Peníze podle Vojtěcha půjdou hlavně na podporu míst, kde se vzdělávají mladí lékaři. Ministerstvo na ně dostalo 100 milionů korun k původním 630 milionům. „Jde zejména o praktické lékaře, ale i další odbornosti,“ řekl ministr.

Dalších 100 milionů navíc půjde na transformaci psychiatrických nemocnic, která je součástí reformy psychiatrické péče. Do budoucna mají mít méně lůžek a více nemocných se má léčit ambulantně. Asi 20 milionů korun navíc půjde na dotace, například pro hospice.

„Těch 200 milionů půjde ušetřených peněz z obsluhy státního dluhu v roce 2019,“ řekla Schillerová. Dvacet milionů podle ní jde na dotace organizacím, které pečují například o umírající nebo postižené.

„Nechci házet všechny neziskové organizace do jednoho pytle. Máme celou řadu organizací v oblasti sociální péče a zdravotnictví, kde si myslím, že by to stát dělal mnohem dráž,“ dodala. Sledování efektivity vynaložených peněz je podle ní na resortních ministrech.

Nejvíce peněz do zdravotnictví nejde ze státního rozpočtu, ale z veřejného zdravotního pojištění. Příští rok by to mělo být 346 miliard korun. Ze státního rozpočtu půjde 77 miliard korun na péči o takzvané státní pojištěnce, tedy důchodce, děti nebo nezaměstnané, kterých je asi 5,9 milionu.

Ministerstvo zdravotnictví z rozpočtu platí provoz státních institucí, jako jsou Státní zdravotní ústav, Státní ústav pro kontrolu léčiv nebo krajské hygienické stanice, celkem jich je včetně přímo zřizovaných nemocnic a dalších zdravotnických zařízení 73.

V posledních letech hospodařilo s rozpočtem mezi sedmi a osmi miliardami korun. V roce 2015 mělo rekordních 8,5 miliardy korun, poté rozpočet klesal. Loni se opět zvýšil na více než osm miliard.

Ministerstvo musí podle návrhu rozpočtu ušetřit asi 10 procent nákladů na provoz a snížit počet pracovních míst. Na projekty spolufinancované z EU půjde celkem asi 2,025 miliardy korun. Na investice bude mít resort miliardu korun.

Nedohodnuté úhrady

O penězích na zdravotní péči pro rok 2020 vyjednávaly do června letošního roku zdravotní pojišťovny se zástupci 14 segmentů zdravotní péče. Zatímco loni se podařilo úhrady dohodnout se všemi, letos oblast nemocnic, lékáren a domácí péče dohody nepodepsala.

Ministerstvo tak výši úhrad stanoví ve vyhlášce. Na nedostatek peněz si stěžuje zejména domácí péče, kde sestry berou méně než v nemocnicích. Lékárníci zase argumentují, že nemají zaplacenou zvýšenou administrativu. Více peněz na platy žádaly i zdravotnické odbory.

Pro příští rok se očekává výběr pojistného asi 346 miliard korun, letos to bylo asi o 20 miliard méně. Více než polovinu nákladů na zdravotní péči spotřebuje akutní péče v nemocnicích. Z peněz navíc chtějí pojišťovny více podpořit praktické lékaře, přidají i na drahé moderní léky.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít