Často jen poskytnou stravu a ubytování, prohlásila ombudsmanka po kontrole dětských krizových center
Zařízení pro děti, vyžadující okamžitou pomoc, neplní svůj krizový charakter a děti v nich žijí déle, než předpokládá zákon. Zjistila to ombudsmanka Anna Šabatová při návštěvách jedenácti takových center v devíti krajích. Zařízení podle ní často jen poskytují stravu a ubytování, ale upozaďují psychologickou pomoc.
Čtvrtina dětí v nich žije déle než jeden rok a 40 procent z nich je tam jen proto, že rodina nemá vhodné bydlení, shrnuje Anna Šabatová.
„Vlastně je to obcházení zákonného požadavku na to, aby nebyla nařizována ústavní výchova jenom z bytových důvodů. Někdy se to také obchází tím, že jsou pobyty takzvaně dobrovolné. Ale jsou dobrovolně vynucené,“ říká ochránkyně práv.
Ombudsmanka se obrátí na ministerstvo práce a sociálních věcí, pod které zařízení spadají. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc funguje v Česku 60, žije v nich kolem 700 dětí.
Od tří let dluží miliony. Malému chlapci pomohl od exekutorů až Ústavní soud
Číst článek
Maximálně rok
Důvody pro umístění dětí do těchto zařízení bývají situace, kdy se dítě například z nějakého důvodu ocitne bez péče rodičů, nebo jsou jinak vážně ohroženy, jde například o děti týrané či zneužívané. Zůstat by v něm měly maximálně rok, do té doby by se jejich situace měla vyřešit a vracet by se měly do rodiny, případně jít například do pěstounské péče.
„Návštěvy zařízení ale ukázaly, že většina z nich neplní krizový charakter a děti v nich žijí déle, než předpokládá zákon. Ne všechna zařízení také dostatečně pracují s rodinami, čímž snižují jejich šanci na návrat domů,“ uvedla Šabatová. Doplnila, že zařízení se často zaměřují především na hmotné zabezpečení dítěte, tedy na stravu a ubytování, a upozaďují psychologickou pomoc.
„Ta zařízení byla zřízena k nějakému účelu. Mají poskytnout pomoc v krizi a má být snaha krizi co nejrychleji překonat a dospět k řešení, které je stabilní pro dítě. Nejsou však tím, čím by být měla,“ řekla Šabatová.
Ochránkyně chce zjednat nápravu. Dotyčným zařízením dala konkrétní doporučení, aby s ním mohla dál pracovat, obrátí se také na ministerstvo práce a sociálních věcí, aby se problémem zabývalo systematicky.
Ombudsmanka od roku 2016 navštívila 11 takových zařízení, ve kterých žilo 125 dětí. Z toho 33 jich tam zůstávalo déle než rok. Pracovníci ombudsmanky se setkali například s dítětem, které mělo v době návštěvy 6,5 roku a v zařízení žilo už tři roky nebo s tříletým dítětem, které tu žilo od jednoho měsíce věku.
Z dalších statistických údajů ombudsmanky vyplynulo, že celkového počtu 125 dětí jich bylo 71 přijato, když jim bylo méně než sedm let, 24 z nich bylo méně než tři roky.
