Školství, obrana i finance. Přečtěte si, jaké jsou priority rodící se koaliční vlády Petra Fialy
Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty slibuje prosazení důchodové reformy, růst výdajů na obranu i na kulturu nebo pravidelnou valorizaci plateb do zdravotnictví za takzvané státní pojištěnce, tedy například děti, penzisty a nezaměstnané. V koaliční smlouvě, kterou v pondělí podepsali, se představitelé pětice subjektů také zavazují udržet učitelské platy nejméně na 130 procentech průměrné mzdy.
Důchodová reforma
„Provedeme skutečnou důchodovou reformu, která nastaví stabilní systém férových penzí,“ stojí v dokumentu. Vedle toho budoucí vládní koalice slibuje zkrácení doby práce potřebné k dosažení nároku na důchod, růst vdovských a vdoveckých penzí nebo zavedení možnosti posílat jedno procento důchodového pojištění svým rodičům nebo prarodičům.
V sociálních věcech hodlá koalice prosadit také třeba automatickou valorizaci minimální mzdy, když nyní rozhoduje vláda. Chce dále například podpořit kratší pracovní úvazky úlevou na pojistných odvodech a zavést víceleté financování sociálních služeb.
Obrana
V kapitole týkající se obrany strany označily členství v Severoatlantické alianci (NATO) za základ obrany České republiky. „Musíme si plnit své závazky. Česká republika bude dávat dvě procenta HDP na obranu už v rozpočtu na rok 2025. Prosadíme legislativní zakotvení této hranice,“ uvádí programové prohlášení koalice, která chce sestavit vládu.
Pětice lídrů Spolu a PirSTAN podepsala koaliční smlouvu vznikající vlády. Kabinet má mít 18 členů
Číst článek
K dosažení dvouprocentních výdajů na obranu se nejvyšší zástupci Česka opakovaně zavázali, a to včetně končící vlády, navrhovaný rozpočet na příští roky ale slib nezohledňoval.
Pokud nová koalice závazky dodrží, bude to znamenat každoroční výrazný růst rozpočtu ministerstva obrany. Návrh rozpočtu na příští rok od současného ministerstva financí počítá s výdaji na obranu 92 miliard korun a v roce 2024 s růstem na 109,5 miliardy korun, což by bylo asi 1,6 procenta HDP.
O uzákonění dvouprocentních výdajů se dlouhodobě snažila poslankyně a pravděpodobná nová ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Koalice chce naplňovat koncepci výstavby armády do roku 2030, kterou přijala v roce 2019 končící vláda, a počítá s další modernizací. Konkrétní vyzbrojovací projekty dokument nezmiňuje, ale jedním z nejdůležitějších úkolů bude rozhodnutí o nákupu bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun.
10:23
Zeman potvrdil, že jmenuje Fialu premiérem, udělá vše, aby vláda vznikla co nejrychleji
Číst článek
Programové prohlášení dále slibuje posilovat transatlantickou vazbu. V NATO chce koalice usilovat o posílení východního křídla aliance, kde chce „adekvátně zvýšit zapojení“ české armády. V současné době Česko posílá vojáky do Pobaltí do takzvané předsunuté přítomnosti NATO.
Další body koaliční smlouvy počítají se zvyšováním atraktivity aktivní zálohy české armády, se systematickou přípravou občanů na krizové situace nebo s budováním odolnosti vůči hybridním hrozbám.
Koalice slibuje také podporu českého obranného průmyslu a ochranu kritické infrastruktury. „Nedemokratickým státům neumožníme přístup ke klíčové infrastruktuře České republiky,“ uvádí dokument.
Školství
Stejně jako kabinet Andreje Babiše (ANO) by formující se vláda chtěla pro školství na prvním místě zajistit víc peněz. Ve svém programu slibuje, že bude směřovat výdaje do vzdělávání k průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), tedy alespoň k 5,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Prezident Zeman mluvil po telefonu s premiérem Babišem. Kvůli demisi se chtějí setkat osobně
Číst článek
V České republice se rozpočet na vzdělávání v minulých letech pohyboval kolem čtyř procent HDP. Budoucí vláda chce udržet platy pedagogů minimálně na úrovni 130 procent průměrné mzdy v Česku a s využitím evropských peněz zajistit investice do výstavby.
Babišova vláda se v roce 2018 zavázala, že platy učitelů a nepedagogů navýší do letoška na 150 procent jejich výše z roku 2017. Loni byl průměrný plat pedagogů 44 202 Kč, což bylo 140 procent jeho výše z roku 2017. Výdělky nepedagogů se navýšily za stejnou dobu o 140 procent na 24 625 Kč.
