Studie: Vakcína AstraZeneca není neúčinná. V klíčových parametrech je stejně dobrá jako Pfizer
Řada lidí nedůvěřuje zatím nejnověji schválené vakcíně proti covidu, neboť v klinických testech ochránila před nákazou menší část dobrovolníků než další dvě očkovací látky. Jenže v klíčových metrikách – jak dobře brání hospitalizacím a úmrtím – je stejně dobrá jako ony.
Po vakcínách proti koronaviru od společností Pfizer/BioNTech a Moderna schválila na konci ledna Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) také vakcínu britsko-švédské společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity.
Stejně jako oba předchůdci dostala nová vakcína zelenou podmínečně: další dva roky mají všichni výrobci monitorovat dopady vakcín a data agentuře poskytovat.
Ze tří schválených vakcín AstraZeneca vykazuje nejnižší ochranu před nakažením – zatímco očkovací látky Pfizeru i Moderny vyšly z klinických studií s účinností 95 a 94 procent nad očekávání dobře, AstraZeneca má po třech měsících od aplikace první dávky poskytovat „jen“ 76procentní ochranu. Po druhé dávce s odstupem 12 týdnů se číslo zlepší na 82 procent. Jednodávková vakcína firmy Johnson & Johnson, o které má EMA rozhodnout příští týden, hlásí účinnost 66 procent.
Vedle nižší účinnosti se AstraZeneca setkala s dalším problémem: některé státy, například Švýcarsko nebo Německo, její vakcínu odmítaly schválit pro podání seniorům. Mezi dobrovolníky, kteří se účastnili klinických testů, totiž byli slabě zastoupeni ti nad 55 let. Podle výkonné ředitelky EMA Emer Cookeové neměla agentura dostatek dat o účinnosti vakcíny v této věkové skupině; o bezpečnosti pochyby nebyly.
Další ranou pro mediální život vakcíny byla zpráva z Jižní Afriky, že proti tamní mutaci vakcína neúčinkuje a země chce vakcínu vyměnit za jinou.
Nedůvěra se projevila na slabém zájmu české veřejnosti i na tápání odborníků, komu ji vlastně doporučit. Původně měla doplnit své předchůdkyně při vakcinaci starší populace, nově na ni čekají učitelé.
Problémy ilustruje i fakt, že přestože se k českým lékařům dosud dostalo 125 tisíc dávek vakcíny AstraZeneca, naočkovali jen 29 procent. U obou konkurenčních vakcín je poměr lepší: vakcíny od Pfizeru se naočkovalo 79 procent distribuovaných dávek, u Moderny 46 procent. Nižší číslo u vakcíny AstraZeneca ovšem může souviset také s potížemi při hledání distributora.
Ochrana před hospitalizací?
Jenže účinnost ve smyslu ochrany před nakažením je jen jedním ukazatelem, navíc z pohledu rizikových skupin méně podstatným než míra ochrany před těžkým průběhem nemoci, hospitalizací a úmrtím. V těch, jak ukazuje připravovaná studie na celé populaci Skotska, jsou vakcíny srovnatelné, a hlavně: míra ochrany je už po první dávce poměrně vysoká.
„První dávka vakcíny BNT162b2 (firem Pfizer a BioNTech – pozn. red.) má 28 až 34 dní po podání 85procentní vakcinační efekt vzhledem k hospitalizacím spojeným s nemocí covid-19,“ píšou výzkumníci. Jinými slovy, ve skupině očkovaných bude jen 15 procent hospitalizací ve srovnání s neočkovanými.
„U vakcíny ChAdOx1 (firmy AstraZeneca – pozn. red.) byl ve stejném časovém intervalu efekt 94 procent,“ pokračuje studie.
Účinnost proti těžkému průběhu nemoci je tedy u vakcín od firem Pfizer a AstraZeneca po první dávce srovnatelná, dokonce se zdá mírně lepší u druhé z nich. Platí to i v nejohroženější věkové skupině, tedy u lidí starších 80 let: obě vakcíny zde podle studie snížily počet hospitalizací o 81 procent. Studie se zaměřila pouze na prevenci hospitalizací, počty zemřelých nesleduje.
Studie pracuje se zdravotními záznamy 5,4 milionu lidí – 99 procent obyvatel Skotska. Výzkumníci propojili data o očkování, primární zdravotní péči, laboratorních testech, hospitalizacích a úmrtích. Od počátku pandemie zaznamenali 21 tisíc covidových hospitalizací a 6700 úmrtí.
Do 18. února, kdy sběr dat ukončili, dostalo první dávku vakcíny 1,3 milionu Skotů, zejména starší ročníky a zdravotníci. Druhá dávka se podle britských pravidel podává s odstupem 12 týdnů od první a zatím ji dostala jen malá část populace, proto autoři studie zkoumají pouze efekt první dávky.
Studie je podle autorů prvním vědeckým materiálem, který se věnuje výsledkům očkování na celonárodní úrovni. V posledních týdnech vyšlo také několik izraelských studií na velkém vzorku populace, i ty ukazují slibné výsledky už po první dávce vakcíny. Soustředily se ale na to, jak proočkovanost omezí přenos nemoci, nikoliv jak vakcíny ochrání naočkované před hospitalizací.
0 hospitalizací, 0 úmrtí
Očkování přináší tři benefity. Snižuje pravděpodobnost, že se nemocí nakazíte, zmenšuje riziko, že ji budete přenášet, a zároveň chrání před těžkým průběhem a hospitalizací.
Důvod, proč se při porovnávání účinnosti vakcín v médiích ustálil první ukazatel, je podle webu Vox.com přirozený: při klinických testech vakcín je výhodnější sledovat častější události, protože na spolehlivé výsledky pak stačí méně dobrovolníků. A zatímco nakažených bylo především ve skupinách, které dostaly místo vakcíny placebo, při loňských testech mnoho, hospitalizace byly vzácnější – s covidem-19 skončí v nemocnici zhruba jeden nakažený ze dvaceti.
„Většina studií proto v první řadě počítá, kolika případům nakažení dokázaly vakcíny zabránit,“ vysvětluje Vox. „Studie sice sbírají data o počtu hospitalizací a úmrtí, ale jen jako vedlejší metriky. To se odráží v tiskových prohlášeních, mediálním pokrytí a následně ve veřejném vnímání toho, jak vakcíny fungují.“
Detailnější pohled, v čem je srovnání účinnosti vakcín v ochraně před nakažením ošidné, nabízí text The New York Times. Hlavní problém vidí v tom, že klinické studie vakcín probíhaly v jiné době a potýkaly se s různě nakažlivými mutacemi.
„V počtech hospitalizací a úmrtí si přitom vakcíny vedou velmi dobře. Klinické testy žádné z vakcín nezaznamenaly jedinou hospitalizaci nebo úmrtí. O tom se ale mluví méně, protože to nejsou data, která měly studie přinést,“ píše Vox.
Data z klinických studií pětice vakcín – kromě zmíněných ještě amerického výrobce Novavax – poskytují plastičtější obraz. Celkem se studií zúčastnilo 144 tisíc dobrovolníků. Ve skupinách, které dostaly placebo, mělo těžký průběh nemoci 37 lidí, pět zemřelo. Mezi naočkovanými měli vážný průběh tři lidé, nezemřel nikdo.
I like your post, but overly simplistic. I’ve compiled the numbers I could find, making estimates for J&J since they haven’t published absolute numbers yet. pic.twitter.com/3oABCn42Bs
— (@Lee__Drake) February 1, 2021
Podrobnější data přináší citovaná práce skotských výzkumníků a brzy přinesou další populační studie, které se s vyšší proočkovaností budou objevovat častěji. Klíčovým efektem vakcíny je pro nejohroženější skupiny ochrana proti těžkému průběhu a hospitalizaci a v nich si podle v současnosti dostupných čísel nevede AstraZeneca o nic hůř než Pfizer.
