Návrat komunistů i ‚politický samorost Babiš‘. Jak zahraniční média reagují na novou českou vládu?
Vzniku koaliční vlády ANO a ČSSD s podporou komunistů si všímají také v zahraničí. „Žádáme premiéra Andreje Babiše, aby vnesl do tohoto politického kroku transparentnost a řekl veřejnosti, co za to komunisté dostanou,“ reagoval předseda Evropské lidové strany Manfred Weber, který je označován za jednoho z nejvlivnějších europoslanců. Na vliv a úlohu KSČM se zaměřují také světové tiskové agentury a tisk.
„Je velmi smutné, že se komunisté poprvé od roku 1989 dostávají zpátky k rozhodujícím politickým pozicím. Odpovědná je za to nová vláda,“ napsal Weber česky na twitteru v příspěvku, ve kterém označil KDU-ČSL a TOP 09.
Agentura AFP například píše, že jde o první českou vládu s podporou komunistů od pádu železné opony v roce 1989 a připomíná, že premiér Andrej Babiš (ANO) čelí obviněním z dotačního podvodu. KSČM je podle AFP otevřeně proruskou stranou a proti NATO a podporu vládě poskytla „výměnou za posty ve veřejných podnicích“.
Agentur Reuters k tomu poznamenala, že Babiš některé požadavky komunistů odmítl a podle agentury AP je dohoda mezi ním a komunisty „příliš nejasná na to, aby poskytla jasnou představu o budoucím vlivu komunistů na vládu“.
Server britského deníku Guardian se věnuje vyslovení důvěry vládě v rozsáhlém článku s titulkem „Čeští komunisté se vrací k vládě jako zprostředkovatelé moci“. „Ačkoli strana formálně zůstane mimo koalici, dohoda znamená návrat jejího vlivu a odpovědnosti poprvé od sametové revoluce z roku 1989, která ukončila 41letou vládu komunistů v bývalém Československu,“ napsal Guardian.
Spolupráce, která byla dosud tabu
Prestižní týdeník The Economist vysvětluje na svém webu důvody přetrvávajícího vlivu českých komunistů, kteří budou držet menšinový vládní kabinet u moci. Magazín připomíná, že vládní spolupráce s komunistickou stranou byla v Česku až doteď tabu, protože čeští komunisté na rozdíl od ostatních zemí regionu přímo navazují na státostranu z minulého režimu.
Konec první České republiky i posun země na východ, reaguje část opozice na vznik druhé Babišovy vlády
Číst článek
„Andrej Babiš, sám bývalý člen strany a později kapitalista bez známky studu, ale toto tabu porušil. Přesně v souladu se svou pověstí politického samorosta,“ píše k aktuální české situaci The Economist.
KSČM se až donedávna těšila slušné podpoře kolem deseti procent voličů, připomíná týdeník s dovětkem - přestože se nikdy nedistancovala od temné minulosti, kterou provázely politické procesy i vraždy, cenzura, potlačování disentu ve jménu stranické předchůdkyně KSČ, která mimo jiné donutila kolem 80 tisíc lidí k otrockým pracím v uranových dolech.
Obliba komunistů v Česku sice v loňských volbách klesla pod osm procent, KSČM se ale podle The Economist přesto snaží čelit stereotypu o partaji nostalgických důchodců a demografické realitě lákáním nových stoupenců.
Ty prý hledá zejména mezi lidmi, kteří se cítí poškození globalizací a kteří žijí z velké části na ekonomicky neúspěšném postindustriálním severozápadě Čech. Nepřímou účastí na vládě se čeští komunisté podle týdeníku snaží získat výhodu v zápase o nové voliče s krajně pravicovými stranami. Vládní dobrodružství má dvě možná vyústění - buď se za případné budoucí úspěchy Andreje Babiše bude zčásti tleskat i komunistům, nebo podporováním vlády přijdou o porevoluční kredit protisystémové strany, což jen urychlí jejich sestup.
Bývalý DJ s dredy
Americký deník Wall Street Journal líčí Babišovu dohodu s komunisty jako jejich „největší přiblížení k moci od roku 1989“. Obavy z toho podle listu vedly k nedávným protestům tisíců lidí v české metropoli. Současný vývoj také údajně posiluje stranu, která chce oslabit prozápadní ekonomické a vojenské vazby České republiky.
10 momentů hlasování o důvěře: Schwarzenberg ‚předběhl‘ prezidenta, hodiny projevů a urážky
Číst článek
Wall Street Journal také vyzdvihuje fakt, že se ve středoevropské zemi vystřídala za posledních 15 let desítka vlád. Důvodem údajně může být povaha volebního systému, který umožňuje rychlý vzestup malých a nových stran. Jako příklad z poslední doby uvádí deník Pirátskou stranu, vedenou „bývalým dýdžejem s dredy“.
Podle agentury Bloomberg znamená nová Babišova vláda posílení skupiny zemí, jejíž lídři zpochybňují jednotu Evropské unie. Bloomberg to komentuje následovně: „Zatímco populistické síly od Itálie po Švédsko otřásají unijními základy, Andrej Babiš se objevil na scéně jako výrazný politik z postkomunistického křídla, který se pohádal s Němci kvůli migrantům, který odmítá prohlubování evropské integrace i přijetí eura.“
Bloomberg definuje Babiše jako mediálního a chemického magnáta, který si výraznou oblibu u voličů získal vymezováním se vůči Bruselu ve stylu my versus oni. „Využil zahraničně-politická témata k posílení domácího vlivu,“ cituje v té souvislosti Bloomberg českého politologa.