Průměrná mzda v Česku činila loni 35 611 korun měsíčně. Od letošního ledna se platy ve školství znovu zvedly, rozpočet na ně vzrostl o devět procent.
Formující se kabinet chce rovněž zajistit systém profesního růstu pedagogů propojený se systémem odměňování a podporou začínajících učitelů. Peníze chce dát i na posílení digitalizace škol. Počítá se snížením administrativy pro ředitele a se zkvalitněním přípravy učitelů.
24:05
Fiala má trumfy v ruce. V Evropské unii se čeká úleva, že nebude pavlačový jako Babiš, hodnotí novinářka
Číst článek
Podobně jako končící vláda předpokládá nově vznikající proměnu obsahu vzdělávání. V souladu se Strategií vzdělávání 2030+, kterou schválila současná vláda, by se nová chtěla zaměřit na snížení objemu učiva a rozšíření prostoru pro procvičování.
Posílit by chtěla výuku dějin 20. století. Za další úkol označuje aktualizaci Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací, důraz na neformální vzdělávání a celoživotní vzdělávání. Kromě toho chce připravit změny v maturitních, závěrečných a přijímacích zkouškách.
Pro školky by chtěla zavést systémové financování chův a asistentů pedagoga. Slibuje podporu dětských skupin, zlepšení kvality na druhém stupni základních škol, podporu gymnázií, odborných škol, učilišť, základních uměleckých škol a konzervatoří.
25:09
Tři ministerské posty navíc pomohou prosekat právní džungli a ušetří peníze, slibuje Pekarová Adamová
Číst článek
Chce nastavit model spolupráce škol s firmami a vytvořit tak podmínky pro takzvané duální vzdělávání, kdy firmy přebírají odpovědnost za to, že žáky naučí některé dovednosti.
Podobně jako Babišův kabinet by také strany v nové vládě chtěly snížit nerovnosti ve vzdělávání. Pomoct by k tomu mělo zavedení podpůrných pozic, jako jsou speciální pedagogové, školní psychologové či kariérní poradci.
Chtěly by podpořit rozvojové programy pro regiony s horšími výsledky ve vzdělávání. Systém společného vzdělávání, takzvanou inkluzi, rušit nechtějí, ale avizují jeho revizi. Usilovaly by o reformu systému ochrany dětí zaměřenou na podporu rodičovské péče.
Zdravotnictví
Ve zdravotnictví hodlá koalice prosadit možnost dobrovolného doplňkového připojištění a urychlit rozvoj jeho digitalizace. K programovým bodům patří vedle jiných také zajištění dostupnosti péče, a to zejména v menších obcích a v méně osídlených oblastech.
Kapitola zdravotnictví se nevěnuje současnému šíření nemoci covid-19. V kapitole věnované bezpečnosti se obecně píše, že strany chtějí upravit a dopracovat krizové plány, aby stát lépe připravily na krizové stavy, jako je například pandemie.
Spravedlnost
Ve spravedlnosti chce koalice zavést korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí, schválit zákon o oznamovatelích korupce nebo zkrátit dobu oddlužení na tři roky, když nyní trvá proces v jedné z variant pět let.
Slibuje také nový trestní řád a občanský soudní řád ke zrychlení řízení, zavedení funkčního období státních zástupců a zpřesnění podmínek pro odvolání nejvyššího státního zástupce.
V koaličním programu není uzákonění manželství homosexuálů, které podporují zejména Piráti, proti jsou naopak hlavně lidovci. V dokumentu ale stojí, že koalice podpoří úpravu právních podmínek pro registrované partnery.
Národní bezpečnost
Ve vnitřní bezpečnosti plánuje koalice zavedení vesměs dobrovolné přípravy obyvatel na krizové situace či revizi krizové legislativy. Hodlá zřídit pozici „poradce pro národní bezpečnost“, která by měla zajistit užší spolupráci zpravodajských a bezpečnostních složek.
Koalice dále slibuje zachování práv legálních držitelů zbraní. V případě správy, která rovněž spadá pod ministerstvo vnitra, se strany zavázaly například k tomu, že do roka představí plány na snížení počtu úřednických míst.
Plánují ale i změny v platových tabulkách tak, aby mohla veřejná správa zaměstnávat odborníky.
Životní prostředí
V části dokumentu o životním prostředí stojí, že plán Evropské unie k dosažení takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050 je příležitostí, jak investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodaření modernizovat českou ekonomiku.
Při vyjednávání konkrétních opatření bude vláda v unii zohledňovat možné sociální dopady a specifické podmínky Česka, píše se v něm. Koalice dále například slibuje vyhlášení národních parků Křivoklátsko a Soutok. Nyní jsou čtyři – šumavský, krkonošský, České Švýcarsko a Podyjí.
Zahraniční politika
Budoucí kabinet se chce zasadit o dobré vztahy se všemi sousedními státy. Spolupráce ve Visegrádské skupině (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) má být součástí vazeb na všech úrovních.
Zároveň chce vláda rozvíjet strategické partnerství s Izraelem, kooperovat v rámci Trojmoří, rozvíjet blízký vztah se Spojenými státy i prohlubovat spolupráci s demokratickými partnery v asijsko-pacifické oblasti, například s Tchaj-wanem, Japonskem či Jižní Koreou.
Lidská práva
Pro Spolu a Piráty se STAN je důležitá podpora demokracie, lidských práv a občanské společnosti. Chtějí obnovit tradici „havlovské“ zahraniční politiky. Zasadit se chtějí o přijetí zákona, kterým by mohla být sankciována hrubá porušení lidských práv, tedy takzvaného Magnitského zákona. Provést chtějí revizi vztahů s Ruskem a Čínou, podporovat budou politiku rozšíření Evropské unie zejména na západní Balkán.
Evropská unie
Z hlediska Evropské unie se chce vláda zaměřit na profesionální a zodpovědnou přípravu předsednictví v Radě EU, které nastane ve druhé polovině příštího roku. Zároveň je v jejím zájmu demokratická, nebyrokratická a obchodně otevřená unie s důrazem na dodržování občanských svobod.
Spolu a Piráti se STAN chtějí zavést systematickou přípravu české pozice k jednotlivým návrhům, zlepšit schopnost ucházet se o peníze z nenárokových kapitol evropského rozpočtu a nasměrovat je do vědy a výzkumu, usilovat o zajištění dostatečného množství peněz z víceletého finančního rámce na bezpečnost, obranu, digitalizaci, ochranu životního prostředí či obnovu ekonomiky po koronavirové pandemii.
Evropská unie musí podle příští vlády efektivně bránit své vnější hranice. Považuje za důležité urychlit návratovou politiku, bojovat s pašeráky lidí. Odmítá povinné kvóty. Důležitá je podle ní prevence nelegální migrace v místě vzniku a ve státech, kterými vedou migrační trasy.
Kultura
V kultuře se koalice vrací k letitému slibu českých vlád směřovat rozpočet ministerstva bez náhrad církvím k jednomu procentu.
Chce připravit zákon o veřejných kulturních institucích a prosazovat vyšší daňové zvýhodnění mecenášství a sponzorování.
Z fondu kinematografie chtějí koaliční strany vytvořit fond audiovize s podporou herního průmyslu a do volby rad veřejnoprávních médií zapojit Senát, když nyní vybírá jejich členy jen sněmovna.
Veřejné finance
Ve veřejných financích tak nově vznikající koalice chce vytvořit pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového zatížení. „Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučené,“ uvádí materiál. Konkrétní hranici ale neobsahuje.
6:35
Jak si Piráti a STAN rozdělí sedm ministerstev? Poměr bude 4:3 pro Starosty, potvrdil Bartoš
Číst článek
V aktuálním návrhu státního rozpočtu vlády Andreje Babiše (ANO) očekává ministerstvo financí, že složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla příští rok klesnout na 32 procent z letošních 32,6 procenta.
Složená daňová kvóta vyjadřuje podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na hrubém domácím produktu.
Vedle toho nově vznikající vláda chystá zavést valorizaci daňové slevy na poplatníka, což je částka, kterou si každý plátce daně z příjmu může odečíst ze své daňové povinnosti.
Podle letošní novely zákona, která mimo jiné zrušila superhrubou mzdu, letos sleva činí 24 840 korun ročně, příští rok stoupne na 27 840 korun a následující rok na 30 840 korun.
Nová vláda by podle dokumentů také chtěla, aby investiční výdaje státního rozpočtu činily alespoň deset procent. Zároveň ale nebude možné zvyšovat vládní výdaje bez ohledu na rezervy státního rozpočtu.
Fiala představil rozložení budoucí vlády. Spolu bude mít deset postů, koalice STAN s Piráty sedm
Číst článek
„V zájmu zdravých veřejných financí se zavazujeme k co nejrychlejšímu splnění fiskálních maastrichtských kritérií, které je nutnou podmínkou vstupu do ERM II (mechanismus směnných kurzů – pozn. red.),“ uvádí materiál.
Zaměstnavatelé by podle návrhu měli mít snížené odvody na sociálním pojištění o dva procentní body. Podmínkou je ale konsolidace veřejných financí. Nyní platí zaměstnavatelé za zaměstnance sociální pojištění 25 procent z hrubé mzdy.
Koalice má v plánu také z portálu Moje daně vytvořit jednotné inkasní místo pro výběr daní, sociálního a zdravotního pojištění.
