Alternativa pro Německo posiluje. Přihlíží tomu ‚jejich člověk‘ Klaus, voličům nevadí posun do extrému

Ani ne dva roky od voleb stoupla podle průzkumů podpora krajně pravicové Alternativy pro Německo na dvojnásobek a na rozdíl od nepopulární „semaforové“ spolkové vlády jí preference stále rostou. Nyní je druhou nejsilnější partají, na záda se dívá už jenom opozičním křesťanským demokratům CDU-CSU. Strana si navíc věří i do nadcházejících měsíců, představuje ambiciózní plán pro eurovolby a hodlá v roce 2025 navrhnout svého adepta na kancléře.

Analýza Berlín Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alternativa pro Německo zažívá raketový nárůst preferencí

Alternativa pro Německo zažívá raketový nárůst preferencí | Foto: Frank Hoermann/SVEN SIMON | Zdroj: Reuters

Alternativa pro Německo (AfD) zahájila spanilou jízdu na vlnách vzrůstající voličské podpory. Aktuální situace využívá pro pořádání všemožných setkání.

Billboardy podél silnic lákají na další z nich. A upozorňují na zahraničního hosta: bývalého prezidenta i premiéra Česka, letitého předsedu občanských demokratů Václava Klause. Český politik v důchodu se na plakátech usmívá vedle představitelů německé krajní pravice.

Ostatně jako obvykle, Klausovo zapojení do kampaní AfD není nic nového, jejím podporovatelem je řadu let. Na setkáních po celém Německu se objevuje pravidelně, ojedinělé nejsou ani jeho projevy.

„Klaus byl celá léta součástí jejich volebních kampaní. Jezdil na sjezdy, kde vystupoval, stavěl se za ně velice angažovaně,“ připomíná pro iROZHLAS.cz odborník na německou politiku Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

4:10

AfD vychytává nálady společnosti, která je unavená z krizí, říká k popularitě německé strany politolog

Číst článek

Exprezidenta Klause v tomto ohledu považuje za „jejich člověka“. „Jeho pohled na Evropu je kompatibilní s pohledem AfD. Ale nejenom, také se shodují v názoru na válku, Rusko, Ameriku, na kulturu, gender, na energetickou politiku, na ochranu životního prostředí,“ vyjmenovává Handl.

Únava z koalice

AfD vznikla před dekádou, na půdorysu krize eurozóny, kdy jejím prvním tématem byla kritika Řecka, které nezvládlo finanční tíseň, a další členské státy ho dotovaly. Strana ale výrazně vyrostla až díky další krizi – té migrační. V roce 2017 to byla třetí nejsilnější strana v Bundestagu.

Pak ale následoval propad. AfD nedokázala využít témat, která vykrystalizovala z dění kolem koronaviru, a v posledních volbách do spolkového sněmu klesla na páté místo. Nyní však zažívá vzkříšení. Do popředí se opět dostalo téma migrace a navíc těží z nepopularity „semaforové koalice“.

„AfD se skutečně posunula do pozice druhé nejsilnější strany. Aspiruje na roli lidové, všeobjímající strany, to se jí ovšem nemůže dařit, protože zároveň s tím se posunula dál doprava, čili část veřejnosti naopak víc odrazuje,“ upozorňuje Handl.

Podle Handla navíc AfD přispívá k polarizaci Německa, přičemž její místo je na pravém kraji politického spektra. „Části voličů to opravdu nevadí. Zejména na východě země, kde je vztah k radikální pravici velice benevolentní,“ doplňuje.

Úspěch v Durynsku

Nejen průzkumy ukazují posílení Alternativy pro Německo. Důkazem jejího nástupu jsou také například vyhrané červnové volby v Durynsku. Na regionální úrovni se jednalo o zásadní úspěch. Poprvé totiž strana vyhrála křeslo starosty.

Robert Sesselmann porazil Jürgena Köppera z konzervativních křesťanských demokratů (CDU). Jeho vítězství příznivci AfD velmi prožívali, vedení strany hovořilo o historickém úspěchu, který ale má být teprve začátkem.

Německá AfD vyhrála křeslo v Durynsku, do čela se postaví Robert Sesselmann | Foto: MAXIMILIAN SCHWARZ | Zdroj: Reuters

AfD se netají vysokými ambicemi a plánuje v nadcházejících parlamentních volbách postavit i vlastního kandidáta na kancléře.

Podpora ale není bezmezná, aby mohla strana pomýšlet na vládnutí, musela by začít hledat koaliční partnery, což v jejím případě nebude nic jednoduchého. Spolupráci s německou krajní pravicí ostatní strany odmítají, mluví se ale o „potřebě praktického soužití“.

Popularita Scholzovy vlády klesá, spokojen je s ní každý pátý Němec. Daří se naopak pravicové AfD

Číst článek

Koaliční spolupráce?

Hovoří se o ní hlavně v souvislosti s CDU. Oficiálně německá středopravicová strana odmítá jakoukoli spolupráci s AfD. Nedávné komentáře lídra CDU Friedricha Merze však vyvolaly otázky.

