Filmový týdeník z 6. září roku 1942 zaznamenal shromáždění tří tisíc lidí. Ti, co se sešli v anglickém městě Stoke-on-Trent, měli společný cíl: obnovit Lidice. Od jejich zničení nacisty přitom uplynuly jen necelé tři měsíce. Zrodilo se hnutí Lidice shall live, tedy Lidice budou žít. Jeho iniciátorem byl právě Barnett Stross.

„Sbírka se rychle rozjela. Nejen v Británii, ale po celém světě. Když válka skončila, shromáždila dostatek peněz na to, aby mohly vzniknout nové Lidice. Byla to zásluha Barnetta Strosse,“ říká pro Radiožurnál Alan Gerard, muž, který se pouto mezi Lidicemi a městem Stoke-on-Trent snaží udržet při životě.

„Určitě to má obrovský význam. Zároveň si ale myslím jako člověk, který se zabývá Lidicemi už dlouho, že by stejně nové Lidice byly postavené, protože hlas 146 přeživších žen, to byly ženy, které si sakra uměly říct. Na druhou stranu iniciativa z ciziny dotlačila vládu, že je třeba na tom začít pracovat hned,“ soudí kurátorka výstavy Gabriela Havlůjová.

Podle některých zdrojů představovala sbírka až 70 procent nákladů na stavbu nové vesnice. Režim v Československu se změnil, výstavba Lidic pokračovala. Do země také dál jezdil Barnett Stross.

„Myslím si, že ještě prvních 25 let po tragédii každoročně Barnett Stross skutečně do Lidic jezdil. Byl to takový přítel lidí v Lidicích. Dneska je to těžké. Vzpomínáme na něj my, kteří jsme ho nezažili. Byl tady naposledy v roce 1967. Nežijí už ani ty ženy, a proto si myslím, že je potřeba, že se Památník Lidice rozhodl ho připomenout. Byl klíčovou osobností po druhé světové válce,“ pokračuje spoluautorka výstavy Havlůjová.

Už v roce 1947 byl Barnett Stross vyznamenán Řádem bílého lva. O deset let později se stal čestným občanem Lidic. Navštívil je naposledy v roce 1967, krátce před svojí smrtí. To už v Lidicích kvetl růžový sad, o jehož vybudování se Barnett Stross rovněž zasloužil.

Jaromír Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít