Trump a Zeman se rozhodně setkají, Rumuni si návštěvu zaplatili, tvrdí velvyslanec Kmoníček
Krátký pobyt velvyslance ve Spojených státech Hynka Kmoníčka v Praze oživil téma návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Bílém domě. Velvyslanec situaci okolo ní přirovnává k letadlu, které krouží nad letištěm, protože minulo svůj časový slot, a čeká, až mu dispečer přidělí nový přistávací termín. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus Kmoníček uvedl, že nebude zveřejňovat žádný časový horizont. „Záležet bude i na rozsahu projednávané agendy," říká.
„V září očekáváme americkou nabídku do tendru na nákup nových vrtulníků pro českou armádu a Američané rozhodně budou chtít mluvit s jejím vrchním velitelem. Předpokládám, že to bude téma prezidentské schůzky,“ naznačil velvyslanec.
Dalším by podle něj mohla být otázka dostavby jaderné elektrárny Temelín.
Oba prezidenti se měli sejít už na květnovém summitu NATO v Bruselu. „Nedošlo k tomu, protože bychom si tak vystříleli témata pro velkou bilaterální schůzku, což si uvědomují obě strany. Máme zájem o návštěvu v Bílém domě, český prezident tam nebyl už mnoho let,“ říká Kmoníček.
Podle něj byl Miloš Zeman na návštěvu telefonicky pozván Donaldem Trumpem loni v prosinci. „Pozvání bylo oboustranné, obě strany ho přijaly a zanesly si ho do svých diářů. Jediní, kdo to zpochybňoval, byli čeští komentátoři,“ tvrdí tehdejší ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky.
Odložení schůzky, která se původně měla uskutečnit koncem dubna, prý o americko-českých vztazích nic nevypovídá. Trumpova administrativa měla obtížný začátek.
„Když budu citovat jednoho vysokého úředníka Bílého domu: My teď řešíme jen velké státy a státy, které jsou velkým problémem. My nejsme velkým státem a nechci, abychom se stali velkým problémem. Za to nám žádná návštěva nestojí.“
Návštěvu si lze koupit
Na námitku, že se Donald Trump už sešel například s rumunským prezidentem, Kmoníček reaguje poukazem na fakt, že Rumunsko používá americkou výzbroj včetně stíhaček, slíbilo skokový nárůst svého obranného rozpočtu na dvě procenta HDP a má na svém území americkou vojenskou základnu.
„Rumuni si to zaplatili a odpracovali. My jsme stát, který má švédské stíhačky, sovětské helikoptéry, žádnou americkou vojenskou přítomnost a dlouhodobě se snažíme vyřešit problém neplnění svých vojenských závazků vůči NATO,“ podotýká Kmoníček.
Stát velikosti Česka podle velvyslance nemůže spoléhat jen na obchodní vztahy, ale Američanům můžeme nabídnout významná politická témata, ať už je to naše role v Sýrii nebo vojenská přítomnost v Afghánistánu a Iráku.
„To nás může posunout o jednu úroveň výše, ale ne o sedmnáct. Česká republika není centrem světa,“ uzavírá.
