Virolog Grubhoffer: Nemocní raději zůstanou doma, než by šli na test. Je čas na plošné testování
Počty nově odhalených covid pozitivních testů stále mírně klesají, také proto se ve středu mohly vrátit do škol děti prvních a druhých tříd základních škol. „Zcela určitě to je rizikový faktor. Musíme ale v případě dětí také rozlišovat jejich věk,“ říká v Interview Plus ředitel Biologického centra Akademie věd ČR a virolog Libor Grubhoffer
„Dnes dobře víme, že malé děti ještě nemají vyvinutý správný dospělácký receptor. Nemají správnou bránu na povrchu vnímavých buněk v dýchacím traktu, aby mohl virus jejich organismus napadnout,“ vysvětluje, že to platí pro děti do deseti až dvanácti let.
I dětský organismus je na koronavirus vnímavý, ale ne v takové míře, jako je receptor ACE2 vyvinutý na povrchu buněk dospělých lidí.
Virolog Grubhoffer je zastáncem otevření škol, jen co to půjde, ale ruku v ruce by společnost měla chránit rizikové skupiny.
„Musíme být v první řadě obezřetní vůči kantorům, chránit starší věkové kategorie, případně je v této fázi ještě vysokého rizika do vyučovacího procesu ani nezapojovat. Učitelé by měli být testováni plošně,“ myslí si.
Testování kantorů je nutné
Co by ale opravdu pomohlo, jsou rychlé antigenní testy. „Ty by tu už měly být, myslím, že stále nejsou. Málo platné – státem to bylo velmi zanedbáno a nevládní organizace to samy stíhat nemohou. Školy by měly být antigenními testy vybavené, mělo by být zajištěno, jak budou personálně odebírány vzorky, v jakých intervalech atd.“
„Poprvé je tady nějaký pokus o, řekněme, exaktní vyhodnocování situace, jakkoli je to přesné počítání s nepřesnými čísly.“
Libor Grubhoffer
Až se v protiepidemickém systému PES dostaneme k návratu dalších dětí a studentů do škol, tak se nám zkušenost s testováním bude podle virologa hodit. Samotný systém PES pak hodnotí pozitivně.
„Poprvé je tady nějaký pokus o, řekněme, exaktní vyhodnocování situace, jakkoli je to přesné počítání s nepřesnými čísly. Ale přesto to dává jakousi celkem věrohodnou představu ze statistických údajů, které jsme schopni z probíhajícího testování získávat.“
Pandemii jsme zanedbali
Virolog Grubhoffer si o současném stavu pandemie v zemi myslí, že se teď sice „jeví optimisticky, ale na nepotěšujících výchozích podmínkách“.
Účinnost 94,5 procenta. Americká firma Moderna představila první výsledky testů vakcíny proti covidu
Číst článek
„My jsme to velmi zanedbali a najeli do velmi nepříjemných čísel – v porovnání s okolním světem. Vyhoupli jsme se hodně vysoko a teď se ujišťujeme, že je to dobré, že trend je nastolený tak, jak bychom si představovali – ale ta čísla tak, jak bychom si představovali, nevypadají.“
Důvod? Podle ředitele Biologického centra Akademie věd se pořád málo testuje: „Ještě před čtrnácti dny jsme situaci ,zachraňovali‘ otevřením další laboratoře v Akademii věd, a to pro testování covidu metodami PCR. Dnes vůbec nemáme vzorky a čekáme, jestli na nás zbydou.“
Lidé totiž nechodí na testy: „Necítí potřebu, odpovědnost k tomu, že pokud na sobě pociťují příznaky, které by mohly vést k pozitivnímu testu, tak raději zůstávají doma. Nevstupují tak do trasovacího systému. Upřímně řečeno – nečekal jsem, že se to vůbec může v takové míře projevit, ale ukazuje se, že ano. Teď je asi čas začít se věnovat plošnému testování, ale jak víme, takové věci se dost dobře nařídit nedají.“
Plošné testování národa
Plošné testování, které už proběhlo na Slovensku, až donedávna nepovažoval Grubhoffer za důležité. Výsledky vytvořily podle jeho slov jakousi časově omezenou mapu postupu viru celou republikou.
„U nás by to patrně nemělo jiný význam. Taky jsem v té době říkal, že to u nás smysl nemá. Protože se tady valila pandemie o jeden řád významnější.“
Tehdy jsme u nás řešili jiné problémy, třeba plošné testování rizikových skupin a seniorů a také kolabující zdravotníky.
„Ale nečekal jsem, že až se ta naše nezvládnutá pandemie dostane do kontrolovatelných mezí a bude vidět, že to zvládá zdravotnický systém, že půjde tak dolů ochota lidí nechat se otestovat,“ dodává Libor Grubhoffer.
