Nejvyšší správní soud poprvé rozhodl v případu, který se týká prokazování původu majetku. Podnikatelka ze Zlínska musí prokázat příjmy před rokem 2016, kdy to zákon nepožadoval.
Eroze půdy, úrodnost nebo zadržování vody v krajině. To a další vztahy mezi půdou a vodou budou zkoumat vědci v nových laboratořích v Českých Budějovicích.
V sobotních novinách se dočtete o tom, jak mohou české půdě prospět kalifornské žížaly. Píše o tom Mladá fronta DNES. Deník informuje o tuzemské šampionce v prodlužování řas.
Zemědělce trápí klesající cena řepky. Ještě před několika lety jim plodina dobře vydělávala, za tunu dostávali i přes 12 tisíc korun. Teď je to sotva osm a půl tisíce.
Příští rok přinese novinky v ochraně životního prostředí. Lidí se nejvíc dotkne novela zákona o obalech, která zpoplatňuje igelitky. Skončí také prodeje kotlů na tuhá paliva s 3. emisní třídou.
Když píšeš o hektarech, přepočítej je na fotbalová hřiště, to si čtenáři lépe představí, praví otřepaná novinářská poučka. Nutno ale dodat, že si to představí většinou špatně.
Čeští a rakouští sedláci v pohraničí se přetahují o pozemky. Podle registru zemědělské půdy LPIS tam zhruba polovinu půdy kolem hranice vlastní rakouští zemědělci. Ceny pozemků v pohraničí kvůli tomu stouply na dvojnásobek.
Platit odvody za trvalé odnětí zemědělské půdy pro stavby silnic a dálnic stát nadále platit nemusí. Výjimku stanovenou zákonem o ochraně půdního fondu dnes Ústavní soud ponechal v platnosti.
Zemědělská půda je cenným zbožím. Její tržní cena se za posledních pět let v porovnání s oficiálními úředními cenami zhruba zdvojnásobila. Pozemky k zemědělskému využití tak začaly zajímat obchodníky, kteří se na nich snaží vydělat. Podle svědectví klientů vystupují seriózně, působí důvěryhodně. Lidé, kteří s nimi uzavřou smlouvu, pak ale mnohdy litují.
V Česku ubývá orné půdy. Může za to nejen zástavba pozemků, ale také počasí nebo špatné hospodaření - například při nestřídání pěstovaných plodin. Problémem je také vodní eroze, tedy odplavování vrchní části půdy kvůli dešti. Ministerstvo zemědělství proto pro farmáře připravilo takzvanou protierozní kalkulačku.
V Česku zmizí ročně zhruba pět tisíc hektarů zemědělské půdy. Z fondu je úřednici vyjmou kvůli výstavbě domů, silnic nebo těžbě. Kvalitní ornice se sice z takových pozemků odváží, jen asi pětina skrývky ale poslouží pro nová pole. Vznikají například na plochách po ukončené povrchové těžbě.
Jednou z nejlepších investic v posledních letech byl nákup pozemků. I když trh nemovitostí se jen opatrně zvedá ze dna, ceny zemědělské půdy a parcel rostou. Zdražení souvisí s kvalitou pozemků a jejich ubýváním.
Jarní zemědělské práce sice začnou o zhruba tři týdny později, žádná katastrofa to ale není. Takové jsou reakce od farmářů po dlouhé zimě. Naštěstí nemrzlo nijak extrémně beze sněhu, proto ozimé rostliny přežily.
Velké světové fondy čím dál častěji skupují zemědělskou půdu. Považují to za jistou investici. Lidstvo totiž stále více potřebuje potraviny a například ceny obilí stále stoupají.
V Česku ubyla v posledních letech víc než tři a půl procenta zemědělské půdy. Podle průzkumu zvaného Agrocenzus, který zveřejnil Český statistický úřad, bylo u nás v roce 2000 evidováno přes 3,6 milionů hektarů půdy, v roce 2010 to bylo o zhruba 120 tisíc hektarů méně.
Opavský soud dnes bude řešit spor mezi farností z Dolního Benešova a Pozemkovým fondem. Římsko-katolická církev chce, aby justice potvrdila, že jí patří parcela zemědělské orné půdy o rozloze pěti tisíc metrů čtverečních.
Během několika desetiletí zřejmě bude muset lidstvo přejít na principy ekologického zemědělství. Potraviny vyrobené z průmyslově hnojených surovin prý nahradí v regálech obchodů bio produkty. Ropy, ze které se umělá hnojiva vyrábějí, totiž nezadržitelně ubývá. Zároveň ale mizí také zemědělská půda.
Cena za vyjmutí pozemku ze zemědělského půdního fondu se zřejmě v nejbližší době měnit nebude. Uvedl to při dnešní návštěvě Karlovarského kraje ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Poplatky od ledna prudce stouply kvůli rostoucímu zájmu o výstavbu solárních elektráren.
Cizinci si budou moci v Česku kupovat půdu bez omezení, senátem totiž prošel návrh zákona, který jim to umožní. Původně si Česko omezení prodeje půdy vyjednalo při vstupu do Evropské unie před sedmi lety, tato výjimka ale přestala platit začátkem května.
Českou půdu budou moci kupovat cizinci. Rozhodli tak poslanci, kteří dnes schválili novelu devizového zákona. Předloha ruší pro cizince nejen omezení nákupu zemědělské půdy, ale i lesů a dalších nemovitostí. Novelu teď dostane k projednání Senát. Zákaz prodeje půdy si Česko vyjednalo při vstupu do Evropské unie před sedmi lety. Poslanci KSČM normu kritizují. Podle nich si Česko mělo stejně jako okolní státy požádat o prodloužení výjimky.
Cizinci zřejmě budou moci kupovat v Česku také zemědělskou půdu. Umožní jim to novela devizového zákona, kterou dnes poslanci poslali do druhého čtení. Nesouhlasí s ní komunisté.
Cizinci by u nás měli získat možnost nakupovat zemědělskou půdu. Umožnit jim to má novela devizového zákona, kterou dnes schválila vláda. Radiožurnálu to potvrdil ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS).