Zákon o celibátu učitelek z roku 1919. Vnitro chce vyčistit český právní řád od ‚vyhaslých‘ norem
České právo obsahuje stovky zákonů z dob první republiky nebo komunismu. Ty už dávno ztratily svůj smysl, ale oficiálně zůstávají součástí právního řádu. Ministerstvo vnitra chystá velký právní úklid. Do konce srpna připraví novelu, která by podobné právní normy zrušila, píše Česká justice. S nápadem původně přišli poslanci ODS.
Český právní řád oficiálně obsahuje stovky na dnešní dobu již bizarních a nepoužitelných předpisů. Přestože nebyly zrušeny, v praxi se dávno nepoužívají.
Jedním z nich je například zákon z roku 1919, kterým se ruší celibát učitelek v Československu. Ten mladým kantorkám, které se chtějí vdát, zároveň nařizuje zažádat o povolení okresní školní radu.
Od zrušení celibátu učitelek po živnostenský zákon. Jak se (ne)mění český právní řád
Číst článek
Další vyhaslou, neboli obsolentní, normou je zákon ze stejného roku, jímž se vláda zmocňuje opatřit úvěr v italské měně do 60 milionů lir. Italská lira už přitom neexistuje, od roku 2002 se v zemi platí eurem. A příkladem může být i další zákon z roku 1919 o úvěru pro živnostníky válkou poškozené.
Právě na podobné zastaralé zákony se chce ministerstvo vnitra podle serveru Česká justice zaměřit. Do konce letošního srpna má být hotový zákon, který by několik stovek podobných předpisů zrušil. Následovat má analýza téměř 50 tisíc dokumentů, po které by z českého právního řádu mohly zmizet další vyhaslé normy, informuje server.
Server iROZHLAS.cz oslovil s dotazy ministerstvo vnitra, mluvčí resortu Ondřej Krátoška ale prozatím odmítl věc komentovat. Potvrdil jen, že tato problematika skutečné spadá pod ministerstvo vnitra.
Zbytečně mnoho byrokracie
Odstranění přebytečných zákonů původně navrhovali poslanci ODS Marek Benda, Zbyněk Stanjura a Petr Fiala. „Jsme přesvědčeni, že byrokracie máme zbytečně mnoho, že mnoho problémů se u nás řeší zbytečně legislativou, místo aby se použil zdravý rozum,“ prohlásil loni šéf ODS Fiala.
„První republika se bude rušit poměrně snadno. Samozřejmě jakmile se dostaneme do komunistického období, bude to složitější, bude horší hodnotit, co všechno máme zrušit,“ popsal před časem předseda ústavně právního výboru Benda.
Pavel Gardavský, zakladatel internetového serveru Zákony pro lidi, ale návrh ODS na velký právní úklid kritizoval. Podle něj působí ale pitoreskně, až teatrálně.
„Staré předpisy (např. z roku 1919), ze kterých je sestaven seznam ke zrušení, nejsou obecně dostupné. Zájemce tedy musí buď vyrazit do knihovny, nebo na webové stránky renomovaných právních informačních systémů. Takže výsledkem takového zrušení by vlastně byl jen nějaký nápis někde v právních databázích, využitelné by to bylo jen ve zcela speciálních situacích studia práva první republiky,“ poznamenal již dříve Gardavský.
Nejčastější změny v zákonech
Na problém vyhaslých zákonů už loni v srpnu upozornil server iROZHLAS.cz. Kromě těchto norem popsal také zákony, které se nejčastěji mění.
Rekordmanem byl tehdy živnostenský zákon, který má za 27 let své existence 123 verzí způsobených 174 novelami. Nejčastěji se měnil v roce 2000, a to třináctkrát. Nad sto úprav měl také zákon o daních z příjmů (121 verzí), občanský soudní řád (117 verzí) či zákon o správních poplatcích (111), který byl předloni změněn 13krát, loni do srpna pak pětkrát.
Vysoký počet změn mimo jiné působí, že se právní řád stává čím dál méně přehledným pro běžné občany.
„Neznalost zákona neomlouvá. Stát by nám, svým klientům a občanům, kteří jej platíme, měl srozumitelně a transparentně sdělovat, co nám nebude omluveno. To ale nedělá, respektive dělá v uživatelsky nepřátelské podobě,“ řekl loni v srpnu Gardavský.