Německo je na Číně fatálně závislé. Novou strategii vůči ní ale teprve hledá, říká analytička Lizcová
Německý kancléř Olaf Scholz vyzval během své návštěvy Pekingu čínské představitele, aby využili svého vlivu a přiměli Rusko k okamžitému zastavení války proti Ukrajině. Zmínil i otázku lidských práv a další pro Čínu kontroverzní věci. Zároveň ale usiluje o dobré obchodní partnerství. Jak si Německo představuje budoucí vztahy s Čínou?
„Kritika Scholzovy cesty přicházela z mnoha směrů, vadilo samotné načasování návštěvy, například kvůli nedávnému opětovnému zvolení Si-Ťin Pchinga,“ uvádí host Interview Plus Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Jak si Německo představuje budoucí vztahy s Čínou a co na nich změnila nedávná návštěva německého kancléře Olafa Scholze? Hostem Interview Plus Jana Bumby je Zuzana Lizcová
Odpůrci Scholzova rozhodnutí navštívit Čínu věří, že kancléř svou ochotou do země v této době jet legitimizuje utužení diktátorského režimu, na které prý Čína už třetím zvolením stejného tajemníka komunistické strany nastoupila.
„Další kritika spočívá v tom, že se německý kancléř rozhodl do Číny cestovat sám, i když zájem projevil francouzský prezident Emmanuel Macron. Vadí také účast průmyslové a hospodářské delegace z řad velkých německých firem. Nemluvě o tom, že zlou krev návštěva způsobila i v tříčlenné německé koalici.“
Hluboké kořeny vztahů
„Německo-čínské vztahy jsou historicky velmi úzké,“ dodává Lizcová. „Scholzovo rozhodnutí dokazuje, že Německo chce mít svou vlastní politiku vůči Číně a nechce se pohybovat jen v evropském rámci.“
Vstřícný německý postoj vůči Číně má mnohem hlubší kořeny. „Objem německého obchodu s touto asijskou zemí se od začátku 90. let přibližně zdevítinásobil. Také kancléřka Angela Merkelová patřila za své éry mezi zastánce intenzivních obchodních vztahů s Čínou.“
„Například Volkswagen prodá v Číně více než 40 procent svých vozů.“
Zuzana Lizcová
„V Německu sice vzniká nová vládní strategie vůči Číně, ta má být ale představena až na jaře příštího roku. Proto také úředníci, kteří dokument připravují, byli překvapeni, proč do toho německý kancléř vstupuje ve fázi, kdy ještě není rozhodnuto, jak se Německo bude k Číně chovat.“
Německo je ale závislé na Číně v mnoha oblastech. „Například Volkswagen prodá v zemi více než 40 procent svých vozů, také BMW nebo Daimler tam prodají třetinu své výroby.“
„V současné chvíli se Německo nemůže Číny vzdát ze dne na den, je to jeho největší obchodní partner.“
Zuzana Lizcová
Také oblast dovozu vzácných zemin je pro Německo klíčová. „Dále je fatálně závislé v oblasti dovozu solárních panelů a dílů do větrných elektráren, což je je pro zemi velmi důležité, protože vsadila na obnovitelné zdroje energie.“
Německý kancléř ocenil Čínu za kritiku ruských jaderných výhrůžek. Cesty do Pekingu nelituje
Číst článek
„Celkově sice je snaha, a to nejen v Německu, snížit závislost na Číně, ale je otázkou jak se to rychle podaří,“ upozorňuje novinářka. „Je to tanec mezi vejci. V současné chvíli se Německo nemůže Číny vzdát ze dne na den, je to jeho největší obchodní partner a provázanost je velmi intenzivní.“
Problémů s tímto vztahem je přitom celá řada. „V poslední době se hovoří o tom, že jde o vztah asymetrický. Čínské firmy mají tendenci vstupovat na německý, potažmo evropský trh, ale naopak Čína nepouští evropské investory do svých vod. Často se také mluví o přebírání duševního vlastnictví čínskými firmami.“
„Ukazuje se, že s Čínou mají problém i němečtí občané. Z nedávného průzkumu vyplynulo, že další intenzifikaci obchodních vztahů s touto asijskou zemí si přeje jen deset procent dotázaných, takže to rozhodně není strategie, která by měla podporu široké veřejnosti,“ popisuje složitou proměnu německo-čínských vztahů Zuzana Lizcová.
Poslechněte si celé Interview Plus v audiozáznamu. Moderuje Jan Bumba.
