Další budoucnost Afghánistánu má nastínit bonnská konference
Přechod Afghánistánu k nezávislosti je úkol, který dnes chtějí řešit ministři zahraničí zhruba stovky zemí na konferenci v Bonnu. Do konce roku 2014 skončí v Afghánistánu vojenská přítomnost mezinárodních vojenských sil a státníci včetně Angely Merkelové a Hillary Clintonové chtějí najít cestu, aby země neupadla do občanské války jako už několikrát v minulosti.
Afghánistán se musí postavit na vlastní nohy a převzít odpovědnost za vlastní budoucnost, nechal se slyšet ještě před zahájením konference generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Mezinárodní společenství chce ale zároveň dát Hamídu Karzáímu jasný příslib, že jeho zemi nenechá bez pomoci. Pro další vývoj je ovšem důležitá spolupráce sousedních zemí, hlavní regionální mocnost Pákistán ovšem v Bonnu chybí. Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg přesto očekává, že konference nějaký výsledek přinese.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a vedoucí civilní části rekonstrukčního týmu v afghánském Lógaru Petr Svačina o vyhlídkách Afghánistánu
„Ale zajisté něco přinese, uvidíme kolik. Je to velice smutné, že Pákistán tady není, ale ta tragédie, která se stala, je opravdu strašná, to je pravda. Takže do jisté míry reakci Pákistánu chápu, byť je přehnaná. Ale my se musíme i bez Pákistánu o jistých věcech domluvit a potom s Pákistánem ještě další kroky. Ale je nás tady dost, abychom něco dosáhli,“ řekl Schwarzenberg.
Ministr dodal, že ještě nenastal čas, aby se rozhovorů o budoucnosti Afghánistánu oficiálně u jednacího stolu účastnili také zástupci hnutí Taliban.
Vypuknutí občanské války tak, jako se to stalo v minulosti po odchodu Sovětů ze země, by podle Schwarzenberga mělo zabránit pomalé stahování mezinárodních sil. Pomoc Afghánistánu během uplynulých deseti let pak rozhodně nepovažuje za zbytečně vynaložené prostředky:
Většina Afghánců je prý spokojená
„Tam se přece jenom zásadní věci změnily. Počínaje kolik lidí – holek – šlo do škol, že si lidi zažili demokracii, byť na omezených místech, ne všude, že se vybudovala infrastruktura a tak dále. Pozoruhodné úspěchy tam jsou,“ vysvětluje. Česká republika podle něj bude pomáhat Afghánistánu i nadále.
Mezinárodní společenství chce také dát na bonnské konferenci Afgháncům najevo, že počítá s dalšími investicemi do jedné z nejzaostalejších zemí světa i po odchodu mezinárodních jednotek.
Podle britského velvyslance v Afghánistánu sira Williama Pateyho mezinárodní společenství v posledních letech nevěnovalo Afghánistánu dostatečnou pozornost. Přesto se ale podle něj něco podařilo.
"I přesto dnes do školy chodí přes osm milionů Afghánců, včetně tří milionů dívek. Obnovují se služby, staví se silnice, život se vrací do normálních kolejí," řekl pro BBC.
99 procent Afghánců je přesvědčených, že jejich země kráčí správným směrem, 82 procent hodnotí kladně roli prezidenta Karzáího. Vyplynulo to ze studie Böllovy nadace.
Rok 2014 je jen milník na dlouhé cestě
Afghánská vláda i bezpečnostní složky země teď mají tři roky na to, aby kontrolu nad situací převzaly do svých rukou, říká vedoucí civilní části rekonstrukčního týmu v afghánském Lógaru Petr Svačina:
„Nelze to hodnotit tak, že v roce 2014 odejdou mezinárodní jednotky, protože proces předávání odpovědnosti za bezpečnost do rukou afghánských bezpečnostních složek v podstatě probíhá už nyní. Začal v tomhle roce, někdy v březnu 2011, a bude postupně pokračovat až do konce roku 2014. Takže rozhodně, co se zde nestane, je, že v jeden moment všechny koaliční jednotky, které zde jsou, naskákají do letadel, zamávají na rozloučenou a odletí.“
Dodává, že první vlna procesu předávání moci ve dvou provinciích a vybraných provinčních centrech začala po řadě příprav v létě a předpokládá se, že skončí za rok až rok a půl. Nelze proto podle něj ještě hodnotit, jak Afghánci situaci zvládají.
„27. listopadu byla vyhlášena druhá vlna provincií, které do procesu předávání odpovědnosti vstupují, a Lógar mezi těmi provinciemi není. Předpokládáme, že bude ve třetí vlně, která by měla být ohlášena někdy v první polovině příštího roku,“ přibližuje Svačina další vyhlídky.
Přestože se za deset let působení mezinárodního společenství podařilo například zlepšit bezpečnost nebo ekonomický rozvoj ve velké části země, uvažuje Svačina, problémů kolem předávání moci je stále celá řada.
„Nelze čekat, že se vše podaří vyřešit do roku 2014. Datum 2014 je v podstatě jenom určitým, sice výrazným, ale pouze milníkem na cestě, která je mnohem delší,“ dodává.
