• V Bruselu se za dva týdny setkají lídři unijních zemí na tradičním evropském summitu. Rozhodovat budou mimo jiné o tom, zda zahájí přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem.
• „Důležité je, že jsou reformy schopny nejen provádět, ale zároveň také uskutečňovat,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz stálá představitelka Česka při EU Edita Hrdá.
• Optimismus, který velvyslankyně sdílí ohledně možného zahájení přístupových rozhovorů, se ale už neprojevuje v případě schvalování roky připravovaného migračního paktu. „Neshoda pramení z pojetí toho, jakým způsobem si mnohé věci týkající se migrace představujeme,“ popisuje diplomatická jednání.

Rozhovor Brusel 6:00 3. prosince 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zhruba za dva týdny se uskuteční Evropská rada, před kterou nyní velvyslanci finišují přípravu. Co od summitu unijních lídrů očekáváte? Jaká specifika do příprav vneslo vícedenní příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás?
Evropská rada se chystá dlouhou dobu, není to o jednom tématu. Je to průřez prací za posledního půl, ne-li tři čtvrtě roku. Prosincová rada mívá vždycky velká témata. Určitě se dotkne Blízkého východu, lídři se jistě budou informovat o tom, jak konflikt vidí. Obecně platí domluva, že se členské státy chtějí v tomto dívat dopředu, jakým způsobem, pokud bude oboustranná vůle, by mohla být situace vyřešena. Ale je to jedno z mnoha témat, která se na programu objeví.

Primárně se na Evropské radě bude samozřejmě jednat o Ukrajině, protože to je priorita pro nás všechny. Probírat se bude například aspekt makrofinanční podpory, protože Ukrajina stále potřebuje finanční výpomoc. Je nutno říct, že na tom panuje vzácná shoda napříč členskými státy Evropské unie a v zásadě všichni chápou, že ta pomoc musí být dlouhodobá a že toto rozhodnutí je klíčové.

K Ukrajině se bude vázat ještě jedno důležité téma, které se na Evropské radě objeví, a to je obrana a bezpečnost. Evropská komise předloží na začátku příštího roku Evropskou obrannou průmyslovou strategii. Měla by se soustředit na to, jak EU získá ještě více své nezávislosti a schopnosti se bránit.

Bezpochyby se bude jednat také o možnosti zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Na „inspekci“ v Kyjevě byla tento týden eurokomisařka Věra Jourová, která se vrátila se závěry, že Ukrajina postupuje. Jak reálnou vnímáte možnost, že na summitu dojde k zahájení přístupových rozhovorů?
Je třeba být optimistický. Právě jsem přišla ze zasedání COREPERu (Comité des représentants permanents, česky Výbor stálých zástupců Evropské unie - pozn. red.), kde jsme jednali o závěrech k rozšíření. Hledáme cesty.

54:16

Ukrajinský optimismus a balkánská frustrace. Na rozšíření EU je velký politický tlak, míní experti

Číst článek

Není to jenom o Ukrajině, ale také o dalších zemích. Poprvé bude Evropská rada v kontextu rozšíření jednat o deseti zemích. Každá z nich je v různém stadiu procesu propojování se s EU. Ukrajina udělala neuvěřitelný kus práce a to za krátkou dobu, navíc ve válečném stavu. Jsou schopni dělat reformy, které za normálních okolností trvají dlouhé měsíce a jsou bolestivé.

Některé členské státy srovnávají Ukrajinu s Balkánem a upozorňují, že jsou země, které čekají již skutečně dlouhou dobu. Na druhou stranu jsme dostali od Komise teď na podzim tzv. rozšiřovací balíček, tedy posouzení, jak na tom ten který ze států je. Myslíme, že Ukrajina je na tom skutečně velmi dobře, splnila skoro všechny milníky, některé téměř a chybí málo. Je zapotřebí jim dát šanci a my (Česko) doufáme, že to bude odsouhlaseno, aby pak v březnu, až budou splněny všechny podmínky po dalších vyhodnocení Komise, mohly navázat další kroky.

Provádějí reformy

Kromě Ukrajiny vyhodnotila Komise, že je nejdál také Moldavsko. Myslíte, že by to pozitivní stanovisko mohlo být pro obě země?
Určitě. Moldavsko dělá také velké pokroky. Nesmíme zapomínat, že tato země sice není ve válce, ale v zásadě je to válečná zóna. Jsou nesmírně postiženi tím, co se na Ukrajině děje a vláda se s tím vyrovnává velmi dobře.

Kolegům vždy říkám, aby se na to neupínali, aby neměli přehnaná očekávání, protože podstatné jsou ty změny, ke kterým v kandidátských zemích dochází. Důležité je to, že jsou schopny nejen reformy přijímat, ale zároveň také uskutečňovat, jedna věc je schválit něco na papíře, druhá pak, jestli se to skutečně podle toho děje.

Pokud tedy dojde k zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny a Moldavska, nezavírá tím ale přeci jenom Unie dveře kandidátům ze západního Balkánu? Neříká jim tím, že u nich ta situace není tolik akutní?
Νení to o akutnosti situace, že je válka. Jde o to, jaké reformy musí udělat a jak rychle jsou to schopni nebo ochotni zvládat. Vidíme, že přejímání některých reforem na západním Balkáně nějakou dobu stagnovalo.

Ukrajina, Moldavsko i Bosna a Hercegovina mají doporučení Komise a jsou o krok blíž Evropské unii

Číst článek

U Ukrajiny je hodnocení opravdu založeno na reálném pokroku „za zásluhy“. Opravdu je to o tom, jak jsou schopni jednotlivé reformy provádět. A je třeba říct, že není jednoduché napsat zákon, který de facto mění fungování státu, přijít do parlamentu a získat pro něj posvěcení. Ukrajina je schopná i za válečné situace tyto kroky dělat.

Komunikace s Orbánem

Nehrozí, že členské státy při schvalování narazí na odpor Maďarska? Viktor Orbán posílal dopis, ve kterém zpochybňoval přidružení Ukrajiny k Evropské unii. V týdnu za ním jel předseda Evropské rady Charles Michel, aby se spolu pobavili před unijním summitem…
Každá země má svá interní přání, touhy a úkolem předsedy Evropské rady je, aby věděl, v jaké situaci se jednotlivé členské státy nacházejí, aby s lídry mluvil a následně dokázal správně řídit zasedání Evropské rady. Je tedy naprosto v pořádku, že se (Michel) stýká s jednotlivými premiéry nebo prezidenty, a já osobně si myslím, že by mohl jezdit do členských států více, možná by se mu pak Evropská rada řídila lépe.

A konkrétně tedy ten maďarský případ?
Myslím, že je to v pořádku. (Michel) musí vědět, co premiér Orbán zamýšlí, jak bude jednat a co od něj může předseda Evropské rady čekat. Protože, jak už jsem říkala předtím, Evropská rada se nebude tematicky týkat jen Ukrajiny a rozšíření, na stole budou další důležitá témata jako bezpečnost nebo revize víceletého finančního rámce.

In Budapest for consultations in preparation of the European Council with 🇭🇺 Prime Minister @PM_ViktorOrban.

EU unity requires constant effort and it’s our main strength. pic.twitter.com/JSY9UGI05q

— Charles Michel (@CharlesMichel) November 27, 2023

S bezpečností a odporem vůči Rusku se pojí i unijní sankce. V přípravách je už několik měsíců 12. balíček protiruských sankcí. Mohlo by na Evropské radě dojít k jeho schválení?
Doufáme, že balíček bude připravený ještě před Evropskou radou. Chtěli bychom, aby to bylo dohodnuto na pracovní úrovni už předtím. Měli jsme k tomu teď několik intenzivních velvyslaneckých i technických jednání, Komise konzultuje, ještě nejsme tak daleko, ale zatím to vypadá, že debaty jsou poměrně konstruktivní.

Migrační pakt

Zbývá půlroku do voleb do Evropského parlamentu, po kterých se ustaví nová Komise a začne nové legislativní kolečko. Z toho, co máte ještě jakožto unijní diplomaté na stole, jaké normy zbývá dojednat, co se z vašeho pohledu dá ještě stihnout uzavřít?
Jedním z hodně důležitých a i předvolebních témat je migrace. Migrační pakt je poměrně složitý organismus mnoha legislativních předloh, na kterých se snaží Rada s Evropskou komisí a Evropským parlamentem domluvit, vyjednáváme o něm v trialozích a to napříč celým paktem.

Summit unijních lídrů skončil bez dohody o migraci. Proti se postavili Orbán a Morawiecki

Číst článek

Bylo by záhodno, abychom pakt dojednali a aby po tolika letech došlo k opravdu zásadnímu rozhodnutí. Migrace je téma, které je věčné a je velmi kontroverzní. Jistě by si zasloužilo některé úpravy.

Dalším tématem, které by bylo potřeba dokončit, je Euro 7. Dále tam jsou legislativní akty týkající se zdravotnictví, v ekonomické oblasti třeba také nastavení toho, jakým způsobem má eurozóna do budoucnosti fungovat.

Hrozí, že pokud se právě u toho migračního paktu současní aktéři neshodnou, bude se muset začít vyjednávat úplně znovu? S novým europarlamentem a Komisí?
Určitě.

Je to riziko reálné?
Ano, je to reálné.

Neshoda je tam stále zásadní?
Neshoda pramení z pojetí toho, jakým způsobem si mnohé věci týkající se migrace představujeme. A je nutno říct, že na některých názorech, zejména levicových poslanců Evropského parlamentu, je vidět, že si ve volbách chtějí jít pro hlasy minorit. To je zcela zřetelné i při vyjednáváních.

‚Prolomení ledů‘

Migrace je téma nejen předvolební, ale také velmi aktuální. Na některých místech EU jsou opětovné hraniční kontroly, máme je ostatně i v Česku. Nemotivuje to politiky k tomu, aby dosáhli nějaké dohody co nejdříve?
Debatujeme o tom tématu už opravdu hodně dlouhou dobu, nad paktem sedíme asi tři roky. Během našeho předsednictví došlo k poměrně zásadnímu průlomu, kdy jsme si dali hodně práce na tom, abychom zamrzlou situaci rozpohybovali.

Česko prodlouží kontroly na hranicích se Slovenskem do 3. ledna. Reaguje na ‚migrační domino‘

Číst článek

Strávili jsme hodiny nad debatami s poslanci z nejrůznějších frakcí a politických stran a bavili jsme se o tom, proč je zapotřebí sednout si ke stolu a začít vyjednávat. Oni však byli zastánci toho, že je třeba celé téma držet jako jeden balíček a dospělo se k velkému zdržení. Technicky je to ale zatěžující, složité a trvá to dlouho.

Došlo k prodlevě, která je nešťastná, můžeme si říct, že na začátku legislativního období (od roku 2019) byla epidemie koronaviru a nemohli jsme se vídat. Ale teď si myslím, že jak se nám podařilo ledy prolomit, vytvořili jsme pracovní skupinu, kde zasedají všichni raportéři legislativních procesů Evropského parlamentu a spolu s nimi všechna předsednictví od francouzského až po belgické – společně hodnotíme situaci a snažíme se dojít kompromisům. Díky tomu jsme postoupili za poslední rok hodně daleko. Ale jestli to bude dokončeno? Nevím.

Začalo se už při projednávání „politikařit“? Začala už v tomto smyslu kampaň před eurovolbami?
Že se blíží konec legislativního období, je opravdu velmi cítit. Vyjednávání a práce přibylo. Všichni chtějí všechno dodělat. A začínají být daleko političtější, to je také pravda.

Kdy je podle vás poslední šance pro současnou Evropskou komisi předložit nějaký zákon, aby se to stihlo v tomto období ještě projednat?
Záleží, co je to za téma a čeho se týká. Pokud je to něco, co bychom nutně potřebovali, tak se dá postupovat ve zrychleném řízení. Ale pokud je to komplikovaná legislativa, na které není shoda, tak už je pozdě.

Jsou věci, které se dají udělat za jedno zasedání, protože na nich existuje všeobecná shoda. Bylo to tak, když jsme za našeho předsednictví odsouhlasili dočasnou ochranu pro Ukrajince. Platilo tam: chceme to, víme to, potřebujeme to. Některé věci se dají dělat rychle, když je pocit urgentnosti, jiné věci trvají, protože je například příliš mnoho názorů na to, jak by se to mohlo udělat ještě lépe.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít