Baxa je ústavním soudcem takřka přesně dva měsíce. V justici působí od roku 1984, mezi roky 1998 a 2002 byl také prvním náměstkem ministrů spravedlnosti Otakara Motejla, Jaroslava Bureše a Pavla Rychetského. Podílel se mimo jiné na přípravě a prosazení velké novely trestního řádu i na tvorbě nového institucionálního a procesního rámce správního soudnictví.

Ronovská je vedoucí katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která ji letos v dubnu doporučila na ústavní soudkyni. Od loňského září též zasedá ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Ronovská spolupracuje s řadou českých nadací a dalších organizací neziskové sféry.

V současném roce prochází Ústavní soud obměnou, když na nového prezidenta Petra Pavla připadlo, aby jmenoval hned sedm nových soudců. Zatím uspěl se všemi šesti návrhy, o nichž Senát rozhodoval, novými ústavními soudci se již stali Daniela Zemanová, Jan Wintr, Josef Baxa a Kateřina Ronovská a 8. srpna stanou Robert Fremr a Veronika Křesťanová.

Ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu na deset let, opakování mandátu ústava nezakazuje

Pavel Rychetský, kterému v pondělí skončí mandát soudce Ústavního soudu, se díky dvaceti letům v jeho čele stal nejdéle sloužícím předsedou soudu a výrazně ovlivnil jeho vnímání veřejností.

Rychetského nominace na člena Ústavního soudu, kam jej navrhl prezident Klaus, ovšem ve své době vyvolala i kritické reakce. Hlavně kvůli tomu, že jako člen vlády stál u zrodu podstatné části zákonů, o nichž mohl rozhodovat. Přes počáteční kritiku si ale soud pod vedením Pavla Rychetského dokázal udržet pověst respektované instituce.

Kritika za komentáře

V posledních letech se Rychetský musel vypořádat s kritikou kvůli některým komentářům k politické situaci, jakkoli se k ní vyjadřoval jen výjimečně a většinou opatrně. Loni v listopadu pro Aktuálně.cz nebývale adresně komentoval situaci před volbou prezidenta.

„Je pro mě těžká představa, že by se hlavou našeho státu stal člověk, který byl do poslední chvíle nejen režimním komunistou, ale byl i evidovaný jako agent StB,“ řekl Rychetský, který se i dalšími slovy nepřímo vymezil proti šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi.

Toto Rychetského vystoupení vyvolalo kritiku také od některých jeho kolegů, předsedovými slovy s zabývalo i plénum Ústavního soudu.

Někdejší předseda Nejvyššího správního soudu a nový předseda toho ústavního Josef Baxa pak o jeho výrocích letos v květnu řekl, že „trochu překračují hřiště, ve kterém se soudce ve svém veřejném vystupování může pohybovat“. Na druhou stranu si ale podle Baxy právě Pavel Rychetský mohl podobné vyjádření dovolit.

V posledních letech Ústavní soud například zamítl návrhy prezidenta Zemana a poslanců hnutí ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů, takzvaného lex Babiš. Norma omezuje přístup firem vlastněných členy vlády k některým státním podporám, dopadla především na předsedu ANO Andreje Babiše.

Předloni v únoru si pak pozornost i kritiku vysloužilo rozhodnutí, kterým soud zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů, a přiměl tak politiky stanovit nová pravidla pro volby na podzim 2021.

Ústavní soud, který má v plném obsazení 15 soudců jmenovaných na deset let prezidentem se souhlasem Senátu, se za uplynulé tři dekády zařadil mezi nejrespektovanější české instituce.

Jeho rozhodování nicméně opakovaně vyvolalo rozruch, zejména v případech, kdy ústavní soudci ovlivnili politické dění.

Mezi nejsledovanější verdikty soudu patřilo rozhodnutí, kterým soud v lednu 2001 zrušil podstatné části kontroverzní novely volebního zákona, přijaté v době opoziční smlouvy ČSSD s ODS, která měla zvýhodnit úspěšnější strany.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít