Američané v New Yorku i Washingtonu protestovali kvůli smrti Afroameričana v Baltimoru
Několik amerických měst demonstrovalo na znamení solidarity s protesty v Baltimoru. Tisíce lidí vyšly do ulic od New Yorku až po Seattle. V Baltimoru se situace po pondělních nepokojích pomalu vrací do normálu. Napětí ale přetrvává.
Navzdory zákazu vycházení nepokoje v noci pokračovaly. Trvaly ale jen krátce. Policie musela proti asi 200 demonstrantům použít pepřový sprej, kouřové granáty a gumové projektily. Zatčeno bylo 35 lidí.
Atmosféra v Baltimoru připomíná spíše pouliční svátek. Lidé se scházejí, hrají na hudební nástroje, obyvatelé o problému diskutují a kladou si otázku, co bude dál, až se život vrátí k normálu.
Lidé v New Yorku i Washingtonu protestovali kvůli smrti Afroameričana v Baltimoru. Podrobnosti zjišťovala zpravodajka z USA Lenka Kabrhelová
Mnozí se shodují, že policie a úřady musí nejprve vyšetřit smrt 25letého Afroameričana Freddieho Graye. Ten při zatčení utrpěl vážná zranění páteře, poté v policejní vazbě 19. dubna zemřel.
Lidé také požadují zveřejnění vyšetřovací zprávy o smrti Graye, kterou má v pátek policie předat prokuratuře. Ta rozhodne, zda někoho z policistů obviní z přečinu. Samostatné vyšetřování vede i americké ministerstvo spravedlnosti.
Mladíkova smrt rozpoutala vlnu protestů a podle Mika McCullougha poukázala na problémy, které v Baltimoru dřímají už dlouhá léta.
„Je to policie versus místní komunita. Neschvalují rabování a vypalování obchodů, ale stejně tak je nepřijatelné, že policisté zabijí člověka a nečelí za to žádným důsledkům. A nikdy se ani nedozvíme, co se stalo,“ říká 31letý Mike.
O deset let mladší fotografka Samera Pazová má také pro hněv a rozhořčení černošské komunity pochopení, i když jeho projevy sama neschvaluje.
Dlouholetá frustrace z policejní brutality, nemožnosti vybřednout z nuzných podmínek a změnit vlastní život, ve které mladá generace Afroameričanů vyrůstá, podle ní mohla jen těžko skončit jinak.
Řešení musejí být podle obyvatel komplexní
V baltimorském kostele Empowerment Temple přemítala více než tisícovka lidí o tom, jak tragédii mladého muže a s ním celé jedné čtvrti přetavit v bod obratu a hlavně změnu k lepšímu.
Duchovní nejrůznějších církví, lidé řady vyznání i přesvědčení, studenti, děti, důchodci ale třeba i podnikatelé nebo členové vlivných baltimorských gangů, pondělní výbuch emocí svedl dohromady nejnepravděpodobnější části Baltimoru.
Všichni jsou tu ze stejného důvodu – poměry se musí změnit, říká učitelka jedné ze zdejších škol Nicole Tallyová.
„To, co se děje, je snaha lidí vykřičet do světa, v jakých podmínkách žijí. Není to jen problém Baltimoru. Americká společnost je založená na tom, že všichni mají šanci. Ale zdaleka ne všichni ji můžou využít, a to je ten problém. Je to, jako když zabouchnete dveře před nosem lidem, kteří ještě ani nedostali možnost zaklepat. To se musí změnit,“ vyzývá Nicole Tallyová.
Dodává, že za jeden z hlavních problémů považuje nemožnost černošské komunity dosáhnout na slušné vzdělání.
Publicista a komunitní lídr Jeff Johnson je přesvědčený o tom, že kromě nápravy vztahů s policií musí přijít komplexní řešení. Hlavní výzvou podle něj teď bude, zda se lidé budou ochotní obrnit trpělivostí, vytrvat a nehledat jednoduchá řešení.
„Na prvním místě musíme tlačit město ke zveřejnění informací o vyšetřování smrti Freddieho Graye. Je ale potřeba jít dál. Musíme najít komplexní řešení - v politické, ekonomické i psychologické rovině. A to nebude záležitost několika dnů,“ podotýká Johnson a dodává:
„Důležité je, že teď mají šanci pohnout kormidlem v Baltimoru a změnit směr opravdu všichni. Nezáleží na vašem titulu, profesi ani povolání.“
