Ukrajinská rekonstrukce:
nečeká na poslední výstřel, obnova válkou postižené země už začala

Vystřílené domy, díry v zemi i nefunkční energetická síť. Spoušť, kterou za sebou už více než 600 dní zanechávají ruští vojáci, kteří vpadli na Ukrajinu. Západní spojenci Kyjevu podávají pomocnou ruku při urgentních opravách, pracuje se ale také na ideji o rozsáhlé rekonstrukci země. Web iROZHLAS.cz přináší vhled do obrysů, kterých začíná nabírat obnova Ukrajiny.

Kyjev 22. listopadu 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ukrajinu čekají rozsáhlé opravy. Některé silnice, domy nebo elektrárny se daří spravovat průběžně, a to i během neutichajících bojů. Ale kompletní obnova a restart země vyžaduje předně stažení ruských invazních jednotek a pak realizaci dlouhodobých plánů.

„Aktivity spojené s rekonstrukcí mají za cíl dát ukrajinské společnosti vizi, jak by jednou mohla země vypadat. Když Ukrajinci mluví o rekonstrukci, myslí rekonstrukci duchovní, kulturní i společenskou,“ upozorňuje pro iROZHLAS.cz David Stulík. Nyní působí na ministerstvu zahraničních věcí v odboru východní Evropy, zaměřuje se primárně na Ukrajinu, strávil ale také dvanáct let jako diplomat Evropské unie v Kyjevě na pozici tiskového a informačního mluvčího pro delegaci EU.

Ukrajinci by rádi žili v „zemi budoucnosti“. Hodně investují do digitalizace nebo získávání nových zdrojů energií. Aktuálně ale na jejich území dopadají ruské rakety a vojáci za sebou nechávají zpustošenou zemi.

The search and rescue operation in Selydove, Donetsk region, continues for the second day.
According to @SESU_UA, at least two people are dead and three are injured as a result of a russian missile attack on a residential district in this town.#russiaisaterroriststate

📹:… pic.twitter.com/RH1GaH1ACe

— Defense of Ukraine (@DefenceU) November 16, 2023

Západ ani téměř dva roky od ruského vpádu nepřestává vymýšlet způsoby, jak Ukrajině pomoci. Kromě dodávek zbraní a finanční podpory vymýšlí také politické iniciativy. Rekonstrukce přitom nečeká na poslední výstřel. „Rekonstrukce Ukrajiny musí začít okamžitě,“ apeluje zvláštní zmocněnec Tomáš Kopečný.

Okamžitá pomoc

Proces obnovy je postavený na třech pilířích: fyzické rekonstrukci, ukrajinských reformách a modernizaci a spolu s tím na přípravě vstupu Ukrajiny do Evropské unie.

Nejedná se přitom o jednosměrný proces, ale partnerský vztah. „Nejen že se Ukrajina učí od nás, ale i my se učíme od Ukrajiny, třeba v otázkách obrany a odolnosti proti dezinformacím, strategické komunikaci nebo kyberbezpečnosti,“ zdůrazňuje náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN).

Aktuálně je pozornost upřená především na to nejnutnější. Dochází k rychlým opravám, soustředí se zejména na tzv. měkkou infrastrukturu – nemocnice, rehabilitační centra, školy, energetickou síť. Cílem je posilování ukrajinské odolnosti vůči ruskému agresorovi.

Na tom se chce přímo podílet čím dál víc států. Z toho důvodu vznikají další a další posty zvláštních zmocněnců pro rekonstrukci Ukrajiny. Ti se v rámci Evropské unie koordinují.

„Už máme neformální skupinu, kde věci řešíme,“ přibližuje pro iROZHLAS.cz český zmocněnec Kopečný. K úzké koordinaci podle jeho slov dochází především s Francií, Německem, Litvou, Rakouskem nebo Řeckem.

Ukrajinské místo v EU

„Je velmi důležité ukázat Rusku, že nebudeme čekat na hypotetický mír, abychom podpořili Ukrajinu,“ uvádí Pierre Heilbronn, francouzský zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny. „Nyní probíhá rekonstrukce mostů, dálnic, ale také třeba zemědělství. Je potřeba se ale připravit, že jakmile se stabilizuje bezpečnostní situace, vstoupí na scénu společnosti a my budeme muset mobilizovat naše firmy,“ nastiňuje Heilbronn očekávané zapojení soukromého sektoru.

Společným cílem unijních států je Ukrajina, která najde své místo v EU. K tomu se odkazuje také nedávné doporučení Evropské komise, aby byly s Kyjevem zahájeny přístupové rozhovory.

Podle německého zmocněnce tak dává smysl, že k rekonstrukci dojde na základě evropských standardů. „O pomoci Ukrajině musíme přemýšlet v souvislostech. Jsme ve fázi války, kdy se nemůžeme omezovat pouze na dodávky zbraní, naším záměrem je udržet zemi funkční,“ podtrhává Jean Froehly.

Apeluje na to, že boj se odehrává na několika frontách. Kromě těch reálných vojenských jsou tu třeba i ekonomické. Snahou Západu v tomto ohledu je nenechat Rusko podlomit ukrajinskou ekonomiku.

Posílení naší bezpečnosti

Všichni zmocněnci, se kterými iROZHLAS.cz mluvil, se shodují na tom, že rekonstrukce nemůže být procesem, který by byl pouze nařízený shora, žádoucí je zapojení odspoda. Proto je důležité, aby se na tom podílely i regiony, firmy a občanská společnost.

Tomáš Kopečný opakuje českou pozici, kdy je v současnosti klíčové, aby Ukrajina uhájila svou svrchovanost a vytlačila ruské vojáky. Proto z Česka putují především zbraně a vojenský materiál.

„Ve většině případů se jedná o dodávky na komerční bázi, to je to něco, co posiluje nejen naši bezpečnost, tedy díky tomu, že se Ukrajinci brání proti nebezpečí, které hrozí i nám, ale také naši ekonomiku, protože jsou to pracovní místa v Česku a české fabriky, které díky tomu vyrábí,“ uvedl zmocněnec.

Český otisk je patrný také v oblasti jaderné bezpečnosti, kde se sleduje jak krátkodobá rovina pomoci, tak i dlouhodobý výhled. V rámci ukrajinského mírového plánu vznikla koordinace tzv. pracovní skupiny číslo jedna, jejím cílem je posílení odolnosti jádra a spolupředsedá jí Česko a Francie.

„Pro nás všechny i pro ukrajinskou vládu je naprosto zásadní, jaký má být postup k vyřešení situace okupace Záporožské jaderné elektrárny,“ uvádí Kopečný.

„Jak postupovat v rámci mezinárodního společenství, ve tlaku na Rusko, aby přestalo ohrožovat evropskou bezpečnost tím, že hrozí radiologická jaderná katastrofa kvůli tomu, že mají vojáky a vojenské technologie přímo v areálech největší jaderné elektrárny,“ popisuje naléhavost situace vládní zmocněnec.

Celosvětová koordinace

Touha pomoci Ukrajině s obnovou jde za horizont Evropy. Spojené státy jsou v absolutních číslech největším donorem, také USA nedávno jmenovaly do funkce zmocněnkyni vlády pro rekonstrukci. Stala se jí bývalá ministryně obchodu Penny Pritzkerová.

Vlastní programy a projekty na ukrajinskou rekonstrukci mají také asijské státy. Kopečný, který řeší rekonstrukci Ukrajiny z pozice vládního zmocněnce, byl nedávno na misi v Japonsku, Koreji a na Tchaj-wanu. „Hledají partnery, kteří znají ukrajinský trh a se kterými by mohli realizovat trilaterální aktivity,“ vysvětluje.

#LEGO creates iconic Ukrainian landmarks for Ukraine's reconstruction, Mykhailo Fedorov, Ukraine’s Minister of Digital Transformation reports.

The sets can only be obtained by donating $24 through the UNITED24 Foundation, with all proceeds going towards rebuilding homes in Kyiv pic.twitter.com/bBtt3HFJ4g

— KyivPost (@KyivPost) November 16, 2023

Tchajwanci se chtějí soustředit ve spolupráci s Českem na tři oblasti: energetiku, zdravotnictví a životní prostředí. Kopečný pro iROZHLAS.cz říkal, že nutnost věnovat úsilí čištění vody na Ukrajině vznikla po ruském útoku na přehradu Nová Kachovka.

Cílem není projekty pouze financovat, ale také pojišťovat klíčové byznysové aktivity. „V České republice to od léta tohoto roku dělá EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost, českým státem vlastněná pojišťovna – pozn. red.). Snažíme se propojovat finanční produkty EGAP s jejich protějšky v dalších zemích – Německu, Velké Británii, Spojených státech. Abychom mohli v rámci risk sharingu (sdílení rizik) pojišťovat větší projekty,“ popisuje zmocněnec Kopečný.

Politický rozměr

Výhled dalšího vývoje Ukrajiny se snaží načrtnout také politická reprezentace. Většina jednání se přitom odvíjí od desetibodového plánu, který prezentoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Kromě schůzek na vysoké politické úrovni se konají jednání expertů nebo setkávání pracovních skupin.

Na schůzky národních bezpečnostních poradců, které se konaly v Kodani, Džiddě a na Maltě, jezdí za Česko náměstek Marian.

„Klíčové je, že se Ukrajina tímto úspěšně snaží získat zájemce a podporovatele nejen v rámci států Evropské unie, NATO a Západu, ale snaží se zapojit do toho země, které jsou možná trochu méně zainteresované a které nevnímají ruskou agresi jako něco, co se jich dotýká,“ všímá si.

Kromě aktivit Čechů v pracovní skupině pro jadernou bezpečnost zdůrazňuje Marian také oblast práva. „V Praze se konala první schůzka k otázce budoucího tribunálu. Naši právníci jsou velmi aktivní,“ vyzdvihuje.

Proběhly už také dvě konference o obnově Ukrajiny. První se konala ve Švýcarsku v roce 2022, následovala letos ve Velké Británii. V přípravách už je třetí, která proběhne v Berlíně.

„Primárním cílem této konference je dát dohromady politickou koalici, která podporuje Ukrajinu v současné válce, ale také hledí na ukrajinskou obnovu a rekonstrukci,“ avizuje německý zmocněnec Froehly.

Kromě toho se před měsícem v Praze setkávali šéfové parlamentů na Krymské platformě. Oslovení diplomaté připouští, že počet konferencí je vysoký, podle nich však odpovídá závažnosti situace. „Iniciativ a procesů je hodně, ale doplňují se. Není to tak, že by se tříštily, pro každou oblast je něco jiného,“ myslí si Stulík.

„Ruské chování v posledních letech vedlo k tomu, že nám v řadě zemí EU a NATO spadly klapky z očí. Vede to k tomu, že jsme mnohem aktivnější v přístupu k věcem, co souvisí s odolností vůči systému Kremlu,“ říká náměstek Marian.

‚Prioritní oblast‘

Česko se dohodlo s ukrajinskou vládou, že se bude věnovat Dnipropetrovské oblasti jakožto prioritnímu regionu.

„Není to exkluzivní,“ zdůrazňuje Kopečný. „Věnujeme se všem oblastem, když se na nás partneři obrátí, že je potřeba s něčím pomoct,“ pokračuje. „Když je možnost vybrat si ze čtyř stejných projektů, směřujeme to právě tam,“ dodává český vládní zmocněnec.

V jednání je už delší dobu zřízení generálního konzulátu v Dnipru. Termín otevření ale závisí především na vývoji bezpečnostní situace. Rozhodnutí je v gesci ministra zahraničí.

„V nejbližších týdnech k otevření nedojde. Vztahy s regionem jsou prozatím zajišťovány ze zastupitelského úřadu v Kyjevě,“ uvedlo tiskové oddělení na dotaz iROZHLAS.cz.

Anna Urbanová

Související témata: Ukrajina, rekonstrukce, Evropská unie, Kyjev, Česko, NATO, Ruský vpád na Ukrajinu, Tomáš Kopečný, Jan Marian, Dnipro, jaderná bezpečnost, mírový plán, Volodymyr Zelenskyj, pomoc Ukrajině