Kreml chtěl v Německu vytvořit koalici, která by se stavěla proti podpoře Ukrajiny, zjistil americký deník
Kreml v Německu usiloval o vytvoření „protiválečné“ koalice, která by se stavěla proti další podpoře Ukrajiny ve válce s Ruskem, napsal list The Washington Post. Podle něj to vyplývá z dokumentů, které mu poskytla jedna z evropských rozvědek. Dokumenty popisují setkání, na nichž představitelé Kremlu vybízeli ruské politické stratégy, aby se zaměřili na Německo ve snaze vyvolat v Evropě odpor proti další podpoře Ukrajiny bránící se ruské agresi.
Údajně protiválečná rétorika zaznívala na únorové demonstraci před Braniborskou bránou v Berlíně, na niž dorazilo asi 13 000 lidí, připomíná americký deník. Protest vedla Sahra Wagenknechtová, členka krajně levicové parlamentní strany Levice. Wagenknechtová prohlašovala, že německé tanky, které Berlín přislíbil Ukrajině, budou brzy použity k tomu, aby se z nich střílelo na „ruské ženy a muže“.
Německý vztah k Rusku ze 70 procent určovala energetická závislost, vysvětluje expert Kaim
Číst článek
„Nechceme hlubší zavlečení Německa do této války,“ zaznělo od ní také na demonstraci, na níž vyzývala k vytvoření nového mírového hnutí. Odsuzovala boje na Ukrajině, ale o skutečnosti, že válku před rokem rozpoutalo Rusko, se nezmínila.
Mezi těmi, kdo jí na demonstraci tleskali, byly i desítky členů krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD).
Na obálce německého časopisu Compact, který dává prostor krajně pravicovým názorům, se pak objevil výrok, že právě Wagenknechtová by byla „nejlepší kancléřkou a kandidátkou pro levici i pravici“.
Doklady o komunikaci ruských stratégů se spojenci v Německu v dokumentech, které měl The Washington Post možnost analyzovat, nejsou.
List ale cestou rozhovorů zjistil, že nejméně jedna osoba blízká Wagenknechtové a někteří členové AfD byli v kontaktu s ruskými oficiálními představiteli v době, kdy Kreml rozvíjel svůj plán na ovlivňování společenské atmosféry v Německu.
Veřejné spory o dodávky zbraní Ukrajině slouží ruské propagandě, řekl Scholz německým poslancům
Číst článek
Podpora extrémistů
Z analyzovaných dokumentů podle amerického deníku vyplývá, že se Kreml snažil o přímé zapojení do německé politiky tak, že se pokusil o vytvoření nové koalice krajní levice s příznivci Wagenknechtové a krajně pravicovou stranou AfD. Kromě toho měl v úmyslu podpořit extremisty z obou stran politického spektra v odporu proti německé vládě kancléře Olafa Scholze.
Jedním z cílů Kremlu bylo podle dokumentu z 9. září dosáhnout, aby se podpora AfD zvedla z 13 procent, které jí tehdy dávaly průzkumy. AfD se měla stát stranou „německé jednoty“ a razit pozici, že sankce uvalené na Rusko odporují německým zájmům.
Měli jsme na ruskou agresi reagovat rychleji, připustila exkancléřka Merkelová o anexi Krymu
Číst článek
Snaha vyvolat v Německu takzvané protiválečné nálady jsou jednou ze skrytých front ruské války na Ukrajině, píše The Washington Post.
Na této frontě se Kreml snaží podrýt jednotu Západu a nechat konflikt na Ukrajině zamrznout za podmínek, které si sám zvolí. Využívání protiválečných demonstrací k rozdělení Západu je podle listu kremelskou taktikou už od dob Sovětského svazu.
Jeden z účastníků únorové demonstrace a editor časopisu Compact, šestašedesátiletý Jürgen Elsässer, už v 80. letech vedl protest proti rozmístění amerických raket Pershing v západním Německu. Jeho magazín nyní němečtí představitelé označují za prokremelské médium.
„Tyto taktiky známe z dob studené války, když se Sověti snažili ovlivnit protiválečná hnutí a manipulovat je,“ sdělil americkému deníku představitel německých bezpečnostních složek, který si přál zůstat v anonymitě.
