Kameny, gumové projektily i vodní děla. V Bejrútu lidé protestovali proti vládě, na 460 lidí bylo zraněno
Hesla jako „Revoluce se vrací“ a záběry jak z válečné zóny. Tak teď vypadá centrum libanonského Bejrútu. O víkendu tam eskalovaly dosud poměrně poklidné protivládní protesty. Bezpečnostní složky použily proti demonstrantům vodní děla, slzný plyn a gumové projektily. Zdravotníci jen za víkend evidují na 460 zraněných.
Protivládní demonstranti už před několika dny vyhlásili takzvaný „týden hněvu“ a v sobotu chtěli uspořádat pochod na Náměstí Mučedníků, což je od října, kdy ty demonstrace začaly, epicentrum protestů. Chtěli jít k budově parlamentu.
Jak ale uvádí katarská televize Al-Džazíra, narazili na příslušníky bezpečnostních složek, kteří parlament a vládní budovy hlídají. V sobotu v noci se situace vyhrotila, někteří demonstranti začali házet po policistech dopravní značky, větve, kameny a policie se snažila dav rozehnat. Podle BBC jen v sobotu utrpělo zranění asi 400 lidí.
A v neděli odpoledne protesty pokračovaly, i když pršelo, jak píše libanonský server Naharnet. Stovky demonstrantů se znovu shromáždily v centru Bejrútu, někteří napadali policisty, házely kameny, zápalné lahve, měli i kovové tyče a kusy kovových zábran. Policisté reagovali pepřovým sprejem, gumovými projektily, použili taky vodní dělo a slzný plyn.
Organizace Human Rights Watch, která sleduje dodržování lidských práv, v této souvislosti kritizovala bezpečnostní složky za brutální zásah.
Ekonomická krize
Demonstranti chtějí úřednickou vládu, předčasné volby, ale hlavně kabinet složený z nezávislých odborníků, který by řešil ekonomickou krizi v zemi. Al Džazíra zaznamenala transparenty typu „Když mají lidi hlad, vrhnou se na své vládce“ a podobně. Demonstrantům po třech měsících došla trpělivost a tvrdí, alespoň ti, které Al Džazíra oslovila, že nechtějí v nové vládě žádné politiky.
Libanon má přitom odcházející vládu, protože premiér Saad Harírí koncem října – právě pod nátlakem protestů - rezignoval. Sestavování nové vlády ale vázne, protože Libanon, kde je mnoho politických uskupení a různá vyznání, má velmi složitý systém sestavování vlády. Je za ním snaha o vyváženost, takže nová vláda stále není. I systém sestavování vlády chtějí demonstranti změnit.
Ekonomická krize v Libanonu je nejhorší od občanské války, která skončila v roce 1990. Země je zadlužená, výše dluhu je přes 150 procent HDP, ekonomika stagnuje a bankovní systém se zhroutil. Občané si mohou měsíčně vybrat v přepočtu zhruba 4500 korun, proto jsou také terčem útoků i banky - minulý týden demonstranti rozbíjeli bankomaty a poškozovali fasády bank.
Měna - libanonská libra - oslabila o 60 procent a ceny stoupají. Časté jsou výpadky elektřiny a dodávek vody, v ulicích se kupí odpadky. Světová banka a už varovala, že pokud se politická krize brzy nevyřeší, míra chudoby může stoupnout ze současné třetiny až na polovinu populace. V Libanonu je také asi milion uprchlíků ze Sýrie, takže napjatá je i tamní infrastruktura.
Prezident povolal armádu
Prezident Michel Aún v reakci na demonstrace vyzval armádu, aby v Bejrútu zavedla pořádek, předtím bezpečnostní složky i armádu nabádal ke zdrženlivosti. Aún v neděli jednal s designovaným premiérem Hasanem Dijábem. Podle serveru Naharnet ta schůzka trvala asi hodinu a půl a Dijáb se k ní nevyjádřil.
V pátek už to vypadalo, že Dijáb oznámí složení osmnáctičlenné vlády, to se ale nestalo. Libanonská televize LBCI mezitím uvedla, že některé strany – třeba křesťanské hnutí Marada – v nově vládě být nechtějí. Lídr hnutí Sulajmán Franží se k tomu chce vyjádřit v úterý.
Odcházející premiér Saad Harírí vyzval politiky, aby co nejrychleji sestavili novou vládu a zároveň odsoudil násilnosti v Bejrútu. Uvedl, že Bejrút se nestane „arénou žoldáků“. Prezident Aún by měl v poledne jednat o situaci s odcházejícími ministry vnitra a obrany. A bezpečnostní složky mezitím dál opevňují vládní budovy v centru Bejrútu.
