Provázanost organizovaného zločinu a politiky dosahuje 'obřích rozměrů', stojí ve zprávě vnitra
Zneužívání veřejných peněz v Česku je sofistikovanější. Podnikatelský subjekt si vybere svého úředníka nebo voleného zástupce, s nímž spolupracuje při výběrovém řízení, tvrdí zpráva ministerstva vnitra, kterou má server iROZHLAS.cz k dispozici. Provázanost organizovaného zločinu a politiky podle dokumentu nabyla „obrovských rozměrů a jednoznačně je možno hovořit o výrazných prvcích šedé ekonomiky“.
V loňském celosvětovém žebříčku se Česká republika propadla o deset míst ve vnímání míry korupce. Umístila se na 47. místě.
„Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2016", kterou má server iROZHLAS.cz k dispozici, to ilustruje například machinacemi s penězi obcí, které loni řešila i Národní centrála proti organizovanému zločinu.
Jenže prokázat propojení úředníků a volených zástupců je pro vyšetřovatele podle zprávy složité.
Zajištěný majetek
„V rámci policie byl ke dni 31.12.2016 zajištěn majetek z trestné činnosti v celkové hodnotě 9 940 187 974 korun (v roce 2015 to bylo 6 221 690 542 korun)."
„Podnikatelský subjekt si vybere svého úředníka nebo voleného zástupce státní správy nebo samosprávy, se kterým spolupracuje při výběrovém řízení a o takto získané finanční prostředky se rozdělí," popisuje v dokumentu, který v pondělí schválila vláda, ministerstvo vnitra.
Podezřelé toky peněz se pak daří rozkrýt až po delším čase, zpravidla po nástupu nového vedení obce.
Politický vliv a šedá ekonomika
Hned v další části pak zpráva upozorňuje na netransparentní přerozdělování evropských peněz. To zejména kvůli nedostatečné kontrole, která má spíše jen administrativní ráz. Navíc se proměnil i způsob, jakým se dotace zneužívají.
„Již nedochází ke zneužití celé dotační částky, naopak, převážná část dotací je použita v souladu s účelem dotace, pouze její menší část je neoprávněně odčerpána, což je dokladově ošetřeno. O to těžší a složitější je odhalení a vysledování těchto zneužitých prostředků," popisuje zpráva a odkazuje na dotační aféru ROP Severozápad. Kvůli machinacím s evropskými penězi je obviněno celkem 24 osob (vše o kauze si můžete přečíst ZDE).
Trestné činy
V roce 2016 bylo registrováno celkem 218 162 trestných činů. To je o 29 466 činů méně než v roce 2015 (pokles o 11,8 procenta). „Jedná se o nejnižší počet trestných činů od roku 1994," stojí ve zprávě ministerstva vnitra. Nižší byla také objasněnost, ta klesla o necelých 10,5 tisíce činů na 101 678 incidentů.
Alarmující je pak podkapitola o praní špinavých peněz. Legalizace výnosů z trestné činnosti je doménou organizovaného zločinu, ten se ale – jak píše ministerstvo – neskrývá jen v kriminálním prostředí.
„Provázanost skupin organizovaného zločinu do všech stupňů politického života i do státních úřadů nabyla obrovských rozměrů a jednoznačně je možno hovořit o výrazných prvcích šedé ekonomiky a získávání politického vlivu," konstatuje ministerstvo.
Bitcoin na praní špinavých peněz
Z dokumentu, který pro vládu zpracovalo ministerstvo vnitra a ministři ho schválili na pondělním jednání kabinetu, dále vyplývá, že došlo k nejnižšímu počtu trestných činů od roku 1994.
I to má ale svůj důvod: většina kriminality se přesouvá do kyberprostoru. V kybernetickém boji se podle ministerstva vnitra stále využívá virtuální měna bitcoin „k vyvádění a převádění podvodně získaných finančních prostředků".
„Virtuální měny se díky své anonymitě staly ideálním prostředkem k této činnosti," uvádí zpráva.
Kyberšpionáž
„V minulých letech, ale i v současnosti patří mezi nejaktivnější kyberšpionážní kampaně útočící proti českým zájmům a cílům kampaně pocházející z Ruska, přičemž je prakticky jisté, že počet států či státních aktérů schopných vést vlastní kyberšpionážní kampaně bude v příštích letech narůstat."
V hledáčku takzvané kyberšpionážní kampaně jsou už několik let komunikační systémy českých státních institucí. Namátkou zpráva připomíná například hackerské útoky na ministerstvo zahraničních věcí.
„Cílem těchto kampaní jsou a nadále budou především informace z politické oblasti, z oblasti vojenství a diplomacie, vědeckotechnické oblasti, oblasti průmyslu a energetiky," stojí ve zprávě.
Národní centrum kybernetické bezpečnosti dostalo v průběhu loňského roku – ať už od českých nebo zahraničních partnerů – celkem 298 „relevantních hlášení" o možných kybernetických útocích.
Migrace v Česku
Ač v politickém prostoru byla uprchlická krize stále horkým tématem, podle zprávy ministerstva vnitra byla v Česku ve skutečnosti klidná. Řečí čísel: „V roce 2016 bylo zjištěno celkem 5 261 osob (tj. o 38,6 procent méně než v roce 2015) při nelegální migraci na území České republiky. Z celkového počtu bylo 5 039 osob (tj. 95,8 procenta) odhaleno při nelegálním pobytu a 222 (tj. 4,2 procenta) osob zjištěno při nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici," stojí ve zprávě.
S tím loni souvisela také snaha vytvářet domobrany a takzvaná paramilitární uskupení. „Tyto aktivity souvisely s dlouhodobou snahou různých subjektů zneužívat uprchlické krize, strachu z teroristických útoků a protimuslimských nálad v Evropě. Nejaktivnější v této oblasti byla Národní domobrana, která vzešla z extrémně pravicové strany Národní demokracie," stojí ve zprávě.
V celkové kriminalitě má v České republice největší zastoupení majetková trestná činnost, čtvrtinu tvoří krádeže vloupáním. Loni se oproti předchozímu roku počet takových vloupání snížil o zhruba osmnáct procent, největší zájem mají zloději stále o šperky nebo finanční hotovost, méně už o drobnou elektroniku nebo elektrické nářadí.
„Negativním jevem v souvislosti s vloupáním do bytů a domů je značný počet odcizených zbraní, a to jak krátkých, tak dlouhých (kulových i brokových), které se tímto způsobem dostávají do rukou nepovolaným osobám a mohou být zneužity k páchání další trestné činnosti," uvádí zpráva.
