicích Evropské unie. V budoucnu by jim proto měly všechny ostatní země EU pomáhat – vybrat si ale nově budou moci ze dvou možností.
Relokace nebo deportace
Buďto budou státy EU nabízet příhraničním zemím v potížích, že od nich uprchlíky s vysokou šancí na azyl přijmou – v takovém případě si je mezi sebe rozdělí na základě pevně daných kritérií, jako je počet obyvatel cílové země a výše HDP.
23:33
Nemůžeme jít cestou energetické nesoběstačnosti, komentuje Havlíček návrh Evropské komise
Číst článek
Nebo – a to by byl případ například Česka, které uprchlíky přijímat odmítá – by se státy EU zapojily do deportací. Zemím jako Řecko nebo Itálie by tak pomáhaly s organizováním, vyjednáváním a financováním návratů těch migrantů, kteří zjevně na azyl nemají právo. Zaměřit by se přitom mohli na země původu podle vlastní volby. Například Španělsko by mohlo využít své vazby na Maroko.
Evropská komise doufá, že se tak do řešení migrace zapojí všechny země EU, aniž by to pro každou znamenalo přijímat uprchlíky. „Žádný stát už nebude nucený povinně relokovat nebo se řídit kvótami,“ odpověděla na dotaz Radiožurnálu eurokomisařka pro vnitro a azyl Ylva Johanssonová.
Komise doufá, že by kompromisní návrh mohl současně vyhovovat i zemím na jihu Evropy, které po kvótách dlouhodobě volaly. „Potřebujeme trvalý systém, který v každé situaci bude schopný státům v potížích pomoci,“ uvedl místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas.
Každý projde screeningem
Revoluční změnu si Evropská komise slibuje také od nové pohraniční procedury. Každý příchozí bude muset projít pětidenním screeningem. Zahrnovat bude zdravotní prohlídku, bezpečnostní prověrku, odebrání otisků prstů a srovnání s databázemi, aby se mohli rovnou vyloučit migranti, kteří se na unijní území snaží dostat opakovaně.
Chvála z postoj k Bělorusku, kritika za integraci. Čeští eurposlanci hodnotí projev von der Leyenové
Číst článek
Už během této procedury by pak měly úřady rozhodnut, zda má příchozí velkou šanci azyl získat – v tom případě mu bude umožněn vstup a případně také relokace, za určitých okolností dokonce do státu jeho volby. U těch žadatelů, kteří šanci na azyl nemají, úřady rozhodnou o zařazení mezi kandidáty na deportaci. Komise doufá, že zpřísnění procedur odradí ekonomické migranty od nelegálních přechodů hranic.
„Naše populace stárne, migraci potřebujeme. Vítáni jsou ti, kdo opravdu potřebují pomoc, vítání jsou ti, kteří mají právo u nás studovat a pracovat, ale ti, co toto právo nemají, musí zkrátka odejít. A na to se v našem návrhu soustředíme,“ dodala Johanssonová.
Zdroje Radiožurnálu seznámené s přípravou návrhu upřesňují, že cílem paktu je přenést více odpovědnosti na státy na vnějších hranicích, které v době krize v roce 2015 a po ní pod tlakem žádostí selhaly. Pokud by například na svém území nedokázaly žadatele o azyl udržet, bude jim takové uprchlíky systém nově automaticky vracet.
„Chceme dát najevo, že jsme se sice nestali pevností, jak by si možná mnozí přáli, ale naše pravidla výrazně přitvrdila a už nemáme dveře otevřené dokořán,“ popsal mimo záznam vysoce postavený unijní zdroj.
Nový migrační pakt se sestává s celkem deseti norem. Aby mohly začít platit, budou potřebovat souhlas europoslanců a členských zemí. Ministři vnitra států EU by jej mohli poprvé projednat už začátkem října na schůzce v Bruselu.
Podle unijních zdrojů Radiožurnálu Evropská komise nečeká, že by se na reformě mohli europoslanci a státy dohodnout dříve než v roce 2023.
