‚Nevhodný osevní postup.‘ U Smrkovic vysadili do svahu kukuřici, místním ale zatéká bahno do sklepů
Obyvatele Smrkovic u Písku trápí lokální povodně při přívalových deštích. Do domů a zahrad jednou až dvakrát ročně přiteče voda z okolních polí. Plochy jsou totiž ohrožené erozí a nevhodným hospodařením.
„Támhle vidíme kukuřičné pole. Když trochu zaprší, teče z něj voda, bere s sebou ornici a všechno to jde na zahrady, do sklepů, do garáží, celou Novodvorskou ulicí až dolů,“ popisuje velitel smrkovického sboru dobrovolných hasičů Karel Klimeš.
Po přívalových deštích jezdí do Novodvorské ulice pravidelně, naposledy tu byl na začátku června. „Lidé měli plné sklepy bahna, smradlavé vody a nikdo s tím nic nedělá,“ dodává.
Kukuřice ve svahu
Část pole, ze kterého voda při přívalových deštích stéká, obhospodařuje zemědělec Jaromír Toman.
„Já se nezříkám žádných možností. Tam je ale celé pole nad námi, v údolí má 30 hektarů a my máme pět. Když se tam udělá jenom louka, voda se nezastaví, pojede dál. To se musí řešit koncepčně, třeba přelivovou hrází, která pobere první vlnu,“ říká.
Ekologické zemědělství výnosy nesnižuje, uvádí studie. Výnosy může naopak znásobit
Číst článek
Vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu v Písku Miloslav Šatra je ale jiného názoru. Podle něj se záplavám dalo předejít.
„Eroze půdy byla způsobená nevhodným osevním postupem nájemce pozemků, který do svahu vysadil špatnou plodinu, to znamená kukuřici. Kdyby tam měl zatravňovací pásy, nějaká protierozní opatření a přesto se to stalo, tak je to vyšší moc. Ale on tam žádná taková opatření nemá,“ vysvětluje.
Jaromír Toman po poslední záplavě zavedl dílčí ochranné opatření, které by mohlo v budoucnu situaci zmírnit. „Naoral jsem tam takové záchytné hrázky, aby voda, která může případně stékat od vyjetých kolejí, nezpůsobovala větší problém,“ uvádí.
Zástupci města se se zemědělcem Jaromírem Tomanem sejdou a budou společně hledat další řešení.
To, že skutečně existují, se potvrdilo například v Bílsku na Strakonicku nebo v Ostrově na Prachaticku. Lidé v těchto obcích bojovali v minulosti se stejným problémem. Zemědělci tam změnili způsob hospodaření a obce zavedly protipovodňová opatření. Od té doby se voda z polí do domů dostala jen ojediněle.