„Pokud byl zvolen okresní správce nebo starosta, který patří k AfD, je přirozené, že musíme hledat způsoby, jak zajistit, abychom ve městě mohli společně fungovat,“ řekl Merz.

Prolomil tím dlouholeté nemyslitelné tabu, tzv. Brandmauer. Jedná se o nepsané pravidlo německé politiky, že se s krajně pravicovými stranami nebude spolupracovat. Právě takovou stranou se ale postupnou radikalizací AfD stala.

„Merz to otevřel a strašně narazil. V CDU z toho byl opravdu veliký poprask, protože by to, čemu říkají Brandmauer, čili ‚protipožární stěna‘, mezi CDU a AfD dostalo trhliny, a to vyvolalo velkou nevoli,“ poznamenává k tomu Handl z Institutu mezinárodních studií.

Odborník nicméně také připomíná kulisy, ve kterých výrok šéfa křesťanských demokratů padl. Jedná se o regionální politiku, o kooperaci na celonárodní úrovni prý nemůže být řeč.

Orbán hledá spojence. Fiala mohl dostat úkol držet od něj Itálii a Polsko dál, míní politoložka

Číst článek

„CDU s AfD nebude spolupracovat politicky, ale na komunální úrovni, při správě věcí veřejných, kdy není možné blokovat normální chod úřadů, ve kterých AfD bude mít vůdčí roli,“ vysvětluje Handl. I on mluví v tomto ohledu o „potřebě praktického soužití“, za jehož východisko pro následující léta ale nevidí koaliční spolupráci.

Strategie pro eurovolby

Posun více doprava, který zvolila AfD a podle rostoucích preferencí se jí to vyplácí, je však v západní Evropě raritou. Podobné krajně pravicové strany totiž naopak zvolily taktiku zmírnění rétoriky a většího zacílení na střed.

Například Bratrům Itálie současné premiérky Georgii Meloniové tento úkrok vynesl vládní angažmá a Národní sdružení ve Francii zase rozšířilo svůj voličský záběr.  

Že povede AfD těžkou protiimigrační a antiunijní kampaň v nadcházejících eurovolbách, dává tušit i výběr lídra. Německou krajní pravici má vést současný europoslanec Maxmilian Krah.

Na sjezdu na konci července vypadly z programu extrémní pozice, které volaly po dexitu (tj. odchodu Německa z EU), zůstala tam nicméně zachovaná ambice reformovat Unii ve smyslu snížení úrovně sdílených pravomocí.

„Je zajímavé, že chtějí posunout evropskou obranu, to je jejich druhý akcent (po migraci). Ale evropská obrana v podstatě představuje antiamerický akcent. Což znamená odpoutat se od Spojených států, dělat evropskou politiku, ve které by bylo ústřední Německo, a najít něco jako nový pakt Německo–Rusko,“ popisuje Handl.

V rámci ambicí reformovat EU mluví ale odborník o „zašifrovaném odchodu“, ačkoli „dexit“ v programu nakonec jmenovitě nemá. Představitelé AfD totiž deklarují, že pokud se nepovede Unii reformovat a snížit její kompetence, chtějí z ní odejít.

Ruský vliv

Takzvaní eurorealisté, jejichž cílem je EU reformovat, se v evropském parlamentu nacházejí ve frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kde jsou třeba Bratři Itálie, polská strana Právo a spravedlnost nebo česká ODS. Druhou frakcí je pak krajně pravicoví Identita a demokracie (ID), jejíž členy jsou právě poslanci za AfD nebo zástupci českého hnutí SPD.

Podle nedávno zveřejněních projekcí se po volbách, které se konají příští rok, očekává posílení právě této části europarlamentu. ID by si mohla připsat až 15 nových křesel, i díky nárůstu popularity Alternativy pro Německo.

Pravicové frakce se nicméně neshodnou ve více ohledech, jejich možná spolupráce se rozpadá na postoji k Rusku. Což je aspekt, kterým se frakce ID zásadním způsobem odlišuje od ECR. 

„AfD sice tvrdí, že ruská válka je špatná, ale není to naše válka. Nicméně lidé trpí, protože sankce dopadají na nás. Podle AfD by Německo mělo dál brát ruský plyn, určitě by se do toho vůbec nemělo angažovat, určitě ne dodávkami zbraní, které z jejich pohledu jenom prodlužují válku a utrpení,“ podotýká k tomu Handl z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mohlo by vás zajímat

Zprávy ze světa

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Webbův teleskop, Inflace, Petr Pavel, Webbův teleskop, Nejbohatší člověk na světě, Vesmírný teleskop Jamese Webba, Ukrajina online, Jak ušetřit na energiích, Rusko, Ukrajina, Vladimir Putin, Volodymyr Zelenskyj, Volební průzkumy, Koronavirus, Film, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, MS hokej 2023

Doporučujeme