Doprava
V případě dopravy chce koalice Spolu a Pirátů se STAN udělat z výstavby sítě vysokorychlostních tratí vládní prioritu. V případě dálničních staveb je pro ni nejdůležitější stavba Pražského okruhu, výstavba dálnice D35 a dokončení dálnice D1.
Na vybraných úsecích dálnic chce také zvýšit povolenou rychlost na 150 km/h. Zároveň chce vznikající vláda dávat na financování silnic druhých a třetích tříd od roku 2023 minimálně šest miliard korun ročně.
Průmysl
V gesci ministerstva průmyslu a obchodu nová koalice chce firmám umožnit vést účetnictví a daňovou evidenci v eurech.
Migranti do chat, tam jsme dali průchod fantazii, přiznal Babiš. V opozici chce být konstruktivní
Číst článek
V případě energetiky vidí budoucnost v kombinaci jaderné energie, decentralizovaných obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky na střechách, jejíž energie se bude skladovat v bateriích, a ve zvyšování energetické účinnosti.
„Limity těžby uhlí jsou pro nás konečné a neprolomitelné. Uhelné elektrárny budou odstavovány s podmínkou zajištění dostatečných záložních kapacit,“ uvádí materiál.
Jako klíčový obnovitelný zdroj v podmínkách České republiky vidí zástupci koalice fotovoltaiku, přičemž by chtěli do roku 2025 nová fotovoltaická zařízení na minimálně 100 000 střech do roku 2025.
Proto také plánují připravit nový energetický zákon, který bude obsahovat principy a požadavky na komunitní energetiku.
Stavebnictví
Programové prohlášení zároveň obsahuje závazek zachovat na místní úrovní stavební úřady a zjednodušení podmínek a zkrácení lhůt u jednoduchých staveb.
Zároveň chce nová vláda prosadit zákon o podpoře bydlení, který nabídne obcím soubor volitelných nástrojů, jež umožní řešit bytovou situaci. Klesnout by měla DPH u výstavby či rekonstrukce bytů a domů. Ta je nyní 15 procent.
Vzniknout by také měly nové finanční nástroje na výstavbu dostupných nájemních bytů formou půjčky od Evropské investiční banky a garancí státu za úvěry. „Čtvrtý rok volebního období touto formou vybudujeme 10 000 nájemních bytů ročně navíc,“ uvádí materiál.
Zemědělství
V zemědělství by nová vláda chtěla například podpořit platbu na první hektary a zastropování dotací pro největší firmy.
Dále má v plánu mimo jiné zlepšit dostupnost vody, a to propojováním vodárenských soustav. Chce zároveň podpořit návrat vodohospodářské infrastruktury do vlastnictví samospráv. Zároveň budování nových vodárenských nádrží bude výjimečné a pouze pro účely zásobování obyvatel pitnou vodou.
Digitalizace
V digitalizaci počítá nová koalice s co nejrychlejším zrušením povinnosti nosit u sebe průkazy a dokumenty, pokud si je stát může ověřit jinak. Dále dokument počítá s posílením kybernetické bezpečnosti nebo s vytvořením podmínek pro zajištění stabilního, rychlého a cenově dostupného internetového připojení na základě tržní nabídky komerčních poskytovatelů.
EET
Vznikající vládní koalice chce zrušit EET, kterou kritizuje od jejího vzniku v prosinci 2016. Evidence začala nejdříve platit pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
Následně se měla rozšířit i o další obory podnikání, ale kvůli pandemii je EET do konce roku 2022 přerušená. Podle dostupných informací je aktuálně do EET zapojeno zhruba 201 000 podnikatelů, kteří dosud evidovali zhruba 18,2 miliardy účtenek.
Boj proti hazardu
Nová koalice má v plánu jako stávající vláda také potírání hazardu, boj proti daňovým únikům, zvyšování spotřebních daní u škodlivých činností jako kouření nebo konzumace alkoholu.
Práce
V zaměstnanosti chce koalice zavést administrativně jednoduchý systém zaměstnávání pracovníků ze zemí mimo Evropskou unii. Aktualizovat by se také měly programy pro rozvoj dlouhodobé kvalifikace, aby reagovaly na změny v ekonomice. Atraktivnější by se mělo stát vydávání zaměstnaneckých akcií.
Nová vláda chce dotvořit strukturu inovačních center a tzv. testbedů (referenčních center) nových technologií. Chce také pracovat na zvyšování konkurence na tuzemském telekomunikačním trhu.
Zahraniční obchod
V zahraničním obchodu se bude snažit otevírat dveře exportérům do třetích zemí, aby více diverzifikovala český vývoz. Tuzemský export je nyní výrazně zaměřen na Německo a státy unie.
