V hloubce do jednoho metru je v polovině prázdnin ve srovnání s řadou minulých let větší množství vody a v mnoha oblastech je půda nasycena nadprůměrně proti průměrnému stavu v letech 1961 až 2015.
„Zvykli jsme si věci dovážet. Svět se globalizuje a paradoxně je tak trošku postavený na hlavu, protože zatímco si naši předci vážili půdy nad zlato, my jí pohrdáme,“ upozorňuje Pešková.
Zemědělci budou muset vyklízet naplaveniny na polích, aby je mohli připravit na sezónu. Situace komplikuje i obstarávání krmiva pro zvířata, které je po minulém suchém roce méně, než obvykle.
Měla by se na nejkvalitnější zemědělské půdě výslovně zakázat výstavba obchodních center a skladů? Počítá s tím novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.
Jde především o experiment. Kromě fotovoltaiky společnost s univerzitou vysadí druhý vinohrad bez solárních panelů a pak porovnají úrodu na obou. Vědci navazují hlavně na výzkumy z Francie.
Jakékoli zemědělství je velký zásah do přírody. Jak najít řešení udržitelné pro lidstvo i pro přírodu? Na to hledali odpověď nizozemští filmaři Karsten de Vreughd a Hidde Boersma.
Přínos žížal vědci zkoumali za pomoci analýzy map půdních vlastností, výnosu plodin a výskytu žížal. Zjistili, že větší dopad na obiloviny a další potraviny mají žížaly v oblastech globálního jihu.
Do roku 2030 má do penze odejít zhruba polovina současných francouzských zemědělců. O to více bude třeba dávat pozor, kdo bude francouzské pozemky skupovat.
Další věc, která v návrhu evropského nařízení na ochranu přírody úplně chybí, je péče o stojaté vody, které jsou druhým nejohroženějším typem prostředí po zemědělské krajině.
Dobrovolní hasiči po přívalových deštích vyjíždějí pravidelně, naposledy to bylo na začátku června. „Lidé měli plné sklepy bahna, smradlavé vody a nikdo s tím nic nedělá,“ popisuje jejich velitel.
Orná půda bude plná škodlivých látek, jako jsou třeba polychlorované bifenyly, bude tak potřeba prozkoumat, zda je půda stále ještě vhodná pro zemědělství, říká geograf a hydrolog Bohumír Jánský.
„Zastánci intenzivní formy zemědělství řeknou: My vás přece živíme. Jistě, toto hospodaření opravdu produkuje velké množství potravin, ale musíme dodat: za jakou cenu,“ říká půdní mikrobiolog Šimek.
Protestní pochod míří z Václavského náměstí před Úřad vlády. Podle policie se ho účastní asi 2000 lidí. Nesou desítky transparentů, pískají, troubí a bubnují.
Zabaveno komunisty, vráceno státem. Jak církve hospodaří na znovu nabyté půdě? Odpovídá datový novinář ČRo Jan Boček a odborník na životní prostředí Vojtěch Pelikán
Sklizeň obilí letos podle odhadu Českého statistického úřadu klesne o 1,4 procentního bodu, v případě řepky je nejhorší za 14 let. Horší bude kvůli úbytku ploch také sklizeň brambor.
„Na 98 procentech území je dokonce více půdní vláhy, než je obvyklé. Na 72,5 procenta území je to o více než 20 milimetrů, a na 4,4 procenta území dokonce více než o 80 milimetrů,“ řekl klimatolog.
Jak snížit množství oxidu uhličitého v atmosféře? Nad touto otázkou si teď kvůli změně klimatu lámou hlavu mnozí lidé. Jednou z cest zřejmě může být posyp polí rozdrcenými horninami.
Podle předpovědí na nejbližších deset dnů by měla být situace se suchem podobná té současné. Občasné přeháňky a deště a denní teploty mezi 15 a 20 stupni situaci nijak výrazněji nezlepší ani nezhorší.
Zemědělské sucho se podle dat z minulého týdne rozšířilo na 98 procent území republiky. I přes déšť v minulých dnech zůstala na mnoha místech situace velmi špatná, především pak na Moravě.
