Unie v rámci tohoto závazku v březnu vyčlenila miliardu eur na kompenzace pro státy, které pošlou Ukrajině munici z vlastních skladů. Druhá miliarda má být určena na společné nákupy munice, na jejichž podrobnostech se však země zatím nedohodly a jejich zástupci se o to opět pokoušejí ve středu. Bretonův plán je třetím pilířem, který má urychlit nedostačující výrobu munice v Evropě.

„Co se týče obrany, náš průmysl musí nyní přejít do režimu válečné ekonomiky,“ prohlásil Breton, který v minulých týdnech jednal o posílení obranné výroby v řadě členských zemí včetně Česka. Navržené investice podle něj budou stačit k tomu, aby se v Evropě vyrábělo ročně milion kusů raketových střel, dělostřeleckých granátů a další munice. Aby nařízení začalo platit, musí je nejprve schválit členské státy a Evropský parlament.

Navýšení výroby má pomoci k doplnění tenčících se zásob, ale zejména k další podpoře Ukrajiny, která plánuje dobýt zpět území okupovaná Ruskem. Podstatná část navrženého balíku má podle Bretona posloužit k podpoře výroby munice ve zbrojovkách, od nichž ji budou země pořizovat v rámci zmíněných společných nákupů.

O těch ve středu jednají unijní velvyslanci. Zatímco většina zemí prosazuje, aby se mohla munice v zájmu urychlení dodávek Kyjevu pořizovat od výrobců z celého světa, Francie chce tuto možnost omezit pouze na evropské firmy. Řada států přitom volá po zvýšení tempa dodávek, neboť Ukrajina zatím ze slíbeného milionu kusů za rok dostala řádově desítky tisíc.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít