Bez větších chyb, zhodnotili kontroloři financování českého předsednictví Evropské unie
Úřad vlády ČR i ministerstvo zahraničí hradily své výdaje související s českým předsednictvím v Radě EU v roce 2022 bez významných nedostatků. Výjimkou byl jeden summit pořádaný na Pražském hradě, kde úřad vlády pořídil technické vybavení za 39 milionů korun bez zadávacího řízení. V pondělí o tom informoval Nejvyšší kontrolní úřad. Úřad vlády podle něj v tomto případě porušil zákon o zadávání veřejných zakázek. Ten však kritiku odmítá.
Předsednictví ČR v roce 2022 stálo 2,033 miliardy korun. Z toho Úřad vlády a ministerstvo vydaly 913,7 milionu korun, uvádí NKÚ. „Při kontrole vzorku výdajů těchto dvou institucí nebyly zjištěny významné nedostatky. Podle NKÚ oba úřady naplánovaly a čerpaly v letech 2020 až 2023 peněžní prostředky na zajištění předsednictví v souladu se stanovenými prioritami, podle schválené struktury výdajů a na základě skutečných a doložených potřeb,“ uvedl kontrolní úřad.
Digitalizace na resortu práce zaostává. Občané dokládají již známé údaje, uvedl kontrolní úřad
Číst článek
Úřad na vzorku 23 veřejných zakázek ověřil, že obě instituce postupovaly v souladu s právními předpisy. V případě summitu na Hradě, který se uskutečnil v říjnu 2022, šlo podle úřadu o skutečnost nasvědčující porušení rozpočtové kázně. NKÚ už toto oznámení finančnímu úřadu podal, jak stojí na jeho webu. Šlo o neformální summit prezidentů a premiérů zemí EU. Politici na něm řešili hlavně pomoc Ukrajině a vysoké ceny energií.
‚Postupovali jsme správně‘
Úřad vlády však tuto výtku NKÚ považuje za formalistickou a neoprávněnou, sdělila mluvčí Úřadu vlády Lucie Ješátková. „Úřad vlády byl objektivně v tomto případě v časové tísni. Až do poslední chvíle před konáním akce neznal její konkrétní parametry, tedy ani nemohl předem realizovat samostatné otevřené zadávací řízení. Přistoupil proto k uzavření dodatku k již existující rámcové dohodě. Drtivá většina jejích položek byla řádně vysoutěžena v otevřené soutěži,“ uvedla Ješátková.
Dodala, že u doplněných položek postupoval Úřad vlády hospodárně a jejich jednotkovou cenu nechal ověřit znaleckým posudkem.
„Ačkoli Úřad vlády uvedl podrobné argumenty ke správnosti svého postupu včetně prokázání časové tísně, NKÚ je nevypořádal. Jednoznačně trváme na tom, že jsme při realizaci této zakázky postupovali správně a hospodárně,“ dodala mluvčí.
Zavedení evropských směrnic nemělo významný vliv na výběr daně od firem, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad
Číst článek
Pro přípravu a konání celého předsednictví vytvořily oba úřady 97 dočasných systemizovaných míst a tato místa po skončení předsednictví opět zrušily. V rámci celého předsednictví vytvořily zapojené úřady 211 dočasných pozic, uvedl kontrolní úřad. Kontroloři porovnali také 15 vybraných členských států, které pořádaly předsednictví v letech 2013 až 2023.
„Šlo o vlastní šetření NKÚ na základě informací získaných z veřejně dostupných zdrojů. Přes omezenou srovnatelnost dostupných dat došli kontroloři k závěru, že se výdaje na české předsednictví pohybují těsně pod průměrem posuzovaných zemí EU,“ uvedl kontrolní úřad.
Předcházející české předsednictví v EU v první polovině roku 2009 doprovázela kauza Promopro. Tato společnost získala v roce 2008 od Úřadu vlády zakázku bez výběrového řízení. V souvislosti s následným předkládáním smyšlených faktur poslaly soudy do vězení devět podnikatelů, obžalované úředníky nakonec justice zprostila. Od státu pak vysoudili odškodné.
Během tehdejšího předsednictví navíc padla vláda Mirka Topolánka (ODS), když jí Sněmovna na popud tehdy opoziční ČSSD vyslovila nedůvěru. Zbytek předsednictví pak dokončila úřednická vláda Jana Fischera.
