Ústavní soud zřejmě nestihne projednat návrh, který by mohl ve volbách pomoci malým stranám
Klíčový návrh, který může výrazně zahýbat politickými silami v Česku, možná vůbec nestihne Ústavní soud projednat do sněmovních voleb. Řeč je o požadavku senátorů na zrušení části zákona, který znevýhodňuje malé strany. Ústavní soud má přitom návrh na stole už skoro tři roky a ještě se jím ani nezabývá plénum soudců.
Zatímco vítěznému hnutí ANO stačilo před třemi lety zhruba 19 tisíc hlasů voličů pro zisk jednoho poslaneckého křesla, hnutí STAN jich potřebovalo skoro 44 tisíc. Důvodem je rozdělení republiky na 14 nestejně velkých volebních krajů v kombinaci s D'Hondtovou metodou přepočítávání hlasů.
Skupina 21 senátorů v čele se Starosty a nezávislými se proto hned po volbách obrátila na Ústavní soud, aby tuto část zákona zrušil. Autorem návrhu je člen hnutí a europoslanec Stanislav Polčák.
„Každý hlas musí mít stejnou váhu. Náš volební systém tuto stejnou váhu nezaručuje, a to v rozporu s ústavní zásadou, že náš systém by měl být de facto přísně poměrný. To podle našeho názoru už dosahuje intenzity porušení Ústavy,“ řekl Radiožurnálu.
Volební turistika
Polčák dodal, že současný systém podporuje takzvanou volební turistiku, kdy voliči odevzdávají hlasy v kraji, kde má jejich strana větší šanci na úspěch.
Senátoři zároveň chtějí ze zákona odstranit klauzuli, podle které musí volební koalice získat pro vstup do sněmovny 10, 15 a více procent podle počtu kandidujících stran. Návrh má od prosince 2017 na starosti soudce Jan Filip. Zatím plénu Ústavního soudu ale nepředložil zprávu. Průměrná délka plenárních řízení je přitom zhruba rok.
Demokraté chtějí kvůli volbám zastavit poštovní škrty. Pelosiová proto přerušila sněmovní prázdniny
Číst článek
„V procesně právně složitých věcech může být ta průměrná délka řízení překročena a to je právě tento případ. V tuto chvíli nelze odhadnout, kdy by v této věci mohlo být rozhodnuto. Nelze zaručit, že to bude do příštího podzimu, nicméně samozřejmě soudce zpravodaj by chtěl tu věc předložit co nejdříve a pak bude záležet na tom, jak rychle tedy to plénu o věci rozhodne,“ vysvětlila mluvčí soudu Miroslava Sedláčková, proč se věc protahuje.
Malé šance na úspěch
Zákon je částečně pozůstatkem období opoziční smlouvy, kdy se ČSSD a ODS dohodly na oslabení vlivu malých stran.
„To je pro tu demokracii tak zásadní, že by to mělo být rozhodnuto určitě s dostatečným předstihem před volbami, aby měl Parlament v případě, že Ústavní soud dojde k závěru, že je to protiústavní, dostatek času na to, aby upravil ten volební zákon tak, aby protiústavní nebyl,“ řekl Radiožurnálu ústavní právník Jan Wintr s tím, že jde o klíčovou normu pro pravidla politické soutěže.
Problém by ale nastal, pokud by se to nestihlo.
3:47
Od daní k povolební koalici ANO s ODS
Číst článek
„Kdyby v okamžiku voleb byla část volebního zákona zrušena, tak potom není možné volby konat, protože není možné stanovit, kdo byl zvolen poslancem,“ dodal.
O změnu volebního zákona usiluje taky KDU-ČSL. Navrhla systém, ve kterém by každý poslanec zastupoval přibližně stejně voličů, vysvětlil poslanec strany Marek Výborný.
„Zároveň bychom umožnili i menším politickým stranám nebo uskupením získat mandát v menších krajích, protože to je taky jeden z velkým problémů, že máme značné disproporce ve volebních krajích typu karlovarského a na druhé straně třeba Moravskoslezský kraj.“
Vláda návrh ale odmítla a jeho šance na úspěch ve sněmovně jsou malé. Sněmovní volby by se měly konat příští rok na podzim.
